MŠMT neumí komunikovat s veřejností a co se dozvíme ze souhrnné zprávy Cermat o přijímačkách na SŠ

Co přinesl týden 13.11. – 19.11. 2017

Témata týdne: Je Babiš jediným, kdo představil alespoň nějakou dlouhodobou vizi vzdělávání? Provokativní názor na Facebooku publikoval Ondřej Kania, majitel Pražského humanitního gymnázia. Poukazuje na to, že kromě Andreje Babiše se žádná politická strana nepokusila představit dlouhodobou vizi vzdělávání. V diskusi oponují příznivci zelených. 6 problémů současného školství. Příprava dětí na svět, který už neexistuje, omezování jejich motivace k učení, nízká autenticita školního vzdělávání… Paradox inkluze: názorové sblížení odpůrců a zastánců. Tomáš Feřtek v novém blogu pro Respekt.cz. Klaus ml. pravděpodobně bude předsedou školského výboru sněmovny. Dle kuloárních zpráv došlo k dohodě vítězného Hnutí ANO a ODS. Požadavek ODS byl již dříve medializován. Potřebuje ČR skutečně více technického vzdělání? Podle odcházejícího premiéra Sobotky, který tuto myšlenku prezentoval na summitu EU, ano.

Výrok týdne: „Doufám ve zdravý rozum a uvědomění si podstatnější části společnosti, že útoky na malé děti a vzdělávací instituce jsou projevem největší zbabělosti, kterou nemůžeme tolerovat. Školy jsou a musí být garantem rovného přístupu ke vzdělání. Je to v dnešní době úkol nesnadný.” Se zpožděním citujeme z otevřeného dopisu ministra školství Stanislava Štecha, v němž protestuje proti zbabělým verbálním útokům na malé děti v prosetické základní škole. Postoje ministra školství si vysoce ceníme.

Novinky:

• KOMUNIKACE MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ? JE TO ŠPATNÉ A LEPŠÍ TO ASI NEBUDE

Ministerstvo školství není schopno komunikovat své záměry s učiteli, odbornou ani laickou veřejností. Nemá k tomu ani dostatečné prostředky a jeho politika je založena z velké části na nekoncepčnosti, střídání ministrů tento efekt pouze umocňuje. Tak by se daly shrnout závěry z Kulatého stolu SKAV a EDUin, který proběhl ve čtvrtek 16. 11. v Pražském kreativním centru. Petr Kulíšek kritizoval takřka nulový dopad komunikace MŠMT k rodičům. Ondřej Šteffl zdůraznil, že jakákoliv komunikace selhává, pokud vzdělávací politika není „evidence based“, založena na znalosti systému, racionálních argumentech a nesleduje cíl, tedy vzdělávání dětí. Bob Kartous zdůraznil, že ani dobré záměry nemusí být dobře komunikovány navenek, jako třeba kurikulární reforma v nultých letech. O neschopnosti MŠMT vysvětlit důvody reformy se zmiňuje například Jiří Kuhn s odvoláním na studii Pedagogické fakulty MU. Jako příklad dobře komunikovaného záměru naopak poukázal na přípravu Strategie digitální gramotnosti, která probíhala v duchu transparentnosti a za účasti široké odborné veřejnosti. Jako příklad posunu MŠMT k větší transparentnosti uvedl zveřejňování anonymizovaných dat z maturit, k nimž MŠMT přistoupilo pod tlakem ze strany iniciativy Maturitní data – odtajněno. Jako příklad netransparentnosti v komunikaci byla naopak uvedena reforma rámcových vzdělávacích programů, o jejímž průběhu doposud MŠMT nevydává oficiální informace, která nicméně probíhá a postupně se z ní – neoficiálně – stala polo-veřejná diskuse těch, kdo se informaci dozvěděli a projevili zájem, jak potvrdil Ondřej Šteffl. Náměstek MŠMT Petr Pavlík háji ministerstvo tím, že ne každý ministr, jichž se v úřadu střídá relativně hodně, je odborně zdatný a schopný připravovat takovou politiku, která dává smysl. Jako výjimku v poslední době uvedl současného ministra Stanislava Štecha. Uvedl dále, že MŠMT má velmi omezené personální možnosti a že tiskový odbor je zahlcen vyřizováním dotazů, tudíž na komunikaci záměrů mu nezbývá čas. Klára Laurenčíková poznamenala, že na komunikaci je možné čerpat prostředky z každého konkrétního velkého projektu, který MŠMT či jím přímo řízené organizace realizují a že je možné to dělat kreativně, se zaměřením na přenos informací k cílové skupině.

• CO DĚLAL ŠKOLSKÝ OMBUDSMAN? ŘEŠIL ŠIKANU, ZEJMÉNA MEZI PEDAGOGY

Ministerstvo školství vydalo výroční zprávu o činnosti školského ombudsmana. Jde o první výroční zprávu po více než 3 letech existence tohoto úřednického místa. V úvodu zpráva konstatuje, že ombudsman nemá příliš mnoho pravomocí, přesto je přínosem v komunikaci ministerstva s učiteli a veřejností. Ombudsman bilancuje: dostal za rok přes dva tisíce podání, zúčastnil se 23 besed a navštívil 22 škol. Hlavním tématem jeho činnosti je šikana. Při besedách doporučuje k řešení studentský projekt Nenech to být, jenž umožňuje komukoliv v anonymní podobě zprostředkovat vedení konkrétní školy své podezření či informaci o probíhající šikaně. Obecná zjištění prezentovaná ombudsmanem o rozdílném přístupu škol k šikaně v přesnější podobě shrnuje tematická zpráva České školní inspekce z roku 2016. Zajímavé ovšem je, že největší počet podnětů, které ombudsman obdržel, přichází na téma šikany mezi dospělými, tedy zejména mezi pedagogy. Závěry a doporučení odkazují zejména k aktivitám, které nepřicházejí z ministerstva školství…

• PROPASTNÝ ROZDÍL V PODÍLU PŘIHLÁŠEK NA VG MEZI PRAHOU A NĚKTERÝMI REGIONY, ÚSTECKÝ A KARLOVARSKÝ KRAJ V PŘIJÍMAČKÁCH NA SŠ NA CHVOSTU

CERMAT vydal souhrnnou zprávu z prvního ročníku jednotných přijímaček na SŠ, doplněnou o analýzu výsledků. Analýza odráží jednak strukturu středních škol v ČR, kdy se ukazuje, že výrazná většina přihlášek do maturitních studijních oborů směřuje na odborné střední školy a učiliště. Struktura středních škol je regionálně velmi podobná, přičemž nejmenší počet přihlášek do všeobecně vzdělávacích studijních programů vykazuje Karlovarský kraj, nejvyšší naopak Zlínský. Největší podíl přihlášek do víceletých gymnázií vykazuje s velkou převahou Praha, nejnižší podíl přihlášek je naopak registrován v Ústeckém, Libereckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Rozdíl je obrovský: V Praze se hlásí do víceletých gymnázií 50 % žáků, ve zmíněných krajích mezi 12 a 16 %. Rozdíly ve výsledcích mezi uchazeči podle očekávání klesají od gymnázií, přes SOŠ, učiliště po nástavby. Regionální rozdíly nejsou tak dramatické (v českém jazyce je rozdíl mezi nejlepším a nehorším krajem 7 procentních bodů). Na chvostu opět zůstávají Ústecký a Karlovarský kraj. Totéž platí v matematice, kde je ovšem rozpětí vyšší, 11 procentních bodů (platí pro čtyřleté obory). Na výsledky souhrnné zprávy CERMAT k jednotné maturitní zkoušce reagoval deník iDNES.cz, který konstatuje, že výsledky maturit z hlediska regionálního porovnání ukazují na stejný problém: Ústecký kraj na konci žebříčku. Na rozdíl od souhrnné zprávy k přijímačkám však není možné souhrnnou zprávu k maturitám na webu CERMAT dohledat. Organizace změní od prosince 2018 ředitele. Místo Jiřího Zíky nastoupí někdejší manažerka Ústavu pro informace ve vzdělávání a Českého statistického úřadu Michaela Kleňhová (ČRo).

• VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM SELHÁVÁ VE VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH, NÁLADA VE SPOLEČNOSTI TOMU NAPOMÁHÁ

V rozhovoru s Editou Stejskalovou, romskou aktivistkou a vedoucí centra celoživotního vzdělávání a nízkoprahového klubu pro děti z vyloučených lokalit v Ostravě, padla závažná fakta o selhávajícím vzdělávacím systému (Britské listy). Ačkoliv se český stát legislativně posunul k tzv. společnému vzdělávání, ve vyloučených lokalitách se za tichého souhlasu zřizovatelů škol postupně usazuje praxe, kdy jsou děti z těchto lokalit koncentrovány v ghetto školách s obrovskou koncentrací projevů socioekonomického vyloučení. Jedním z důsledků, které to s sebou nese, je snižující se dosažené vzdělání těchto dětí, jejichž rodiče dosahovali alespoň nejnižší úrovně středoškolského vzdělání, kdežto tyto děti ve vzrůstajícím procentu případů ukončují vzdělávání po základní škole. To přesně odpovídá zjištěním sociologa Karla Čady, prezentovaným na nedávné konferenci České školní inspekce. Bob Kartous upozorňuje v komentáři, který vyšel v MF Dnes, na konsekvence dalšího zanedbávání tohoto problému: nárůst sociálního vyloučení povede k radikalizaci. Nálada ve společnosti přitom signalizuje, že je těžké najít konsensus k tomu zasadit se o řešení tohoto problému. Rasistické projevy na půdě sněmovny zůstávají bez silnější odezvy ze strany politiků (Hospodářské noviny). Ministr školství Stanislav Štech se – v kontrastu ke zbabělosti českých politiků – otevřeně postavil proti výhrůžkám malým školákům z Prosetic.

Inspirace z (a do) praxe: 

• Chcete vzdorovat normalizujícímu se rasismu v české společnosti? Podpořte romské školáky
• Hodina kódu. Zapojte se do celosvětové kampaně a využijte tutoriálů k seznámení dětí se základy programování během jedné hodiny
• Pražské školy mohou dosáhnout na podporu inkluze a multikulturního vzdělávání. V rámci Operačního programu Praha – pól růstu ČR

Výběr z EDUkalendáře:

• 21. 11., 17.00, EDUpoint Praha, Peďák +: Co se od sebe navzájem mohou naučit státní a soukromé ZŠ?
• 22. 11., 15.00, Praha, Diskusní setkání nad praktickými aspekty finské kutikulární reformy
• 28. 11., 13.00, Praha, Co dělají školy pro demokracii?