Ministr Bek představil své priority a Cermat vysvětluje, jak tvoří testy

Ministr Bek představil své priority. Chce řešit přijímací zkoušky na střední školy a délku povinné školní docházky.

V úterý dopoledne představil Mikuláš Bek na tiskové konferenci své priority v pozici ministra školství. Primárně chce řešit kolabující systém přijímacích zkoušek na střední školy a prodloužení povinné školní docházky. V této souvislosti uvažuje i o zrušení deváté třídy na základních školách. „Při svém představení priorit nicméně opomenul učitele a opatření, která jim budou deklarovat hmatatelnou podporu. Uvidíme tedy, s čím přijde v následujících dnech a týdnech,” uvedla Lucie Slejšková (EDUin). Zatímco prodloužení povinné školní docházky se setkává s podporou, návrh zkrátit základní školu o jeden rok je spíše kritizován (Lidové noviny). Systém přijímacích zkoušek, jak je u nás nastavený, patří podle Beka do minulého století a je třeba, aby byl digitalizován (HN). „Ministr chce také zajistit, aby střední školy poskytovaly více všeobecný základ a studenti se rozhodovali o svém profesním směřování až na nich, nikoliv již v deváté třídě.” (iDnes) O tom, čemu by měl nový ministr věnovat pozornost, se také diskutovalo ve čtvrtek na online Kulatém stole SKAV a EDUin (Facebook).

Dvakrát o dětech mimo hlavní proud

V posledních týdnech byly zveřejněny dvě práce, které si zaslouží pozornost. Obě se týkají dětí, které stojí (z různých důvodů) mimo majoritní společnost a na obou se podílela společnost PAQ Research.

Inkluze a romské děti

První z nich odpovídá na otázku, zda a jak se od roku 2016, kdy vstoupila v platnost tzv. inkluzivní vyhláška, změnila praxe při umisťování romských dětí do speciálních škol a tříd. Analýza příčin vyššího podílu romských žáků vzdělávajících se ve školách a třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, kterou pro ministerstvo školství v rámci programu Technologické agentury ČR BETA 2 realizovalo konsorcium PAQ Research a STEM, je k dispozici na webu edu.cz.

Ve zprávě z výzkumu se konstatuje, že na rozdíl od jiných skupin dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se ty romské děti, jejichž handicapem je z velké části sociální znevýhodnění, začlenit do hlavního vzdělávacího proudu z celkového pohledu nedaří. V posledních pěti letech nedošlo ke snížení podílu romských žáků ve speciálních třídách ani k jejich desegregaci v běžných školách a třídách. „V populaci dětí ve věku ZŠ je stabilně okolo 3 % romských žáků, ale ve speciálních třídách běžných škol představují 22 % žáků a ve speciálních třídách škol zřízených podle § 16 odst. 9 pak 22 % žáků,“ konstatuje se ve zprávě z výzkumu. Děti, které se mimo běžné třídy dostávají nejčastěji mezi 1. a 2. třídou, jsou vzdělávány převážně podle RVP ZV se sníženými nároky na výstup z důvodu mentálního postižení.

Výzkum se dále zaměřil na cesty, jak se romské děti do speciálních tříd a škol dostávají. Zabývá se praxí školských poradenských zařízení (ŠPZ) a jejich spoluprací s konkrétními školami. Konstatuje značné rozdíly v diagnostické praxi i mezi různými ŠPZ v rámci jednoho regionu, ve výsledku jsou děti z majority s pomocí podpůrných opatření začleňovány do běžných škol častěji než romské děti. 

Součástí výzkumu byly také kvalitativní rozhovory se zaměstnanci, rodiči a případně dětmi na šesti konkrétních školách – výstupy z nich ukazují motivaci k zachování dosavadní praxe, byť nepřináší výsledky v podobě např. větší šance na dokončení střední školy, a určitě stojí za pročtení. „Dle výpovědí aktérů velká část běžných škol neumí nebo nechce s jejich handicapem pracovat. V případě romských dětí je handicapem sociokulturní znevýhodnění, kdy děti přicházejí do škol bez znalostí a dovedností, které jsou ve většinové společnosti považovány za „normální,“ konstatuje se v analýze.

Ukrajinské děti rok poté

Vzdělávání se věnuje část analýzy PAQ Research Integrace ukrajinských uprchlíků: rok poté, k dispozici je zde. Cenné je na ní i to, že díky předchozím pracím na toto téma dokáže pojmenovat posun, který v integraci dětí do české společnosti nastal. Spíše než jako dobrý jej označuje za uspokojivý.

Konstatuje se v ní například, že se sice podařilo umístit do českých základních škol přes 90 % ukrajinských školáků ve věku 6–15 let a že většina z nich chodí do tříd, kde mají maximálně dva ukrajinské spolužáky, u mladších a starších dětí už to ale tak slavné není – do mateřských škol chodí 2/3 malých Ukrajinců, na českých středních školách studuje 43 % uprchlíků ve věku do 17 let (část z nich zároveň studuje i v ukrajinské škole). Velkou bariérou je stále jazyk, po roce v Česku téměř třetina ukrajinských dětí ve věku 3–17 let umí česky jen některá slova a fráze, což komplikuje možnosti vzdělávání zejména u těch, které by měly chodit na střední školy. Pomohla by intenzivnější výuku českého jazyka i lepší začlenění do českých kolektivů. To se ale nedaří – výuka není dostatečně intenzivní a 60 % ukrajinských rodičů říká, že jejich děti do českých kolektivů začleněny nejsou – v tomto ohledu se toho od března 2022, kdy PAQ Research analyzoval situaci ukrajinských uprchlíků v Česku poprvé, bohužel moc nezměnilo.