Na základní školy se během jara zapsalo přes 26 tisíc ukrajinských žáků. Jak se školám dařilo je integrovat?

Co přinesl týden  6. 6. – 12. 6. 2022 

Krátce: 

• Odborná veřejnost poslala tisíce připomínek k zadání revize RVP, kritizované je rozdělení na jádrové a rozvíjející učivo nebo nepovinný druhý jazyk. K zadání revize RVP přišlo přes 3600 připomínek. Hodně se jich týká například rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrové a rozvíjející. „Bojím se toho, že to může spíše zhoršit situaci slabších dětí, než že by jim to pomohlo,“ upozorňuje Hana Košťálová z Pomáháme školám k úspěchu (Aktuálně). Hodně diskutovaný je také návrh, aby byl druhý cizí jazyk volitelný. „Rádi bychom vzdělávání orientovali na žáka a tím posilovali jeho spoluzodpovědnost a pozitivní vztah ke škole a ke vzdělávání vůbec,“ říká v rozhovoru předseda Expertního panelu Jan Jiterský (iRozhlas). Tři čtvrtiny ředitelů škol jsou podle průzkumu ministerstva školství pro, proti jsou učitelé cizích jazyků, obavy mají také někteří ekonomové a lidé z byznysu (iHned). Argumentují i tím, že děti, které se pro druhý jazyk nerozhodnou, budou v dalším životě znevýhodněny. „Nerovnosti budou vidět už třeba na střední škole, kde bude pro žáky dříve studující jazyk daleko jednodušší se ho učit,“ říká Hana Andrášová, vedoucí katedry germanistiky z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (ČT24). Za příklad si berou Slovensko, kde se dva roky po zrušení povinnosti druhý cizí jazyk nevyučoval na 16 % škol, přestože jej školy musí nabízet. „Nejvíce na to doplatily školy na venkově, což potvrzuje i naši obavu, že v menších městech mohou mít školy největší problémy výuku dalšího cizího jazyka zachovat,“ bojí se Olga Nádvorníková, předsedkyně sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica (Seznam Zprávy). Ministerstvo svůj návrh zdůvodňuje mimo jiné špatnými výsledky českých žáků v mezinárodních srovnávacích testech PISA. Děti by se měly především naučit gramotnostem, žádná data, která by umožnila posoudit efektivitu výuky druhého jazyka, ale k dispozici nejsou. „Chtěl bych to mít opřené o neprůstřelná data, to je jednoznačné, skutečně mě mrzí, že je zatím nemáme. Chtěl jsem ta data po expertním panelu, byla tady snaha je získat, ale tak rychle to nešlo,“ řekl Michal Černý, vedoucí odboru základního školství ministerstva (Deník N).
• Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Podle Dobšíka chtějí kompenzovat inflaci zejména nepedagogickým pracovníkům. „Můžeme to nazvat zvýšením platů, ale je to kompenzace, která postihla všechny,“ říká předseda odborů František Dobšík a odmítá, že vyšší platy inflaci poženou výš (iRozhlas). Na začátku května uvedl, že odbory požadují pro nepedagogy alespoň 10procentní přidání od července, ministr Gazdík jim vyšší plat přislíbil, neřekl ale o kolik (Novinky). Ministr označil vyhlášení stávkové pohotovosti ve chvíli, kdy vyjednávání nezačalo, za „zbytečné politické gesto“ (ČT24). V neděli řekl, že bude chtít na navýšení platů nepedagogů od září do konce roku 1,75 miliardy. „Budu se snažit to ve vládě vyjednat, protože zvláště s trojí valorizací důchodů se může stát, že plat leckteré kuchařky, uklízečky či školníka v čistém by se mohl dostat pod průměrný důchod, s čímž se jako ministr školství nemohu smířit,“ uvedl Gazdík (Novinky).
• Školy mají k dispozici nové příručky, které pomáhají uvést do profese začínající učitele. Podílela se na nich organizace Začni učit! nebo Učitelská platforma. „Myslím, že to je hlavně o tom nárazu. V řadě zaměstnání je to tak, že se postupně začleňujete do prostředí. Ale učitel, když přijde, tak prostě od 1. září jede z nuly na sto,” odpověděla Jana Fryzelková ze Začni učit! na otázku, proč mladí učitelé ze školství odcházejí (iRozhlas). Organizace se spolu s Učitelskou platformou, NPI a MŠMT podílela na přípravě příruček Adaptační období začínajícího učitele, které ministerstvo rozeslalo minulý týden školám (Novinky).
• Řada deváťáků se nedostala v Praze na školu ani v dalších kolech přijímacího řízení, podle magistrátu je za tím i přetlak ze Středočeského kraje. V Praze nenašli místo na střední škole často ani deváťáci, kteří byly na základní škole úspěšní. Magistrát to odůvodňuje i nečekaně silným zájmem ze Středočeského kraje, kde školy tak zaplněné nejsou. „Zvažujeme i možnost dojíždění do školy ve Středočeském kraji, ale co když se jí za rok nepodaří přestoupit a bude celé čtyři roky dojíždět daleko,“ popisuje marné hledání místa pro 15letou dceru jedna z matek (iDnes). Řada dětí nastoupí na školy, které studovat nechtěly, podle ministerstva je celkově míst dost. „V celorepublikovém průměru dostatek, naplněnost je zhruba 54 procent. Problematické je jednak regionální rozmístění, jednak zájem pouze o určité obory,“ řekla HN mluvčí resortu Aneta Lednová. „Podle mého by to zde možná chtělo restrukturalizaci maturitních oborů, protože jich je hrozně moc, ale rodiče nebo děti chtějí především všeobecné vzdělání, ještě neví, na co by se chtěli zaměřit, ale mají ambici pokračovat na vysokou školu,” myslí si předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
• Nejinspirativnější učitelka roku 2022 do školství přišla z velké firmy. Problémy, které ve školství jsou, viděla prostřednictvím svých dětí. Když bylo Magdaleně Málkové 38 let, vážně onemocněla. Tehdy se rozhodla změnit svůj život. Opustila práci, přihlásila se na pedagogickou fakultu a po jejím absolvování spoluzaložila v Nové Vsi u Kolína školu ZŠ Prosperity. Na začátku června získala titul Global Teacher Prize CZ 2022. „Práce tam mi přestala dávat smysl. Omezila se už jen na tabulky v Excelu a na jednání o výši provizí a marží. A já jsem si říkala, že bych od života chtěla něco víc. Mé děti v tu dobu chodily do školy a já na vlastní kůži viděla problémy, které ve školství jsou. Tehdy jsem si říkala, že by mě to školství vlastně bavilo,“ říká Magdalena Málková (Reportér).
• Míst ve školách je v řadě regionů málo už kvůli silným ročníkům. Lex Ukrajina II počítá se vznikem samostatných ukrajinských tříd. Část škol už má za sebou mimořádný zápis pro ukrajinské děti. „Překvapilo mě, že bylo celkem málo zájemců. Přišlo deset Ukrajinců a vezmeme dva,“ říká ředitel školy Radlická Dalibor Neckář. Místa pro ty, kteří se nevešli, bude hledat nejprve městská část, ta je ale nemá. Informace o dětech pak v souladu s Lex Ukrajina předá magistrátu (Seznam Zprávy). Ve stotisícovém Liberci přišlo v závěru minulého týdne k zápisu zhruba 600 ukrajinských dětí. „Není to málo,“ řekl k tomu radní pro školství Ivan Langer. Přeplněný 2. stupeň měly už před uprchlickou vlnou (Novinky). Plzeň, kde je registrováno 520 ukrajinských dětí v předškolním věku, chce navýšit kapacitu mateřských škol o 350 míst, založit pro ně chce nové třídy mimo objekty fungujících mateřských škol (Seznam Zprávy). Vláda poslala do sněmovny Lex Ukrajina II, který má zakládání samostatných ukrajinských tříd umožnit jako nouzové řešení (Lidovky), vzdělávat je v těchto třídách budou moci učitelé bez zkoušky z českého jazyka (Novinky). Ukrajinské děti, které mají jet na školu v přírodě, mají problém získat lékařské potvrzení (Seznam Zprávy). Na webu Učebnice pro Ukrajinu si za jediný týden po spuštění lidé objednali 180 tisíc výtisků učebnic češtiny pro ukrajinské děti, nadace plánovala poskytnout zdarma 220 tisíc učebnic, zvýšila to na 320 tisíc (Novinky).

Výrok týdne:

„Nevěřím tomu, že dvě úrovně kurikula zajistí, aby učitelé, kteří to dosud nedělají, efektivně rozvíjeli nadané děti. Ale věřím tomu, že to uškodí dětem, které budou učiteli označeny jako méně nadané. Pokud se ta změna zavede, poměrně záhy dojde ve třídách, které budou vzdělávat děti podle obou kurikul, k označování části dětí jako těch, které nedosáhnou na rozšiřující kurikulum. A když tuhle nálepku dostanou, bude těžké se jí zbavit,“ komentuje záměr rozdělit vzdělávací obsah na jádrový a rozšiřující Jana Straková (eduin.cz).

V souvislostech

• Na základní školy se během jara zapsalo přes 26 tisíc žáků. Jak se školám dařilo je integrovat?

Jak se vypořádaly české školy s prvním nárazem uprchlické vlny způsobené ruskou agresí proti Ukrajině? Česká školní inspekce (ČŠI) během několika týdnů v dubnu a květnu mapovala situaci v 70 % škol, které do té doby zapsaly minimálně deset ukrajinských žáků. Prošli jsme Průběžnou zprávu o integraci a vzdělávání ukrajinských dětí a žáků a vybíráme z ní pro vás několik zajímavých čísel.

• 26 tisíc ukrajinských žáků v ZŠ a 3,8 tisíc dětí v MŠ zaznamenala ČŠI na začátku dubna
• ½ základních škol navštívených inspekcí už v té době narážela na své limity, chyběli lidé i vhodné prostory. Dá se předpokládat, že velká část z nich sídlí v regionech, které uprchlíci preferují.
• 10 % jich vzdělávalo ukrajinské žáky pouze nebo převážně odděleně.
• 20 % škol vytvořilo pro ukrajinské žáky adaptační skupiny.
• 7 % navštívených škol nezajišťovalo pro nové žáky výuku českého jazyka, důvodem byl většinou nedostatek financí nebo lidí.
• 14 % ukrajinských žáků, kteří se zapsali do českých škol, se současně distančně vzdělávalo na Ukrajině (na čtvrtině škol se tito žáci distanční výuky účastnili denně).
• 2/3 základních škol ustavily pro ukrajinské žáky koordinátora, na ½ měli vedle toho ještě na pomoc ukrajinského mluvčího (nejčastěji příbuzného některého z žáků nebo zaměstnance školy).
• Více než ½ základních škol využívala „peer“ přístup, kdy je ukrajinskému žákovi přidělen z řad spolužáků „kamarád“ či „patron“, který mu v počátcích pomáhá.
• Na 2/3 navštívených škol pedagogové cíleně sledovali psychický stav ukrajinských dětí. 66 % z nich takové problémy zaznamenalo, týkaly se menšiny žáků. Nejčastěji šlo o uzavřenost a emoční citlivost, úzkostné stavy zaznamenali na 30 % škol, kde psychický stav ukrajinských dětí cíleně sledovali.
• 1/3 škol se nedařilo zajistit adekvátní psychologickou podporu, 60 % škol nemá k dispozici prostory, kde by žáci mohli relaxovat.
• 1/3 škol se nedařilo zajistit ukrajinsky mluvícího asistenta pro výuku v běžných třídách, ¼ jich hlásila potíže se zajištěním diagnostiky speciálně vzdělávacích potřeb.
• Na 70 % škol používali učitelé pro komunikaci mobilní aplikace, na 40 % škol komunikují s ukrajinskými žáky anglicky, důležitá pro dorozumění je také ruština.
• 90 % navštívených mateřských a základních škol mělo vypracováno zásady a postupy pro přijímání a adaptaci ukrajinských dětí či žáků v ústní nebo písemné podobě.
• Na ⅔ škol dostali učitelé instrukce, jak mají postupovat při hodnocení ukrajinských žáků.
• V ½ základních škol vedení filtruje nadbytečné úkoly od učitelů, kteří ukrajinské děti a žáky vzdělávají.
• 43 % základních škol, které pečují o deset a více ukrajinských žáků, zajišťuje pro své pedagogy podporu školního nebo externího psychologa.
• ⅔ navštívených škol pořádají pravidelné porady, kde sdílejí informace a zkušenosti se vzděláváním ukrajinských dětí a žáků.

Z edukalendáře:

• 15. 6. → Praha→ Summit Světových škol: Zdraví a svět
• 21. 6. → Praha/online→ Mitigating the Learning,Losses Caused by the,COVID-19 School Closures