Co přinesl týden 23.11. – 29. 11. 2020
Krátce:
Výrok týdne: „U dětí to budou samozřejmě ztráty ve znalostech, ale digitální výukou škrtáme i osvojování některých dovedností, například umění pečlivě číst neverbální komunikaci. Největší ztrátou je podle mě rozkolísání pravidelnosti, režimu, řádu v životě dětí, to je něco, do čeho se budou některé z nich obtížně vracet,“ odpověděl Pavel Vacek z Katedry pedagogiky a psychologie Univerzity Hradec Králové v Českém rozhlase Plus na otázku, co koronavirus přinese školou povinným dětem.
V souvislostech:
Od pondělí 7. prosince se mají školy začít řídit podle 3. stupně protiepidemiologického plánu, který pro ostatní instituce platí podle rozhodnutí vlády o několik dní dříve. Největší změny to bude znamenat pro střední školy. V nematuritních třídách by se měl stejně jako na 2. stupni základních škol střídat týden distančního a týden prezenčního vyučování. Na středních školách nebude homogenita tříd doporučená, na základních školách zůstává povinná. Vysoké školy budou moci obnovit prezenční výuku v prvních ročnících, a to pro skupiny maximálně do dvaceti studentů.
„Opravdu denně dostáváme maily, ve kterých se rodiče, neziskové organizace nebo školy ptají, jestli bychom neměli notebooky, nedokázali zajistit připojení nebo doučování,“ říká Zuzana Ramajzlová z organizace Člověk v tísni v rozhovoru pro EDUzín. Na rozdíl od jara je vzdělávání na dálku v době uzavření škol v Česku povinné, část dětí ale ani na konci druhého lockdownu nemá přístup k jeho nejefektivnější formě, online výuce.
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu nemělo před uzavřením škol doma počítač téměř 6 % domácností s dětmi do 15 let, internetové připojení chybělo 2,8 % z nich. „Podíváme-li se na populaci 15letých žáků druhého stupně základního vzdělávání, představuje to 5,9 %. I když se zdá být toto číslo malé, v okamžiku, kdy je veškeré vzdělávání odkázáno na distanční výuku, není úplně zanedbatelné,“ konstatují Miroslava Federičová a Václav Korbel, autoři studie Pandemie Covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání, kterou vydal thinktank IDEA. Odhadují, že chybějící technika a připojení komplikují během distanční výuky vzdělávání u čtvrtiny sociálně znevýhodněných dětí. Vedle vlastní píle a motivace žáka to považují za nejvýznamnější faktor, který za současné situace vede ke zvyšování rozdílů v přístupu ke vzdělávání. Upozorňují také, že problém s přístupem k technice a připojení k internetu má regionální rozměr – počítač doma nemá celých 14 % dětí v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Systémové řešení, které by zajistilo připojení žáků k internetu, zatím není na obzoru. Zatímco na nákup hardwaru uvolnilo ministerstvo 1,3 miliardy, u konektivity se spoléhá na dary od soukromých subjektů a na práci neziskových organizací. „Intenzivně jednáme se zástupci operátorů i s neziskovým sektorem. Zároveň probíhá řada jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem pro místní rozvoj ve snaze o dlouhodobější řešení problematiky vnitřní a vnější konektivity škol,“ vyjádřila se pro bEDUin mluvčí rezortu Aneta Lednová. Pro velkou část žáků, kteří měli problémy s připojením, se podle ní konektivitu podařilo zajistit prostřednictvím některého z operátorů, kteří tak učinili v rámci své společenské odpovědnosti. „Je třeba zmínit, že absence připojení k internetu neznamená, že se žáci nemohli vzdělávat. Školy musí k žákům přistupovat individuálně a zohlednit jejich možností, přičemž online výuka není jedinou možností,“ dodává Aneta Lednová.
Konektivitu pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin v tuto chvíli nabízejí všichni velcí poskytovatelé internetu v Česku. Vodafone poskytl přes neziskovou organizaci Česko.digital zdarma pevné internetové připojení pro pět set rodin, ve spolupráci s Women for Women, Člověkem v tísni a Česko.digital poskytla připojení pro 1500 rodin společnost O2, a to minimálně na tři měsíce. T-Mobile přes školy i neziskové organizace rozděluje 10 tisíc bezplatných SIM karet. Dostatečné ani dlouhodobě udržitelné řešení to však není.
„Řešení, která dnes přicházejí, hodnotím velmi kladně, ale téměř všechna jsou krátkodobá, nekoncepční, často směřují jinam, než by měla. Internet je dnes základ pro vzdělávání každého žáka i studenta, a pokud ho doma nemá, má oproti připojeným dětem hendikep,“ říká ředitel Základní školy K. V. Raise. Žáci by měli podle něj být připojeni nejen v době, kdy jsou školy uzavřeny. Koncepční řešení ovšem nemůže stát na darech, musí jej zajistit stát. „Prudký růst nerovností mezi dětmi, které ke vzdělávání na dálku mají a nemají podmínky, nás vyjde mnohem dráž,“ říká Miroslav Hřebecký z EDUinu.
Ministerstvo školství zatím nenašlo jednoznačný recept ani pro krizové období, naznačuje ale cestu, kterou by se mohlo vydat. „Problematika vnitřní a vnější konektivity škol je z hlediska MŠMT stěžejním tématem a nezbytným předpokladem pro úspěšnou implementaci revizí ICT kurikula i připravované revize RVP. Spolu s vybavením škol jsou to oblasti, u kterých bychom byli rádi, aby se dostatečně zohlednily v rámci zacílení prostředků fondu obnovy EU,“ říká mluvčí rezortu Aneta Lednová.
Výběr z Edukalendáře: