ůzračnost a přesvědčivost sdělení plynoucí z dat, která na ministerstvu školství a Cermatu vymohla a zveřejnila občanská iniciativa Maturitní data – odtajněno, překvapila nejspíš i ty, kteří se státní maturitou zabývají léta. Což je i případ autora tohoto blogu. Ta hlavní sdělení jsou tři:
Jak to bylo. Matematik a odborník na testování Oldřich Botlík je člověk vybavený značnou neústupností a důrazem na detail. Když se média minulý rok dohadovala o maturitní úloze o karnevalové čepičce, zastával názor, že úloha je postavena chybně. Proto požádal Cermat, aby mu sdělil, jak maturanti odpovídali, a kolik z nich mohlo poškodit oficiální rozhodnutí o správné odpovědi. Cermat odmítl data vydat a trvalo osm měsíců a několik odvolání, než ministerstvo školství rozhodlo a data poslalo.
Povzbuzen úspěchem Botlík na jaře vymyslel web Maturitní data – odtajněno, který získal 850 dobrovolníků. Ti, každý za sebe, poslali ministerstvu stejnou žádost jako Botlík minulý rok. Každý požadoval výsledky jedné ze 122 úloh tří nejčastěji psaných testů. Úřadům naštěstí došlo, že než odpovídat každému z nich zvlášť, bude rozumnější data zveřejnit. Což se stalo v neděli 22. května. Komunikační a mediální servis (posílání tiskových zpráv) poskytovala maturitní iniciativě společnost EDUin, jejíž součástí je i autor tohoto textu. To je třeba dodat kvůli posouzení míry jeho nestrannosti a angažovanosti.
Tři dny trvalo Botlíkovi grafické zpracování dat. Každá maturitní úloha dostala diagram zobrazující správné (zelené) a špatné (červené) odpovědi. A to ve třech sloupcích. Vidíme, jak odpovídali ti, kteří maturovali poprvé, jak repetenti a jak ti, co to napoprvé nestihli. Je asi jasné, že druhá a třetí kategorie jsou na tom vždy o něco hůř. V matematice je pak jeden sloupec navíc. To jsou ti, kteří si ji vybrali nepovinně. Výsledky jsou překvapivé. Ukazují totiž jasně, kudy se můžeme vydat ke státní maturitě, která by ověřovala důležité věci a neškodila skutečnému vzdělávání.
První diagram ukazuje výsledky typické maturitní úlohy založené na pozorném čtení s porozuměním. Úspěšnost je velmi vysoká, i když šlo o složitý text s mnoha cizími slovy. Podobně je to i u dalších takto konstruovaných úloh testu. Znamená to, že učitelé zvládají to důležité. Naučit žáky dobře číst a pracovat s textem. Nebo se to žáci naučili sami někde jinde. Ať tak či tak, je to dobrá zpráva.
A tohle je výsledek úlohy, která chtěla po maturantech, aby našli v textu přísudek jmenný se sponou. Což je, s výjimkou několika jednotlivců v populaci, znalost k ničemu a podle toho to také dopadlo. Skoro 90 % špatných odpovědí. Ve skutečnosti je to také dobrá zpráva. Učitelé nejspíš umějí rozlišit, co je a není důležité, a neotravují žáky zbytečnostmi. Na rozdíl od autorů testu.
Takže řešení by vlastně bylo jednoduché. Odstranit z testu úlohy, kdy hledáte epizeuxis, pojmenováváte funkční styly a vzpomínáte, co je přísudek jmenný se sponou. A posílit úlohy směřující k praktickému zacházení s textem – čtení, chápání významu, návaznosti odstavců textu, ovládání pravopisu. Tady jsme na dobré cestě a náprava je vcelku snadná.
Horší je to s matematikou. Tohle jsou výsledky úlohy, kdy maturanti řešili logaritmickou rovnici. Neuspěla víc než polovina z nich. O něco neúspěšnější byli dokonce i ti, kteří si matematiku vybrali zcela dobrovolně jako nepovinný předmět. A to je pořád ještě docela dobrý výsledek. Jiné úlohy postavené také na drilu a nácviku postupů dopadly ještě hůř.
Jenže opravdu tragicky dopadaly úlohy, kde se po maturantech požadovalo přemýšlení. Tady je výsledek jedné z nich. Zjišťovala, jestli maturanti umějí konkrétní situaci zobecnit a zapsat pomocí algebraického výrazu. Nádrž se plní dvěma stejně výkonnými čerpadly… Pracovat s proměnnými zvládlo jen necelých 16 % žáků.
Takže v matematice jdeme spíš špatnou cestou. Jakž takž učíme věci, které málokdo použije (úpravy algebraických výrazů, rovnice) a skoro vůbec to, co by užili všichni – umět používat matematiku jako specifický jazyk popisující svět okolo nás a umožňující mu lépe rozumět. Tady nebude náprava snadná a čerstvě odhlasovaná povinná maturita z matematiky změnu jen zkomplikuje, protože zakonzervuje současný stav.
Na celé akci okolo maturitních dat je však nejdůležitější zjištění, co dokáže důslednost a vytrvalost jednoho člověka. To, o čem se léta bavíme, aniž k tomu máme přesné informace, se rázem posunulo k věcné debatě. Interpretuje ministerstvo či Cermat ta data jinak? Výborně, ať argumentuje stejně přehlednými diagramy a čísly! A proč vůbec nemáme od státního úřadu podobně přehledné diagramy každý rok? Kdyby snad chtěly úřady argumentovat, že je to příliš pracné, že by tomu laici nerozuměli, vidíme jasně, že je to nesmyslná výmluva.
Naopak, máme chtít, aby byla dostupná kompletní anonymizovaná data z maturit (upravená tak, aby nebylo možné identifikovat konkrétní školu a žáka). Ať má každý, kdo to umí, šanci zpracovat je nějakým jiným užitečným způsobem. Největší přínos takto otevřených dat je právě v tom, že kdokoli zvenčí může najít jejich nový smysl. A nejméně efektivní je naopak čekat, až s něčím rozumným přijdou úřady samy. Cesta je prošlapaná. A přínos nezpochybnitelný. V tom význam iniciativy Maturitní data – odtajněno jasně přesahuje aktuální maturitní debatu.
Text vyšel původně na webu Týdeníku Respekt ZDE.