Přečtěte si text Michaely Jiroutové a Karoliny Kenderové z organizace META, která se dlouhodobě věnuje podpoře žáků s odlišným mateřským jazykem v českých školách.
Předposlední díl série České televize Ochránce otevřel veřejnosti téma ze školního prostředí, které se ovšem stává každodenním chlebem mnoha pedagogů nejen na středních školách. Ačkoliv bylo hlavní linkou dílu s názvem “Hidžáb” něco trochu jiného, naťuknul tento díl také otázku vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) a nedostatečnou jazykovou znalostí na českých středních školách.
Na střední školu nastoupí žák nebo žákyně, kteří nerozumí dobře česky. Jak mohou studovat v češtině? Copak mají šanci vůbec kdy odmaturovat? A co si s nimi tady máme počít v běžné výuce? Tyto otázky a mnoho dalších si kladou pedagogové po celé republice, každý rok totiž na středních školách studuje kolem 9 tisíc žáků cizinců. Toto číslo navíc nezahrnuje ty, kteří mají občanství české, ale doma například mluví jiným jazykem nebo dlouhodobě studovali mimo ČR a zápasí tedy s češtinou ve výuce obdobně. Mnoho z těchto mladých lidí je bohužel kvůli nedostatečné jazykové znalosti ohroženo drop-outem. Tomuto předčasnému odchodu ze vzdělávání a dalšímu nepříznivému osudu žáků se dnes již řada škol snaží předcházet různými prostředky.
Nejúčinnějším a nejdůležitějším nástrojem je pochopitelně podpora těchto žáků v češtině jako druhém jazyce (ČDJ). Ve školách nezřídka padne úloha doučování nebo výuky češtiny jako druhého jazyka na češtináře, kteří jsou ovšem často zapojeni do mnohých dalších aktivit, takže jim čas ani síly na podporu žáků s nižší úrovní jazyka nezbývají. Navíc mají zažitý způsob výuky češtiny pro rodilé mluvčí, který se od výuky češtiny jako druhého jazyka výrazně liší. Čeká na ně nelehký úkol: přenastavit svůj přístup k nerodilým mluvčím a jejich výuce.
Ať už v češtině podporují žáky s odlišným mateřským jazykem tito nebo jiní pedagogové, nemusí se v tom utopit. Pro začátek by se měli zorientovat ve všech možnostech jazykové podpory a dostupných materiálech. Pokud by se jednomu z množství látky, kterou je nutné s žákem společně probrat, orosilo čelo, je vhodné vytvořit si plán. Prvním krokem k jeho zpracování je zhodnocení žákových stávajících znalostí prostřednictvím testu či diagnostiky, ideálně v kombinaci s krátkým strukturovaným rozhovorem. Následně může učitel vybrat jako nejakutnější ta témata, ve kterých žák tápe, ale zároveň jsou pro něj nejpotřebnější, ať už z hlediska každodenní komunikace nebo náplně hodin běžné češtiny. Tím stanoví společný krátkodobý cíl. Dlouhodobé cíle vycházejí z těch krátkodobých, ale postupně prohlubují znalosti jednotlivých jevů.
Po stanovení cílů nastává otázka, jakým obsahem je naplnit. Tvorbou vlastních materiálů učitel ušije výuku češtiny jako druhého jazyka doslova na míru svým žákům, ale na to by potřeboval ještě minimálně jeden další úvazek. Proto je vhodné poohlédnout se po materiálech, které se dají využít hned. Na stránkách Czechstepbystep existují v sekci Krátké české zprávy zpracované zjednodušené poslechy s aktuální tematikou a pracovním listem. Web Umíme česky zase umožňuje filtrování online cvičení na různé jazykové jevy podle obtížnosti. Není tedy nic jednoduššího, než žákovi zadávat procvičování z kategorie lehké / střední, zatímco ostatním ta těžší cvičení.
Po letech jazykové podpory tyto žáky ovšem nemine zkouška největší – maturita z českého jazyka. A i když celé studium k této zkoušce směřuje, je právě maturita z češtiny nezřídka překážkou, kterou přes veškeré úsilí nejsou někteří žáci schopni zdolat. Jsou to ale opět češtináři a učitelé češtiny jako druhého jazyka, kteří je na zkoušku mohou soustavně připravovat. V rámci přípravy k didaktickému testu se mohou zaměřovat nejen na kvanta látky k naučení, ale také na strategii práce s testem (např. nejprve čtu otázku, až potom jdu hledat odpověď do výchozího textu). Přípravu na sloh je zase dobré zahájit co nejdřív a postupnými kroky. K ústní zkoušce mohou učitelé pomoci s výběrem knih s ohledem na konkrétního maturanta a jeho zkušenosti nebo podpořit čtení v mateřském jazyce pro zvýšení zážitku z četby.
I když je téma vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem na středních školách pro mnohé novinkou a možná i strašákem, nejde o bezvýchodnou situaci. Již samotný zájem o žáky a jejich životy jsou prvním krokem k jejich podpoře a počátkem pomoci, s níž budou moci vykročit do dospělého života šťastnou nohou.
META má mnoho zkušeností ze samotné výuky a práce s těmito žáky i z kontaktu s mnohými školami, které převádí do vzdělávacích seminářů pro pedagogy. Přihlaste se na některý ze seminářů pro středoškolské pedagogy, zaměřující se na výuku češtiny jako druhého jazyka nebo přípravu k maturitě, již dnes na stránce: https://www.inkluzivniskola.cz/aktualni-otevrene-seminare.