Maturita z matematiky? Ano, ale…

Věnoval jsem matematice celý svůj život, a proto považuji za svoji povinnost se zapojit do diskuse o státní maturitě z matematiky pro studenty gymnázií.

Vždy jsem považoval ústní zkoušku z matematiky za lepší než písemnou. Podle mne se matematika velmi těžko zkouší písemně, ostatně jako každé umění. Ale máme 21. století a nedá se nic dělat. Ústní zkouška je dražší a jednotnost ústní zkoušky se těžko dociluje. I písemná zkouška může vyhovět, ovšem musí být opravdu pečlivě připravena. A to tady u maturity nevidím.

V přípravě je nutno docílit, aby jedna menší chyba na začátku řešení neznehodnotila celý výsledek příkladu. Toto je velmi náročný úkol. Mám s tím zkušenost, neboť jsem 20 let učil matematiku na univerzitě v Edmontonu, kde byly od počátku jen písemné zkoušky, ale snažili jsme se vyhnout se multiple choice (více možnostem volby – pozn. red.). Příprava semestrální zkoušky pro 500 studentů stála desetičlennou komisi vždy čtyři tříhodinové schůze v rozmezí tří neděle příprav.

Dbá se, aby zkouška byla student-friendly, tj. aby nehýřila nemožnými chytáky a pokrývala šetrně co nejvíce látky. To zde u maturity nevidím. Pečlivě se v Edmontonu dbá, aby bodové hodnocení jednotlivých příkladů bylo spravedlivé. Zkouška, která dává za příklad 0 až tři body, není jednotná. Zde mi připadá, a komise nechť promine, že některé příklady byly připraveny na cestě tramvají do práce. Málokterá země si může dovolit tak beztrestně plýtvat intelektuálním potenciálem mladých lidí. Osobně bych doporučoval, aby přípravná komise obsahovala i profesionální matematiky, kteří se nezabývají výukou na gymnáziích a neztratili cit v obtížnosti příkladů.

Přimlouval bych se za povinnou, jednoduchou, pro všechna gymnázia jednotnou písemnou maturitní zkoušku z matematiky, která by testovala opravdu základní znalost většiny principů, bez chytáků, a která by byla pečlivě připravena, a to za podmínky, že zkouška bude tak vytvořena, aby celostátní průměr nebyl nižší než 65 procent možných bodů a celostátní průměr propadovosti nebyl větší než pět procent.

Václav Zizler, emeritní profesor matematiky, University of Alberta, Edmonton, Canada