Publikujeme text Dany Jakešové, který se věnuje výběru střední školy. Především tomu, na co se zaměřit a kde zjišťovat konkrétní informace. Text vyšel 18. 10. v příloze Střední školy Mladé fronty Dnes.
Na jaké škole pokračovat po skončení základní školy? Toto rozhodnutí není vůbec jednoduché.
Vyplatí se proto například zajít na některou z výstav středních škol. A o těch vytipovaných si pak zjistit ještě další detaily.
Každé dítě se už odmala nějakým způsobem profiluje, projevuje určité nadání, zájem, ukazuje různou míru motivace k různým činnostem. A v ideálním případě má i své představy o budoucnosti. Pak je rozhodnutí, na jakou střední školu či učiliště podat přihlášku, snazší. Velká část školáků však zcela jasno nemá.
„Klíčovou podporu by v takovém případě měli dětem poskytnout rodiče, které dítě nejlépe znají,“ říká Ivana Eliášková z Centra kariérového poradenství při Národním ústavu pro vzdělávání. Důležité ale je, aby přitom byli schopni odstupu od svých vlastních představ. „Měli by si proto umět odpovědět na otázku, zda jim jde skutečně o to nejlepší pro jejich dítě, nebo zda si skrze ně naplňují své vlastní plány, které si vysnili. Měli by radit, ne vnucovat,“ vysvětluje Bob Kartous z organizace EDUin.
Výstavy středních škol
Radu ale můžete hledat i mimo rodinu. Pomoci mohou učitelé, výchovný poradce či školní psycholog. Centrum kariérového poradenství při Národním ústavu pro vzdělávání provozuje portál Infoabsolvent.cz. Tam můžete najít základní informace, co všechno vzít při volbě střední školy v potaz. „Velmi pomáhá i udělat si test silných stránek, který může alespoň ukázat směr, jakým se vydat,“ doporučuje Veronika Nováková ze společnosti Scio.
Bližší představu o jednotlivých oborech a školách lze získat také na výstavách středních škol, kde je budete mít všechny pohromadě. Nejznámější je Schola Pragensis, kde najdete pražské školy i školy ze spádových oblastí Středočeského kraje. „Obdobné prezentace škol pořádají i další kraje, přičemž organizátorem je většinou příslušný kraj,“ upozorňuje Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov v Praze. Navštívit tak můžete třeba přehlídku EDUCA Liberec, přehlídku škol v Kolíně či Vzdělávání 2019 v Mělníku. Kompletní seznam najdete například na www.stredniskoly.cz v záložce Burzy škol. „Stejně tak může být pro rozhodování o studiu přínosná i výstava firem nebo odvětví, jako je například strojírenský veletrh v Brně,“ dává další tip Eliášková.
Kde zjistit konkrétní informace
Když už máte vybraný obor či zaměření, je potřeba si vytipovat konkrétní školy, kde se vyučuje, a o těch si zjistit co nejvíce informací. „Základem je zodpovědět si otázky, jaké má škola zázemí a technické vybavení, jaké předměty se na ní vyučují a jaké jsou výsledky studentů u maturity a úspěšnost přijetí na vysoké školy,“ říká Nováková. Například pro výuku informačních technologií je zásadní, kolika disponuje IT učebnami na počet žáků a jak jsou vybavené. Stejně jako to, kolik času bude student u počítačů reálně trávit, protože i v počtu praktické výuky se specializované školy liší.
Tyto informace by měla mít škola zveřejněné na svých webových stránkách nebo ve výroční zprávě. „Součástí výročních zpráv je i komplexní přehled výsledků přijímacího řízení z minulého školního roku,“ doplňuje Janeček. Tyto údaje najdete také na portálu Infoabsolvent. U každého oboru je tu kolonka „přihlášení/přijatí“ v minulém roce. Jak si škola vedla u maturit, zjistíte na webových stránkách CERMAT. „Skutečně nezávislé hodnocení školy nabízejí inspekční zprávy, které jsou veřejně přístupné na webu České školní inspekce,“ poukazuje na další zdroj informací Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky.
Dny otevřených dveří
Určitě ale stojí za to navštívit vybrané školy i osobně v rámci dnů otevřených dveří, které dnes pořádá mnoho škol. Není totiž nad osobní zkušenost, zážitek. Uchazeč uvidí prostředí, kam by denně chodil, pozná učitele, může se zeptat, na co chce. Zájem je proto velký. „Za posledních deset let vzrostla návštěvnost našich dnů otevřených dveří o 50 procent,“ říká Vodička.
Ptejte se, jaká je vize školy, k čemu by mělo vzdělávání na ní žákům přispět, jakou perspektivu jim chce škola pomoci vytvořit do budoucnosti. „Chtějte vědět i to, jaké jsou pedagogické principy, které škola uplatňuje, jak ředitel vybírá učitele, jak se učitelé vzdělávají, jak probíhá výuka, zda jsou žáci podporováni v aktivitách spojených se školní i mimoškolní výukou,“ radí Kartous. U odborných škol je důležitá také návaznost na praxi, spolupráce s byznysem, jejíž rozsah a úroveň určuje, do jaké míry je poskytované vzdělávání skutečně aktuální.
Přijímačky jen na dvě školy
Ve finále totiž musíte vybrat pouhé dvě školy, na víc současně přihlášku podat nelze. Do obou se uvádějí obě školy. „Žák následně absolvuje dva termíny přijímacích zkoušek, přičemž se mu započítává vždy lepší výsledek z obou předmětů,“ vysvětluje Nováková. Tyto jednotné testy z českého jazyka a matematiky jsou povinné na všechny maturitní obory, na státních i soukromých školách. Výjimkou jsou obory s talentovou zkouškou (mimo obor gymnázium se sportovní přípravou, toho se jednotná přijímací zkouška týká).
„Výsledky jednotných testů se na celkovém hodnocení uchazeče podílejí nejméně 60 procenty,“ říká Eliášková. Další kritéria si stanovují školy samy. Pokud se žák nedostane ani na jednu ze dvou vybraných škol, není ještě nic ztraceno. Jednak se může odvolat, jednak také školy s nezaplněnými 1. ročníky vyhlašují druhá a další kola přijímacího řízení. „Mladí lidé tak mají často šanci najít svůj obor v jiné škole, ale někdy také musí svůj záměr změnit,“ uzavírá Eliášková.