Ministerské kličky stávku neodvrátily, tisíce škol po republice budou částečně či úplně zavřené

Ministr Bek se za stávku omlouval rodičům, premiér Fiala ji má za výsledek politických ambic odborářů.

Jestli stávka bude, nebo ne, se řešilo několik týdnů. Odboráři jednali s ministrem, ministr pak s vládními kolegy. Z původního návrhu zhruba -30 miliard se skončilo u +4 miliardy na příští rok. Ani ty ale nestačí. Škrty mají být ve školství i nadále. Ministr školství Mikuláš Bek pak samotnou stávku vidí opačně než Jana Servusová (EDUzín). Na tiskové konferenci, která se konala v neděli v 17:00, tedy v předvečer pondělní stávky, se omluvil rodičům. Nikoli za to, že předchozí jednání nedopadla a ke stávce došlo, ale proto, že „se stali rukojmími ve sporu vlády a odborů”. Veškerou odpovědnost za krajní řešení současné situace tak přenesl na odbory a školy. Už dříve ministerstvo školství uvádělo k plánovaným škrtům, které se stávkou souvisí, zavádějící infografiku (EDUin). Školy a učitelé v pondělí nestávkují kvůli platům pedagogů, ale hlavně kvůli platům nepedagogických pracovníků, jako jsou školníci či kuchařky, a obavám ze snížení kvality výuky. Ve školství je sice rozpočet o čtyři miliardy vyšší, ale nepočítá se s inflací, rostoucím počtem dětí, uzákoněným zvyšováním platů a plánovanými škrty v PHmaxech, které mohou na některých školách znamenat konec tandemové výuky. Premiér Petr Fiala nastalou situaci a stávku obsáhle komentoval na sociální síti X s tím, že jsou škrty součástí ozdravného balíčku a se zavřením škol nesouhlasí. Podle Fialy balíček vláda představila na jaře, odboráři tak měli mít dostatek času ho kritizovat a „nechali si to” až na konec roku, kdy je téměř schválený a důchodová reforma je v závěrečné podobě. „Proč odboroví předáci svolávají protest až nyní, minutu po dvanácté? Nabízí se jednoduchá odpověď. Odborovým vůdcům nejde ani o úspory, ani o důchody, ale o vlastní politické ambice. Nedávná neúspěšná kandidatura na prezidentský úřad a společné mítinky se zástupci opozice, včetně hnutí ANO a komunistů, ledacos napovídají,” napsal Fiala na sociální síť X. Předseda školských odborů František Dobšík v reakci pro Českou televizi řekl, že ho podobná slova od premiéra mrzí. „Je mi to velmi líto, protože si pana premiéra pamatuji jako ministra školství. Osobně žádné politické ambice nemám. Nám jde o to, aby vzdělávání fungovalo, jak to veřejné regionální školství, tak to vysoké. A tady si myslím, že se pan premiér naprosto mýlí a spíš tomu ubližuje,” řekl Dobšík. Sám ke stávce směrem k rodičům řekl, že se jim omlouvá a chápe, že to řadě z nich může způsobit problémy. „Věřím tomu, že drtivá většina rodičů důvody stávky pochopila a uvidíme, jak ještě budou reagovat na dopis pana ministra,” dodal Dobšík, který narážel na otevřený dopis směrem k rodičům z pera ministra Beka.
Stávku ve školství veřejnost podporuje. Agentura STEM/MARK udělala před víkendem pro Českou televizi bleskový průzkum, kde se 800 respondentů na zavření škol ptala – s názorem premiéra, že je stávka snaha odborů o vlastní zviditelnění, nesouhlasí téměř tři čtvrtiny dotázaných, se stávkou souhlasí více než polovina respondentů, nicméně na 80 procent dotázaných si nemyslí, že by stávka přiměla vládu k nějakým ústupkům. Ke stávce se připojí také někteří zdravotníci nebo továrny (Novinky). Podle mapy Učitelské platformy budou zavřené stovky až tisíce škol, CNN Prima News chystá celodenní vysílání. Školství, potažmo peníze pro ně, budou mimo jiné tématem středečního jednání poslanců, které čeká závěrečné projednání návrhu státního rozpočtu na příští rok. 

Zvýšení kapacit péče o předškolní děti v nejbližší době nebude, rozjezd sousedského hlídání se odsouvá.

Spuštění vázne na zákonu, který ještě společně ladí resorty práce a školství. Řešilo se například, kdo bude plánované dětské skupiny kontrolovat. Sousedské hlídání by mohlo pomoci například v méně zabydlených oblastech, kde se nevyplatí postavit nový objekt nebo tam nejsou mateřské školy. Jak připomínají Seznam Zprávy, ostrý start očekávané novinky měl začít fungovat už v lednu 2024. Teď se ale odsouvá. „Předpokládám účinnost od 1. července,“ řekla ve středu novinářům Zdislava Odstrčilová, vrchní ředitelka Sekce rodinné politiky a sociálních služeb na Ministerstvu práce a sociálních věci. Záměr je takový, že chůva nebo „hlídač“ budou moci u sebe doma zřídit jednu sousedskou dětskou skupinu a starat se až o čtyři děti ve věku od šesti měsíců až do povinné školní docházky.

Podcasty, které se věnovaly ve svých dílech vzdělávání, a neměli byste je minout. Tématy byla nejen stávka, ale i duševní zdraví dětí nebo dresscode

PoliTalk

V epizodě z poloviny listopadu se podcast věnoval duševnímu zdraví dětí. Eva Mikulecká rozebírala s dětským psychologem Janem Kulhánkem, co se děje se současnou generací dětí, proč tomu tak je nebo jakou zásluhu na tom mají dospělí. „Děti dnes s identitou hodně experimentují a my se je bojíme limitovat. Hranice ale znamenají i bezpečí,” říká v podcastu PoliTalk Kulhánek. Naléhavost řešení ukazují také výsledky nedávného výzkumu Národního ústavu duševního zdraví, podle kterého trpí až 40 procent deváťáků depresemi a výrazně stoupá počet sebepoškozování. 

9 let natvrdo

O gymnáziích diskutovali v novém podcastu 9 let natvrdo učitel pražského gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka a majitel sítě prestižních tuzemských gymnázií PORG Martin Roman. Vladimír Piskáček se jich ptal na hlavní neduhy českého školství, proč má na gymnáziu studovat daleko méně dětí než v současné době, proč by měla být těžší a pouze pro elitní žáky nebo jak by měla vypadat reforma českého školství, která by ho mohla výrazně posunout vpřed. 

Hovory z kabinetu

Podle ředitelky Základní školy v Trmicích Marie Gottfriedové by se každý měl ve škole cítit vítaný. Jak toho dosáhnout, vysvětlovala v podcastu učitele pražské základní školy na Strossmayerově náměstí Daniela Pražáka. Ve více než hodinovém rozhovoru spolu probírali také témata, jako je spolupráce škol s pedagogickou fakultou a přijímání studentů na praxe nebo jaké strategie může škola využívat, aby pomohla dětem ze složitého rodinného prostředí. 

Mozaika vzdělávání 

Ve čtyřicátém čtvrtém díle podcastu z dílny Národního pedagogického institutu (NPI) se dozvíte víc o výuce informatiky a vzdělávání učitelů. Ondřej Neumajer, který je vedoucím oddělení Digitalizace ve vzdělávání v NPI a spolupracuje také s organizací Učitel naživo, se v poslední době věnuje například upozaděnému tématu malé revize rámcového vzdělávacího programu, konkrétně otázce digitálních kompetencí pro základní vzdělávání. Řeč přišla také na profesní rozvoj učitelů i ředitelů škol. 

Linka důvěry Rádia Junior

Učitelka a influencerka Štěpánka Cimlová, která na sociálních sítích vystupuje pod jménem Štěkánka the učitelka, mluvila ve vysílání Rádia Junior o tom, jestli mohou děti ve škole nosit tepláky nebo jestli by měli učitelé na děti křičet. Cimlová má na sociálních sítích statisíce sledujících a v online světě se snaží pomáhat žákům, které ve škole něco trápí.

Stávka a její vývoj v podcastech

Zavřeným školám se v posledních týdnech věnovaly celé díly řady podcastů. Reportér Seznam Zpráv Josef Mačí před dvěma týdny vysvětloval v pořadu 5:59 Lenky Kabrhelové, že stávka není o platech učitelů. „Mluvil jsem s řadou ředitelů základních a středních škol. Až mě trochu překvapilo, že jsou opravdu bojovní,“ řekl Mačí, který se oblasti školství dlouhodobě věnuje. Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk pro Český rozhlas Plus označil stávku jako další hřebík do rakve Fialovy vlády. V posledním díle Kulatého stolu SKAV a EDUin diskutovali a rozebírali důvody stávky ekonom Daniel Münich a dva zástupci ministrů školství – Mikuláš Bek i Robert Plaga. Že je rozpočet pro školství jenom hra s čísly a vláda dokazuje, že vzdělávání nemá jako prioritu, rozebíral podcast Chuťovky. 

29. 11. → Praha→ konference Školy bez bariér