Pavel Trejbal 27. 1. 2025
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
20. – 26. 1.
přijímačky a nedostačující kapacity středních škol;
ostravský boj proti menstruační chudobě na školách;
rekvalifikace jsou tématem současnosti, míní expert Svazu průmyslu a dopravy.
Týden stručně
Již 1. února budou moci deváťáci začít podávat přihlášky na střední školy. Stejně jako loni na to mají 20 dní a budou mít možnost vybrat 3 obory dle vlastních priorit. Bohužel, stejně jako loni, se dá také očekávat, že kapacity středních škol nebudou pro všechny uchazeče stačit. To vyplývá z úterní tiskové konference ministerstva školství. „Mělo by se dostavit přes 100 tisíc uchazečů z 9. tříd, ale ten počet se vždy ještě zvyšuje asi o deset procent. Pořád máme na SŠ velkou věkovou kohortu, která bude klesat v následujících letech,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek. Na straně kapacit zároveň nelze dle slov šéfa ČŠI Tomáše Zatloukala očekávat zásadní zlepšení. Lze předpokládat, že zájem opět převýší kapacity zejména všeobecných gymnázií ve velkých městech a jejich okolí. Ty jsou přitom dle slov programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého nejlepší přípravou pro budoucí povolání: „Dnes se profilace posouvá do postsekundárního vzdělávání. Nejprve maturita ‚někde‘ a pak teprve následuje vysoká škola, nástavba nebo specializační kurz zaměstnavatele. Až ty nás připraví na vlastní povolání, které si zvolíme v dospělosti.“ (MF Dnes, 23. 1.) Přestože se dá očekávat, že v příštích letech nebudou představovat přijímačky kvůli slabším populačním ročníkům takový problém, je na místě uvažovat nad systémovými změnami. S kapacitami a obecně s úrovní vzdělání společnosti by dle Hřebeckého pomohlo zrušení víceletých gymnázií a jejich transformace na čtyřleté. Akutní pozornost také vyžaduje systém jednotných přijímacích zkoušek. EDUin dlouhodobě podporuje změnu procesu tak, aby uchazeči znali výsledky zkoušek ještě před podáním přihlášek. Tato změna by přispěla ke snižování nerovností ve společnosti, jelikož by podpořila žáky, kteří se cítí nejistě a váhají, zda podat přihlášku na školu s maturitou, uzavírá analýza loňských dat z přihlášek. Reformou přijímaček se má ministerstvo školství dle posledních zpráv zabývat po dotažení nových RVP.
EDUin vydal Průvodce přijímačkami 2025 pro žáky. V něm krok po kroku žákům radí nejen s výběrem vhodné školy a na co si při volbě dát pozor, ale také se správnou strategií při přípravě a pak při samotných zkouškách. Manuál navíc obsahuje i časový harmonogram podávání přihlášek či termínů zkoušek. Cílem materiálu je pomoci dětem a jejich rodičům snížit obavu z blížících se zkoušek a uklidnit je, že není třeba taktizovat s přihláškami. „Období přijímaček je náročné, ale s dobře promyšleným plánem a podporou blízkých může být zvládnutelnější,“ komentuje manuál jeho autorka, analytička EDUinu Nikola Šrámková. Cenné rady s výběrem školy nabízí například i Unie rodičů. Ministerstvo školství pak doporučuje k bezplatnému procvičování testů aplikace Tau a InspIS SETmobile.
Na záměr vlády převést odpovědnost za financování školníků, kuchařek či uklízeček ze státu na obce a kraje, tedy zřizovatele, se snesla vlna kritiky. Zástupci samospráv se zamýšleným krokem nesouhlasí, protože ani navýšení o půl miliardy korun do rozpočtového určení daní (RUD), které jim vláda slíbila, podle jejich propočtů nebude stačit. Částka totiž údajně neodpovídá reálným nákladům, které nyní vykrývají z rozpočtů na učitele. Školské odbory už sepisují proti reformě petici a slibují další akce. Václav Korbel z agentury PAQ Research upozorňuje, že v případě schválení reformy by ministerstvo školství šlo proti své vlastní snaze podpory škol s vysokým počtem sociálně znevýhodněných žáků. Původně měly tyto školy dostat více peněz na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), jako jsou pomůcky, učebnice či vzdělávání učitelů. Nyní ale vláda trvá na tom, že tyto výdaje mají hradit obce a kraje. „Tato reforma by principiálně mohla dávat smysl, pokud by se nepřipravovala takto uspěchaně a improvizovaně. Nelze se zbavit dojmu, že hlavním důvodem MŠMT je ve skutečnosti ušetřit a přenést další část zátěže na samosprávy,“ dodává k tomu programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký. Ministr Bek na tiskové konferenci připustil, že reforma ještě může dostát změn.
Senát nevrátil do Sněmovny návrh na zvláštní zápis pro děti cizinců a změna tak jako součást zákona Lex Ukrajina putuje k podpisu prezidentu Petru Pavlovi. Pozměňovací návrh Renáty Zajíčkové (ODS), který opravňuje ředitele základní školy po dohodě se zřizovatelem stanovit cizincům pozdější termín zápisu do první třídy, dolní komorou Parlamentu prošel koncem roku. Zajíčková tvrdí, že změna dětem cizinců prospěje: „Možnost zvláštního zápisu napomůže rovnoměrnému rozložení cizinců mezi jednotlivými školami, tedy jejich lepší integraci do většinové společnosti.“ Návrh kritizují studenti z České středoškolské unie nebo zástupkyně státního tajemníka na ministerstvu školství Martina Běťáková. Podle ní by tak Česko zahodilo tři roky ukázkové integrace ukrajinských dětí.
Ostrava již téměř rok bojuje s menstruační chudobou na základních školách prostřednictvím projektu „Vložky do škol – komfort bez bariér“. Projekt byl rozšířen do všech 54 škol, kde byly nainstalovány dřevěné zásobníky na vložky a město zajistilo jejich pravidelné zásobování. Projekt, doposud financovaný necelým půl milionem korun, dle slov mluvčího pomáhá více než 4400 dívkám, snižuje jejich absenci a zvyšuje pocit komfortu a jistoty. Za projektem stojí náměstek ostravského primátora pro sociální věci Zbyněk Pražák (KDU-ČSL). Obdržel za něj cenu Genderman 2024, inspiruje další česká města k podobným iniciativám a pomáhá odtabuizovat menstruaci ve společnosti. O zajištění vložek zdarma na všech základních a středních školách v Česku usiluje mimo jiné organizace Sola. Navrhuje jednoduché systémové opatření, které podporuje skupina poslankyň z pěti vládních a opozičních stran.
Praha 6 zavádí projekt na mezioborovou sociální pomoc, který je zaměřený na prevenci krizových situací u dětí ve školách a školkách. Klíčovou roli hraje nově zřízená koordinátorka, která propojí školy se sociálními pracovníky, psychology a dalšími odborníky. Cílem je včasné odhalení problémů, například šikany či složité rodinné situace a řešení nejen dopadů, ale i příčin problémů. Projekt má zlepšit podporu dětí a předcházet jejich traumatizaci.
Týden pro wellbeing ve škole, iniciativa navazující na úspěšný loňský ročník, se letos zaměří na digitální aspekt wellbeingu. Od 4. do 11. února 2025 nabídne pestrý program zahrnující online i offline akce po celé České republice. Zapojí se více než stovka organizací, které připraví aktivity pro učitele a širokou veřejnost. Celou akci i tento rok zaštiťuje Partnerství pro vzdělávání 2030+, které Týden zahájí slavnostní konferencí. Více na EDUin.cz.
Výrok týdne
„Když jsem se zhruba před rokem nechal inspirovat některými zeměmi a přišel s myšlenkou poskytovat dívkám základních škol zdarma menstruační pomůcky i v Ostravě, netušil jsem, jaký všeobecný a nesmírně široký ohlas to vyvolá. (…) Je to signál, že je zapotřebí hledat cesty, jak pomáhat těm nejohroženějším a nejzranitelnějším. V tomto případě jsou to dívky, žákyně, studentky, které jsou většinou ekonomicky neaktivní,“ více zde:
říká autor projektu Vložky do škol a náměstek ostravského primátora pro sociální věci Zbyněk Pražák (KDU-ČSL).
Rozhovor
Zástupce ředitelky Sekce vzdělávání Svazu průmyslu a dopravy ČR Miloš Rathouský je ve vzdělávacích kruzích jako doma. Například se účastní diskuzních fór, na kterých zprostředkovává perspektivu zaměstnavatelů. Mluvili jsme s ním o probíhající inovaci oborové soustavy, což není jen seskupení učebních oborů do větších celků a zpřehlednění celého systému pro žáky, ale i pokus o odstranění bariér mezi vyučením a maturitou. Součástí aktuálních snah MŠMT o reformu středního vzdělávání je také zavedení všeobecného lycea. Proč to narazilo na velký odpor zejména technických odborných škol a regionálních aktérů?
Byla jsem v jednom gastro učilišti, kde se žáky pracují opravdu hezky. Prodávají své vlastní výrobky, nabízejí catering, účastní se gastro soutěží. Pracují se stejnou skladbou žáků jako jiné školy, ale nebyla tam atmosféra rezignace. Proč to tahle škola umí, a jiné ne?
Proto já prosazuju téma přidané hodnoty, evaluace přidané hodnoty školy. Aby se vidělo, které školy pracují dobře a které ne. A pak se lépe uvidí i to, jaké jsou správné recepty na úspěch.
Proč?
To hned vysvětlím. Ale nejdřív ještě jednu vsuvku. Bere se jako hotová věc, že máme velmi vysoký počet žáků v odborném vzdělávání, sedmdesát procent, na rozdíl od západních zemí, které jsou na padesáti procentech i méně. Ale třeba v Německu si do všeobecného vzdělávání započítávají i některé obory, které mají odborný základ, ty by se u nás jednoznačně počítaly do odborného vzdělávání. Neboli mezinárodní srovnání je někdy ošemetné. Naše průmyslovky by jinde byly považované za všeobecně vzdělávací školy.
A jak je tedy navrženo duální vzdělávání v českém provedení?
Podle návrhu školského zákona, který byl představen na tripartitě v květnu loňského roku, školy a firmy, ale i jiné organizace, jako knihovny, úřady nebo nemocnice, budou moci dobrovolně vstoupit do systému, kde část vzdělávání probíhá přímo u zaměstnavatele. Žák (respektive jeho zákonný zástupce) uzavře smlouvu se zaměstnavatelem, který mu poskytne praktickou výuku v souladu se vzdělávacím programem. Firmy zapojené do duálního vzdělávání budou muset získat certifikát od příslušných zaměstnavatelských svazů, aby byla zajištěna kvalita poskytovaného vzdělávání. Zároveň si zaměstnavatel může vybírat, se kterými žáky smlouvu uzavře.
Celý rozhovor najdete webu EDUinu.
Z edukalendáře
4. – 11. 2. 2025 → Celá ČR → Týden pro wellbeing
3. 2. 2025 → Centrum Člověka v tísni → Filozofie pro děti I.
