Miroslav Hřebecký: Strategii 2030+ se nám daří naplňovat tak z jedné třetiny

V loňském prosinci jsme ukončili první fázi Implementace Strategie 2030+ a vstupujeme do druhého implementačního období. Co a jak se nám v prvním období podařilo naplnit a realizovat, jaké si z toho vzít poučení a na co se zaměřit v období druhém?

Již okřídleným rčením pro český způsob řízení státu je, že strategie psát umíme skvělé, jen s jejich naplňováním je to podstatně horší. Platí to i o aktuální Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (dále S2030+)? Byla napsána za konsenzu odborné veřejnosti a vzbudila velká očekávání. Její předchůdkyně však zůstaly z velké části nenaplněny. Jak si tedy vedeme po první třetině?

S2030+ má dva strategické cíle – proměnu obsahu vzdělávání a snižování nerovností. Byla stanovena tři implementační období (první období do konce roku 2023). Každé by mělo mít své konkrétní cíle s harmonogramem, výstupy a indikátory, díky kterým bude možné zhodnotit jejich plnění. V prvním období se to děje prostřednictvím tzv. implementačních karet, každá implementační karta má svou řídicí pracovní skupinu.

Hodnocení Strategie 2030+ a prvního implementačního období

Celkově lze konstatovat, že oba dva hlavní cíle S2030+ i pět strategických linií jsou vhodně zvoleny. Míří na nejpalčivější problémy českého vzdělávacího systému. S2030+ sama o sobě neobsahuje konkrétní opatření, která by vedla k naplnění cílů. Ta jsou uvedena až v implementačních kartách, s konkrétními aktivitami a termíny. V systému implementace však chybí jasné garance a konkrétní personální odpovědnosti.

Stav realizace ovlivnily i prokazatelné externí faktory. Ty byly v uplynulém období v převládající míře nepříznivé a situaci velmi komplikovaly (jde především o pandemii covidu, válku na Ukrajině a příliv uprchlíků, finanční a energetickou krizi související s covidem a válkou a na to všechno navazující aktuální vládní škrty). Externí faktory nebylo možné předvídat, měly však na realizaci S2030+ zásadní vliv a mnohé kroky narazily na své limity – finanční, personální i kapacitní.

EDUin ve svém pravidelném Auditu vzdělávacího systému nabízí v analýze nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Uvádíme doporučení, jak při implementaci Strategie postupovat v letech 2024–2027.

Vedle toho lze konstatovat, že ne všechny implementační karty a rozpracovaná opatření a aktivity mají přímý vztah k cílům strategie nebo někdy nesměřují k reálnému zvýšení kvality vzdělávání. Nemají vyčísleny žádné investice a potřebné náklady k realizaci opatření, případně některé nejsou dostatečně konkrétně zpracované. Ne vždy je jasné, k čemu se má konkrétně dojít, cíl je formulován nekonkrétně a neměřitelně. Podobné je to s personálním pokrytím. Na mnoha konkrétních aktivitách pracují jen lidé z MŠMT, místo jinde obvyklých širších pracovních skupin.

Slabá místa implementace

Mezi implementačními kartami chybí nástroje věnované dalším klíčovým strategickým liniím. Je to jednak samostatná karta, která by pokrývala systematicky a komplexně pedagogy.  A dále karta, která by směřovala k zajištění financování zamýšlených změn a která by měla za cíl vyhodnotit současné nastavení vzdělávacího systému a zajistit zvýšení jeho efektivity. 

Jak moc by byla implementační karta zaměřená na finanční efektivitu a systémové reformy potřeba, je vidět právě dnes, kdy je ministerstvo nuceno takzvaně improvizovat za pochodu, protože neobdrželo dostatek finančních prostředků k zajištění chodu školství. 

Mnohé ze zvažovaných kroků by mohly být považovány za opodstatněné, ale až po důkladné analýze, diskuzi, důsledné evidence based argumentaci a zajištění dostatečné předvídavosti. Bohužel je nutné konstatovat, že do toho mají aktuální škrty ve školství daleko. Stále narážíme na nedostatek dat, případně získaná data nevyhodnocujeme a nezpracováváme do podoby informací. Příkladem je reforma financování regionálního školství a konkrétní nastavení PHmaxů, které nebyly od svého spuštění patřičně vyhodnoceny. Podobně by připravovaný registr učitelů mohl vnést jasno do debat, zda máme pedagogů málo, či mnoho. Znali bychom jejich regionální rozmístění a složení aprobací, což by bylo možné využít i v otázce řešení inovace oborové soustavy SŠ a s tím spojeného dilematu, zda budeme mít dostatek středoškolských učitelů všeobecných předmětů.

Proměna vzdělávání nebyla na počátku chápána ve své celoživotní podobě a ve Strategii 2030+ se nekladl důraz na využití potenciálu neformálního vzdělávání a jeho propojování se vzděláváním formálním. Posledně dva jmenované atributy chce ministerstvo zohlednit ve druhé fázi realizace S2030+, což jednoznačně hodnotíme jako krok správným směrem. Podobně pozitivní je i to, že se opatření, která cílí na pedagogy, sdružují pro další implementační období do nové samostatné karty.

MŠMT se nově snaží Strategii naplňovat prostřednictvím Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR, který je zpracováván vždy na čtyři roky. Teze S2030+ jsou do něj zahrnuty až nyní v aktuální verzi pro roky 2023–2027, protože Strategie byla schválena během období, kdy platil předchozí dlouhodobý záměr. Problémem je navíc i fakt, že zatímco o dlouhodobých záměrech školský zákon hovoří, o strategii nikoliv. MŠMT si tuto disproporci uvědomuje a v současnosti chystá v tomto smyslu iniciaci novely zákona.

Strategie 2030+ byla přijata minulou vládou, ale ta stávající se k ní jednoznačně přihlásila i ve svém aktualizovaném vládním prohlášení. Ministr školství by tak měl nejen osobně garantovat její jednoznačné naplňování, ale vyžadovat po vládě i její finanční zajištění. Zajištění zdrojů však naráží na pochopitelné argumenty ministerstva financí, že mnohá opatření nejsou vyčíslena a nejsou navržena na základě průkazných analýz. Narážíme zde opět na nízkou úroveň strategického řízení ze strany MŠMT.

V celkovém hodnocení stavu implementace můžeme konstatovat, že ze všech věcí naplánovaných ke splnění v letech 2020 – 2023 se podařilo realizovat sotva 20 – 30 %. Pokud má být strategie úspěšně z velké části naplněna, je důležité v následujících obdobích držet kontinuitu cílů a zrychlit tempo práce posílením týmu a zajištěním dostatečného krytí financemi k realizaci jednotlivých opatření.

Závěrem uveďme výstižná slova předsedy expertní skupiny a hlavního koordinátora vzniku S2030+ prof. Arnošta Veselého, která zazněla na evaluační konferenci ke Strategii 2030+ v prosinci 2023: „Strategie je platná čím dál tím více, byť se nám cíle vzdalují, především v oblasti odstraňování nerovností ve vzdělávání“.

Hodnocení stavu plnění jednotlivých implementačních karet najdete v kompletní analýze Auditu vzdělávacího systému ČR za rok 2023: Jak se nám daří naplňovat Strategii 2030+?

Miroslav Hřebecký
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články