Myšlenkové mapy a jejich využití u nás ve škole

Publikujeme text Petra Hlavy, ředitele Základní školy a Mateřské školy Chvalkovice o jeho zkušenostech s využíváním myšlenkových map ve škole.

Poprvé jsem se s myšlenkovými mapami setkal na jednom ze seminářů, který pořádala společnost Scio. Lektorem, který nás provázel seminářem, byl Petr Vladyka. Celkově mě tato problematika velice zaujala. Rozhodl jsem se, že v rámci tohoto projektu bude vhodné seznámit s tvorbou myšlenkových map i zbytek pedagogického sboru. Jak to už bývá, jsme lidé různí, máme různé zájmy i přístup k novým věcem a myšlenkám. Některé kolegyně myšlenkové mapy zaujaly, jiné k nim přístup nezískaly.

Druhou etapou se stalo, že jsem pozval již zmíněného Petra Vladyku do naší školy znovu, aby seznámil s touto oblastí i žáky tehdejšího devátého ročníku na čtyřhodinovém semináři, který mezi nimi získal velice kladný ohlas a mnozí začali myšlenkové mapy používat i ve svém běžném životě a používají je dodnes, ačkoliv již naši školu opustili a momentálně studují na různých středních školách.

Toto napsal žák tehdejší deváté třídy V. Jirků: Seminář na téma myšlenkové mapy se mi moc líbil. Lektor, který nás prováděl celým seminářem, byl velice zábavný. Vypracoval nám o svém životě, ve kterém se naučil několika cizím jazykům a procestoval mnoho zemí. Žil chvíli v Řecku. Myšlenkové mapy znamenají napsat si výklad nebo zápis do schématu, ze kterého se učivo lépe vstřebává. Různě barevná okénka se dají lépe zapamatovat než normální zápis. Naučil nás tři slova čínsky a 1/6 arabské abecedy. Líbilo se mi to moc a chtěl bych další přednášku.

Velice cennou se pro nás staly dvě knihy od Tonyho Buzana. Jedna se jmenuje Myšlenkové mapy pro děti – efektivní učení a druhá Myšlenkové mapy pro děti. Obě knihy máme k dispozici v naší školní knihovně. Požádal jsem žáky pátého ročníků, aby si tyto útlé knížečky přečetli a napsali mi kratičkou recenzi, asi na pět řádků, ve které by mi sdělili svůj názor na knihu. Překvapilo mě, že se všichni o knize vyjádřili kladně. Toto seznámení s knihou se mělo stát předehrou k další plánované přednášce, tentokráte pro všechny žáky školy od páté třídy výše, kterou pro nás bude organizovat pan Daniel Gamrot, který se také dlouhodobě zabývá mentálním mapováním.

„Myslím, že myšlenkové mapy jsou úžasný nápad. Jednu myšlenkovou mapu jsem si udělala a myslím, že by to někomu pomohlo k lepšímu hodnocení.“

„Vím z té knížky několik zajímavých věcí. Hodně se mi líbila část o použití pro zábavu. Více mi vyhovuje dělat si poznámky než myšlenkovou mapu“

Myšlenkové mapy si pomalu razí cestu do českých škol. Mají již řadu propagátorů a uživatelů i mezi učiteli. Největším problémem řady žáků je, že se neumějí učit, a kvůli tomu dosahují špatných studijních výsledků. Používání myšlenkových map dokáže proces učení zlepšit, neboť propojuje obě mozkové hemisféry. Již samotná mapa připomíná neurony propojené množstvím spojů. Hlavní pozitivum myšlenkových map tkví zejména v grafickém znázornění probírané látky. Použití barev a obrázků stimuluje představivost, tedy pravou hemisféru. Pojmy, slova a logická spojení jsou doménou levé hemisféry. Klasický zápis na tabuli, lineárně a s použitím odrážek a odstavců neumožňuje vidět souvislosti a mít přehled o celku. Malování myšlenkových map probouzí v žácích tvůrčí schopnosti, kdežto lineární zápis brání volnému proudění myšlenek. Myšlenky jsou vzájemně odděleny jednotlivými řádky. Lineární text se hůře pamatuje. Pro mozek je příliš nudný a nuda nepomáhá soustředění. Důležité myšlenky se v tomto typu zápisu ztrácejí a jednotlivé informace nejsou ve vzájemných souvislostech. Samozřejmě, cestou není hurá, teď zavedeme povinně myšlenkové mapy všude a pro všechny. Jsou žáci, kterým nemusí vyhovovat. Důležité je, aby si obě skupiny mohly vést poznámky způsobem, který jim vyhovuje.

Jsem rád, že jsme tuto formu výuky žákům nabídli a že si již mezi žáky, zejména těmi z vyšších tříd, získává řadu příznivců.