Matouš Balda z Gymnázia Frýdlant reaguje na kritiku víceletých gymnázií

Matouš Balda reaguje na text Tomáše Feřteka: Žravého džina víceletých gymnázií už do lahve vrátit nemůžeme

Doufám, že při formování názoru na víceletá gymnázia vezmete v úvahu i názory samotných studentů. Podrobnější průzkum jejich názorů na víceletá gymnázia by zcela jistě vyšel zajímavě. Sám víceleté gymnázium studuji, ale přistoupil jsem až do 5. ročníku (kvinty) z 9. ročníku běžné základní školy.

Čtyři roky studia navíc oproti běžnému čtyřletému gymnáziu údajně podle čísel, na která se odvoláváte, nic zvláštního nepřinášejí. Je ale třeba vzít v úvahu, že nyní maturují poměrně slabé populační ročníky, což má za následek, že je více horších studentů, kteří se dostali na víceletá i čtyřletá gymnázia. Dnes by třeba při přijímacích zkouškách v páté třídě ani neuspěli. S tím může velmi dobře souviset i další váš argument, že na víceletá gymnázia dávno nechodí ti nejvýkonnější. Zde bych si dovolil malou odbočku. Na víceletá gymnázia chodí především děti ambiciózních rodičů, v tom souhlasím. Ovšem jen díky ambicióznosti rodičů lze „podchytit“ tyto žáky. V této době totiž děti spíše dají na rady svých rodičů (v páté třídě). Situace v sedmých třídách je o něco horší a v deváté třídě se již děti rozhodují podle sebe a svých vrstevníků. Znázorním-li to na příkladu, pak žák v páté třídě, kamarádící se s hůře prospívajícími spolužáky, je spíše opustí, než deváťák, který se raději rozhodne pro stejnou školu jako jeho kamarád.

Pocházím z oblasti, která není příliš zalidněna, a tak velké množství základních škol je pouze malotřídních a žáci zde nemohou získat celé základní vzdělání. V páté třídě se mohou rozhodnout, zde půjdou na gymnázium, či budou navštěvovat některou ze základních škol ve větší obci. Oboje pro ně znamená každý den dojíždět vlakem či autobusem. Ti žáci, kteří nezvládnou studium na gymnáziu (je jich minimum), odcházejí zpátky na tyto základní školy. V kvartě mají žáci možnosti odejít na střední školu odborného zaměření. A přestože v kvartě nedochází k větším přípravám na přijímací zkoušky pro odcházející žáky, tito mají téměř vždy velký náskok před žáky ze základních škol a nebyl zaznamenán případ, že by se gymnazista ucházející se o studium na odborné škole na tuto nedostal. Již tento fakt prozrazuje, že míra vzdělání na gymnáziu bude patrně vyšší.

Dalším významným aspektem je i skutečnost, že i přesto, že z hlediska vzdělávacích programů základní školy a nižší stupně gymnázií učí to samé, dochází na gymnáziích k lepší výuce. Už jen například tím, že gymnázia bývají lépe vybavena pro výuku především přírodovědných předmětů (fyzikálně-chemické laboratoře, pomůcky aj.) a vyučují zde pedagogové způsobilí učit na II. i III. stupni zároveň. Přístup učitelů pak nebývá napříč třídami příliš rozdílný, takže žáci jsou víceméně již od primy či sekundy zvyklí se efektivněji připravovat.

Jejich psychická odolnost vůči neúspěchu bývá rovněž vyšší. Na víceletá gymnázia se dostávají žáci zvyklí několika dvojkám či dokonce samým jedničkám. Nástup na gymnázium je obvykle doprovázen všeobecným zhoršením prospěchu, ten bývá ale během několika měsíců opět vyrovnán díky vyšší a efektivnější učební morálce žáků, kterou si osvojí během výuky a domácí přípravy. Tato morálka se žákům opět velmi vyplatí při eventuálním přechodu na odborně zaměřenou střední školu. Přechod žáků je ale minimální a zcela jistě není žádoucí. Velmi dobře ale ilustruje skutečnost efektivnější přípravy na gymnáziích. Dobré způsoby učení pak žáci docení při studiu na vysoké škole.

Rovněž bych se chtěl ohradit vůči tvrzení o konzervativnosti gymnázií. Samozřejmě, některé zvyky, které můžeme vidět i ve starých filmech, přetrvávají, jedná se ale o drobnosti, které nemají na vzdělání většího vlivu. Standardní způsoby hodnocení žáků – kompozice, drobné písemné práce a ústní zkoušení jsou doplňovány velkým množství prezentací či seminárních prací. U nich se hodnotí spíše odvedená práce než znalosti, ovšem i takové hodnocení je žádoucí a maturant by měl umět napsat seminární práci či vypracovat prezentaci (přednášku), která smysluplně rozebírá příslušnou záležitost.

Nezapomínejme, že prvořadým úkolem gymnázia je připravovat žáky na vysoké školy a čím dříve se začne s důslednější přípravou a výchovou k určité učební morálce, tím lépe. Pro žáky se tak stane učení snazší, zkrátka se „naučí se učit“.

Matouš Balda, sexta Gymnázia Frýdlant