Sdílet článek
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
- – 16. 2.:
aktuální stav modelových ŠVP;
postoj prezidenta Pavla k převodu financování nepedagogů;
digitální vzdělávání ve školách.
Moc obsahu na málo hodin? Ředitelé mají z nového RVP obavy
Pavel Trejbal 17. 2. 2025
Týden stručně
Moc obsahu na málo hodin, obávají se ředitelé. „Výborně použitelný učební plán“ kýžené uklidnění nepřinesl
Nový rámcový vzdělávací program (RVP) pro základní vzdělávání přinese řadu novinek, například povinnou angličtinu od první třídy či náročnější matematiku. Ředitele základních škol tak čeká nelehký úkol nové cíle a obsahy předmětů přenést do učební praxe. Ministerstvo školství chce školám tento úkol usnadnit a slíbilo připravit tři modelové školní vzdělávací programy (ŠVP). Informace o aktuálním stavu se ředitelé dozvěděli na kulatém stole Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) 6. února. Připravené mají být momentálně dva typy ŠVP – tradiční a integrovaný, které čekají na připomínky od ministerstva školství. Třetí, tematický, je zatím v přípravě. Místo celého modelového ŠVP byl ale na kulatém stole předveden jen ukázkový učební plán, tedy konkrétní rozvržení časových dotací pro předměty. Zveřejnění učebního plánu, které Kamil Ubr z NPI ČR označil za „výborně použitelný“, mělo zamezit nejistotě ředitelů a učitelů. Ale podle jejich reakcí se to příliš nepovedlo. Ředitel ZŠ Svitavy Jakub Velecký vyjádřil obavu, že s takovým počtem hodin nepůjde žáky naučit vědomosti stanovené v RVP. Konkrétně vysoká časová dotace pro angličtinu dle něj nedává dost času na ostatní předměty. „Náš ŠVP bude určitě vypadat jinak, budeme mít jiný učební plán,“ dodal. Iveta Kořínková ze ZŠ Sokolov se domnívá, že plán zanedbává zejména češtinu a matematiku. Dění na kulatém stole okomentovala také analytička EDUinu Lucie Slejšková: „Námitky ke stanovení počtu hodin pro různé předměty by mělo ministerstvo brát víc vážně. Například prvostupňaři říkají, že nyní mají v 1. třídě 9 hodin českého jazyka. Modelový ŠVP stanovuje 5, a pokud přidáme všechny další možné volné hodiny, dostaneme se maximálně na 8. Zároveň ale do prvních tříd po omezení odkladů povinné školní docházky začnou chodit děti, které budou potřebovat více času na nácvik čtení a psaní. To nepůjde dohromady. RVP mělo nerovnosti snížit, ale takhle je ještě posílí.“ Veřejnost mohla v průběhu streamu kulatého stolu reagovat a pokládat otázky online, přičemž institut slíbil jejich zodpovězení v následujících dnech. Nicméně otázky z platformy Slido nakonec zmizely a do uzávěrky bEDUinu je nikdo nezodpověděl.
Převod financování nepedagogů by neměl platit od září, shodli se hejtmani s prezidentem. S reformou to vře i ve Sněmovně
Hejtmani se shodli s prezidentem Petrem Pavlem na potřebě odložení převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol. Letošní září považují kvůli špatné přípravě a neprodiskutovanosti opatření za nerealistické. Návrh ministra školství Mikuláše Beka tak získal dalšího významného kritika. Na odložení platnosti tlačí i sněmovní opozice. Piráti navrhnou odložení na září 2026. Novela školského zákona prošla Sněmovnou ve druhém čtení, o osudu pozměňovacích návrhů, jedním z nichž je právě i vládní návrh na převod financování nepedagogů, se rozhodne ve třetím čtení.
Učiliště potřebují reformu. Udělejme z nich centra celoživotního vzdělávání, navrhuje Hřebecký
Studium na učilišti není v Česku populární. Na první pozici v přihlášce na střední školy je zvolila minulý rok jen pětina deváťáků. Dle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého se učňovské školství nachází v dlouhodobé krizi. Z řady faktorů vypichuje nedostatečnou reakci na změny na pracovním trhu či úzkou přípravu na konkrétní povolání. Nelichotivé situace si všímá i ministerstvo školství, které ve spolupráci s NPI ČR připravilo návrh na reformu. Cílem je zlepšit prostupnost oborů a přizpůsobit je potřebám dnešní doby a zvýšit uplatnitelnost absolventů. Právě prostupnost by dle Hřebeckého mohlo udělat učiliště atraktivnější. Díky tomu by šlo volit specializace až během studia a různě je kombinovat dle osobních preferencí. Navrhuje jít ještě dál a udělat z učňáků centra pro doživotní vzdělávání. „Začíná přibývat lidí, kteří si výuční list pořizují třeba ve 40 letech, protože už je neuspokojuje práce někde na úřadě nebo v korporátu. Vedle mladých by se tak mohli dovzdělávat i dospělí, často promíchaně ve studijní skupině v rámci nějakého krátkodobého kurzu,“ vysvětluje.
Zvýšení bezpečnosti ve školách: Ministerstvo školství doporučuje Kartu KID, Centrum LOCIKA poskytuje Krizový balíček
Ministerstvo školství v reakci na nárůst agresivního chování zaslalo školám doporučení, jak zvýšit bezpečnost, včetně užití Karty KID od organizace SOFA a desatera bezpečné školy. Obsah zahrnuje rady pro krizové situace, včetně vytvoření krizových týmů a jedné kontaktní osoby pro žáky. Na současnou situaci reaguje i Centrum LOCIKA Krizovým balíčkem pro školy. Materiály zahrnuté v tomto balíčku jsou určeny pro děti i učitele a poskytují instrukce, jak se vypořádat s následky násilí, a zároveň nabízejí strategie, jak takovým situacím předcházet.
Seniorská základní škola v Krupce: Unikátní projekt pro aktivní stárnutí
V Krupce na Teplicku otevřela radnice seniorskou základní školu pro obyvatele starší 60 let. První projekt svého druhu v Česku poskytne seniorům možnost vzdělávání v oblastech, jako jsou regionální historie, práce s moderními technologiemi či studium angličtiny. Výuka probíhá od pondělí do čtvrtka, zahrnuje obědy jako sociální aktivitu a školní výlety. Cena za měsíc je 1 700 korun, včetně všech materiálů. Projekt cílí na posílení komunitního zapojení a osobního rozvoje seniorů, což podle mluvčího radnice Pavla Přibyla přispěje k celkové spokojenosti účastníků.
Potřebujeme modernější a interaktivnější výuku, říká generace Z
Čeští žáci by ve výuce uvítali více diskuzí, vzdělávacích her a větší zapojení digitálních technologií namísto převládajícího frontálního výkladu. Vyplývá to z výzkumné zprávy Jak se učíme my, kterou pro Nekrachni zpracoval STEM. Studii představila nezisková vzdělávací organizace ve čtvrtek. Podrobnosti se dozvíte v článku Patricie Martinů na webu EDUinu.
Výrok týdne
„Chceme jednoznačně i společně s prezidentem odmítnout takový způsob projednávání a takový návrh, který se dnes ve Sněmovně projednává, hlavně kvůli rychlosti, s jakou je zákon připravován. Shoda byla na tom, že takto připravovaný zákon potřebuje víc času, určitě by neměl platit od 1. září 2025,“ více zde:
okomentoval setkání Asociace krajů ČR s prezidentem Petrem Pavel její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO).
Rozhovor
Digitálnímu vzdělávání ve školách chybí systém, míní odborník na vliv technologií na wellbeing mladých
David Šmahel působí na Fakultě sociálních studií a Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Spolu se svým týmem Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) se dlouhodobě zaměřuje na to, jak lidé využívají informační a komunikační technologie a jaké mají dopady (nejen) na jejich wellbeing. V rozhovoru, který vznikl v rámci Týdne pro wellbeing, přibližuje, jaké jsou hlavní mýty o vlivu digitálních technologií na wellbeing u dětí a dospívajících, na co si dát při interpretaci výzkumů pozor, a jak může české školství napomoci k jejich bezpečnějšímu a zdravějšímu používání.
Aktuálně vám a vašemu týmu vychází report, který čerpá z 15 studií uskutečněných během posledních šesti let na téma dopadu technologií na wellbeing dětí a adolescentů v ČR. V čem se letošní report liší od loňského, který jste vydali na stejné téma?
Loňský report vycházel z 11 studií a byl publikován v češtině. Letos jsme ho rozšířili o další studie a vydáváme ho v angličtině, protože o něj projevilo zájem zahraniční publikum. Zaměřuje se primárně na věkovou skupinu 11–18 let a vydáváme jej v rámci projektu evropské výzkumné sítě EU Kids Online u příležitosti Dne bezpečnějšího internetu 11. února 2025.
Přináší nové závěry?
Závěry zůstávají podobné, ale objevily se nové výsledky. Například jsme zjistili, že u 20 % adolescentů vede zvýšené používání mobilu během dne k většímu stresu.
Čím si to vysvětlujete?
Zvýšení stresu může být způsobeno různými faktory, nejen jedním konkrétním. Může jít o nadměrné užívání digitálních technologií nebo o problematické sledování negativního obsahu, třeba v oblasti vnímání vlastního těla nebo i poruch příjmu potravy. Tento faktor jsme pozorovali především u dívek.
Report však poukazuje i na pozitivní efekty digitálních technologií.
V jedné studii, kde jsme se zabývali sociálním hraním videoher, jsme zaznamenali zajímavé rozdíly mezi chlapci a dívkami. U chlapců jsme jako následek zvýšeného sociálního hraní pozorovali nižší depresivní náladu a nižší míru osamělosti, zatímco u dívek byl efekt opačný. Na základě této studie lze tedy u chlapců odvodit pozitivní vliv užívání digitálních technologií na míru depresivity a osamělosti.
Celý rozhovor Patricie Martinů čtěte na webu EDUinu.
Z edukalendáře
27. 2. → Praha → Skills Builder Akcelerátor – ochutnávka naživo pro zástupce ZŠ
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
