Co všechno jsme se letos nedozvěděli o státní maturitě
Maturanti z matematiky se letos zlepšili, tvrdí titulek tiskové zprávy ministerstva školství rozdávané na páteční tiskové konferenci k výsledku maturitních testů (ke zhlédnutí ZDE). Odtud převzala toto sdělení prakticky všechna elektronická i tištěná média. Nejspíš to ovšem není celá pravda a titulek ilustruje, jak ministerstvo i Cermat informují veřejnost. Smyslem prezentace bylo jen vytřít veřejnosti zrak čísly, která nic neznamenají.
Je totiž pravděpodobné (přesné údaje zatím nejsou k dispozici), že některé skupiny maturantů se v matematice spíše zhoršily, jiné zůstaly na svém a o celkovém zlepšení mluvit nelze. Například loni i předloni na tiskové konferenci k výsledkům maturitních testů také zaznělo, že se maturanti v matematice zlepšili. Analýza později zveřejněných dat ale ukázala, že obě skupiny maturantů, gymnazisté i negymnazisté z průmyslovek a odborných škol, se ve skutečnosti zhoršily. Pokud vám není jasné, jak je něco takového možné, najdete podrobnější vysvětlení ZDE.
Ale není to vlastně nic složitého. Rok od roku ubývá těch, kteří si matematiku dobrovolně zvolí. Teď už jich je pouhá pětina, ostatní raději volí cizí jazyk. Rychleji ale ubývá negymnazistů než gymnazistů. Jenže procento neúspěšných na středních odborných školách je v průměru 36 %, někde ovšem propadne i výrazně víc než polovina dobrovolně maturujících. Na gymnáziích je procento propadlých minimální (4 %). Když se tedy vzorek maturujících promění tímto způsobem, ve výsledku může vyjít malé zlepšení, i když se obě skupiny lehce zhorší. Vliv proměny vzorku maturujících ostatně přiznává v diskusi na Radiožurnálu i ředitel Cermatu Jiří Zíka (ZDE).
V takovém případě je nepochopitelné, proč ministerstvo učinilo hlavním sdělením tiskové konference zavádějící informaci. Je to záměr? Státní maturita totiž má hned několik vážných problémů, o nichž se příliš nemluví. Míra neúspěšnosti na některých školách je masivní a po zavedení tří povinných zkoušek je pravděpodobné, že na nich neodmaturuje už prakticky nikdo. Navrhuje ministryně Kateřina Valachová nebo její náměstek a potenciální nástupce Stanislav Štech nějaké řešení? Nebo si myslí, že je to tak v pořádku? Měli by to říct jasně.
Ale to není jediná věc, kde nás ministerstvo mate, záměrně mlží a neuvádí důležitá čísla. Tady je výčet toho, na co bychom měli na podobné tiskové konferenci dostat odpověď.
Pokračuje trend, kdy každý rok propadá u testu z češtiny více negymnazistů?
Protože z češtiny maturují všichni, je tvrzení o letošním mírném zhoršení reálnější údaj. Ale opět je třeba ho prezentovat podle různých skupin škol. V posledních letech výrazně narůstá počet propadlých na odborných školách. A to vůbec ne mírně. Viz diagram dole pod textem.
Jak se vyvíjela v posledních letech úspěšnost u maturity na odborných školách?
Klíčová informace pro to, abychom mohli posoudit, zda zavedení tří povinných zkoušek ve skutečnosti státní maturitu nepopraví.
Kolik maturantů od startu státní maturity neuspělo ani při opakovaných pokusech?
Státní maturita před sebou velmi pravděpodobně tlačí desetitisíce těch, kteří neodmaturovali ani při opakovaných pokusech a na jejichž další studium ročně vynakládáme částky v řádu stamilionů.
Jak se změnila úspěšnost u slohů po změně hodnocení z interního na externí?
Byl to rozumný krok, který přinesl větší objektivitu, nebo jen organizačně složité a nákladné opatření, které způsobuje, že mnozí maturanti dostanou hodnocení svého slohu vlastně až na potítku?
Kdy budou zveřejněna částečně anonymizovaná maturitní data za všechny ročníky maturity?
Má-li být debata o maturitě věcná, je to nutnost. Budou-li data veřejně dostupná, nebudou možné manipulace, jakých se opakovaně ministerstvo dopustilo.
Kdy bude zveřejněna závěrečná, veřejně dostupná zpráva, která shrne všechna důležitá fakta a zařadí je do kontextu sedmi ročníků státní maturity?
Je neuvěřitelné, že nic takového stále neexistuje u projektu, který tuto společnost každý rok stojí přes sto milionů korun.
Taková tisková konference by mohla být zajímavá. Z té páteční zůstal jen pocit trapnosti a diletantství.
Text vyšel původně na webu Týdeníku Respekt.