← Beduin

Maturitní data ukazují na nedostatky testů, Cermat to zpochybňuje

6. 6. 2016

EDUin

Co přinesl týden 30.5. – 5.6. 2016

Témata týdne: Pokračuje diskuse o navýšení platů učitelů o 10 %, jak požadují odbory. Komentáře jsou vesměs souhlasné, nicméně zároveň panuje pochybnost, zda nejde jen o dorovnání pomyslného dluhu (ČT). Odkaz na zajímavou studii o plošném navýšení platů v Indonésii, které v horizontu 2 až 3 let nepřineslo žádnou změnu kvality (ČRo), najdete v textu o nepodmíněném příjmu. O tom, co dnes potřebují mladí lidé k uplatnění kromě dobrého vysvědčení, se diskutovalo na posledním Kulatém stole SKAV a EDUin. Středoškoláci v nejvyšším decilu z hlediska úrovně jejich sociálních a emočních dovedností mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že dokončí vysokou školu. Výzkum OECD byl proveden na vzorku studentů v USA.

Výrok týdne: „Jsem vystudovaný učitel pro SŠ (francouzština – dějepis), mám dvě VŠ, řadu kurzů a vzdělávacích seminářů (mimo jiné si dodělávám kvalifikaci na výuku angličtiny) a poslední čtyři roky živořím z hmotné nouze, protože nejsem schopen sehnat v celém Moravskoslezském kraji práci jako učitel.“ Jiří Karen v reakci na článek (Britské listy), který upozorňuje na problém s kvalitou učitelů. Podle pana Karena není jeho případ ojedinělý.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

MATURITNÍ DATA UKAZUJÍ NA NEDOSTATKY TESTŮ, CERMAT TO ZPOCHYBŇUJE

V úterý 31. 5. proběhla v prostorách Skautského institutu tisková konference iniciativy Maturitní data – odtajněno a EDUin k analýze získaných statistik za jednotlivé úlohy z testů českého jazyka a matematiky. Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy, ukazoval, že v matematice selhávají maturanti na úlohách vyžadujících aplikaci (výpočet průměrného platu), zatímco v českém jazyce naopak spíše v těch, které vyžadují znalost konkrétního pojmu či pravidla (epizeuxis). Oldřich Botlík dále upozornil na fakt, že zejména testy z matematiky jsou stále konstruovány převážně způsobem, který nerozvíjí myšlení studentů, naopak testují to, co při současném technologickém rozvoji nahrazuje výpočetní technologie. Zároveň upozornil na to, že data, která MŠMT zveřejnilo, jsou pro podrobnější analýzu nedostatečná (Novinky.cz). Josef Kubát (Jednota českých matematiků a fyziků) a Jiří Kostečka (Asociace češtinářů) obsah a konstrukci testů hájí (ČT). Ředitel Cermat Jiří Zíka zase hájí fakt, že maturitní testy mají plnit jak roli ověřování nutného minima na konci střední školy, tak údajně i rozlišovat úroveň středoškoláků, právě úlohami typu epizeuxis (HN).

DIGITÁLNÍ GRAMOTNOST A JEJÍ NEDIGITÁLNÍ PODSTATA

Společnost Google uspořádala v rámci cyklu Google Feedback Group diskusi na téma digitální gramotnosti a jejího rozvoje. Odborník na oblast využívání technologií ve vzdělávání Ondřej Neumajer, ředitelka Google pro ČR a SR Taťána Le Moigne, zástupce náměstka MŠMT Jaroslav Fidrmuc, předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček, prorektor VŠE Jiří Hnilica a Bob Kartous z EDUin. Podle studie, kterou si nechala zpracovat Evropská komise v roce 2014, je ČR z hlediska osvojení pokročilých digitálních dovedností v EU na 21. místě z 28 srovnávaných zemí. Diskuse potvrdila, že digitální gramotnost je důležitým prvkem současného vzdělání, nicméně její rozvoj zdaleka nesouvisí jen s adaptací na technologie. Diskutující se shodli, že zejména u mladých lidí je podstatné rozvíjet jejich dovednosti kritického uvažování, řešení problémů, komunikace a dalších kvalit, které nejsou závislé na digitální dimenzi. Shoda panuje také na tom, že mnohem důležitější roli než škola hraje v tomto směru celková komplexita prostředí, v němž se mladá generace vyvíjí. Společnost Google spustila projekt Digitální garáž, který se zaměřuje právě na rozvoj pokročilých digitálních dovedností, zejména s důrazem na podnikání.

NAKOLIK JE UČITEL ODPOVĚDNÝ ZA MOTIVACI SVÝCH ŽÁKŮ?

Paní Scott četla svým žákům několik hodin po sobě román, pouštěla jim ukázky z Jurského parku, nutila je opisovat školní pravidla a zakazovala se ptát. Její přístup k výuce trval několik let. Následně za to byla komisí seznána jako nezpůsobilá učit. „Nevím, proč bych měla chápat své žáky, jsem tu proto, abych je učila angličtinu,“ reagovala učitelka. Z velké části se tak stalo kvůli kritice jejích kolegů, kteří si při násleších všimli, že se žáci ve výuce nudí (Guardian, Aj). Jak ukázala analýza dotazníků z šetření TIMSS a PISA, kterou provedli Daniel Münich a Miroslava Federičová z CERGE-EI (2014), čeští žáci projevují v mezinárodním srovnání nadprůměrnou nespokojenost ve škole (Univerzita Karlova). Jde především o nejvyšší ročníky ZŠ. V současnosti zaváděné přijímací zkoušky na SŠ pravděpodobně pouze zvýší vnější motivaci žáků k učení. V této souvislosti připomínáme vystoupení psycholožky Jany Nováčkové na TEDx s názvem Jak se z touhy po učení stane sběratelství známek.

NEJASNOSTI OKOLO TZV. ŠABLON A JEJICH ČERPÁNÍ

Na Twitteru se v průběhu týdne objevila zpráva, že „EU zamítla předložený návrh MŠMT Šablony do škol”. Jde o část peněz z nového operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání, které jsou účelově vázány na konkrétní oblasti a mají školám usnadnit čerpání prostředků díky jednodušší administraci. Náměstek MŠMT pro řízení operačních programů Václav Velčovský na dotazy serveru Pedagogické. info tuto informaci dementuje. Podle něj nejde o zamítnutí ze strany Evropské komise, nýbrž o změnu jejího přístupu k hodnocení tzv. zjednodušených forem vykazování, do nichž šablony patří. Kdy školy budou moci reálně s prostředky počítat, však jasné není.

Inspirace z (a do) praxe