Ve Varšavě pečují o nadání. Začalo to jako program pro prestižní školy, pak se začaly hlásit i ty slabé

WARS I SAWA (WiS) je rozsáhlý a zřejmě unikátní program péče o nadané žáky, se kterým před patnácti lety přišla samospráva polského hlavního města Varšavy. V nějaké formě se do něj zapojuje víc než polovina základních a středních škol ležících na území hlavního města. „Nejdřív chtěl program odměňovat vyhlášené školy, udělovat jim známku kvality práce s nadanými žáky. Ale když začaly projevovat zájem i školy slabší, město pochopilo, že se vyplatí cílit spíš na ně a usilovat o vyrovnanou úroveň péče o nadání na školách,“ říká Joanna Łukasiewicz-Wieleba, která působí v Akademii speciální pedagogiky na varšavské univerzitě Marie Grzegorzewské a je expertka na problematiku nadání.

„Varšava je velmi bohatá, má prostředky na to, aby investovala do lidského kapitálu a rozvíjela potenciál svých obyvatel. Ví, že se to městu vrátí,“ říká Joanna Łukasiewicz-Wieleba, akademička z varšavské univerzity Marie Grzegorzewské, která se dlouhodobě zabývá péčí o nadání ve vzdělávání. „Podpora nadaných žáků je zmíněna jako jeden z cílů v dokumentech vzdělávací politiky metropole, jejímž nositelem je Biuro Edukacji, Úřad pro vzdělávání města Varšavy,“ říká.  

Vlajkovou lodí města v oblasti podpory nadání je program WARS I SAWA I Sawa (WiS).

„Program byl postavený na myšlence vydávat školám jakýsi certifikát kvality, který ocení jejich práci s nadanými žáky. Neboli ocení školy, které už mají nějaké výsledky,“ říká Joanna Łukasiewicz-Wieleba, která v roce 2020 s kolegou Miloszem Romaniukem napsala o WiS článek určený vědecké obci s názvem Systémová péče o nadané žáky v Polsku. Varšavský systém podpory nadaných a program WARS a SAWA.

Nadání ve všech směrech

Postupem času se místo odměňování prestižních škol, které koncentrují ty nejlepší žáky, ale zdálo jako lepší strategie cílit na školy, které se lepšími chtějí stát. Ty jsou také často motivovanější se do programu hlásit, touží po tom zlepšit si image, to, jak je vnímají rodiče. „Město začalo uvažovat tak, že je v jeho zájmu, aby pokud možno všechny školy rozvíjely nadání a silné stránky svých žáků,“ vysvětluje akademička. 

Nadání je ve strategických dokumentech města i polského státu pojato šířeji a zahrnuje často všechny oblasti kreativity, včetně umělecké a řemeslné. „V akademickém světě i pak v aplikované formě existují různé definice nadaného dítěte,“ upřesňuje kolega Joanny Łukasiewicz Miłosz Romaniuk.

Je pravda, že při takto široce pojatém konceptu nadání je těžké najít společného jmenovatele a definice, které obsahují dokumenty státní vzdělávací politiky, se často nakonec vztahují spíše k profilu kognitivně nadaného žáka. V programu WiS si ale školy tvoří svou definici nadaného žáka a od ní odvíjí školní program podpory nadání.

„Od určité chvíle o program začaly projevovat zájem i velmi slabé školy, školy, které řeší problémy sociálního vyloučení. A s těmito školami se rozšířil i koncept nadání, kromě kognitivního jde například o řemeslnou zručnost a tvořivost,“ vysvětluje Joanna Łukasiewicz. „Pro společnost je výhodné, aby lidé dosahovali excelentnosti v různých oblastech, nejen intelektuálních, a proto město kvituje takto široce vymezené, inkluzivní pojetí nadání,“ říká expertka.

Certifikát podepsaný primátorem města škola obdrží nejdřív na čtyři roky po zapojení do programu. Musí předložit školní program práce s nadanými žáky. Pokud chce, aby ji certifikát byl prodloužen, musí svůj školní program evaluovat a zdokumentovat jeho výsledky. Dokumentaci pak představí varšavskému Biuru edukacji nebo přesněji řečeno komisi, kterou město jmenovalo. Pokud je závěr komise pozitivní, škola dostane certifikát na dobu neurčitou.

„Komise posuzuje v první řadě kvalitu školního programu, a spíše jen některých jeho částí. Nechává více méně na školách, aby ho opravdu uvedly do života. Vychází z toho, že to je v jejich zájmu. Samozřejmě to může znamenat, že v některých školách, které dostaly certifikát před deseti lety, aktivity odumřely. Péče o nadání vyžaduje od škol práci navíc,“ říká Joanna Łukasiewicz.

Pomáhá síťování škol

Město se ale snaží školy všemožně aktivizovat, zejména prostřednictvím bezplatné nabídky různých školení Varšavského centra pro vzdělávací a sociální inovace a odbornou přípravu, které je partnerem programu. Další aktivity nabízí externí partner, Vědecké centrum Kopernik, který organizuje pro WiS každý rok letní školu. Účastní se jí vždy zhruba stovka učitelů.

Do programu se hlásí rovněž integrované školy, které vzdělávají děti s různými druhy hendikepu a integrují je do tříd s dětmi bez speciálních vzdělávacích potřeb. I v souvislosti s jejich účastí se zřejmě začal rozvíjet sofistikovanější pohled na nadání a nadané žáky. „Řeší se dvojí výjimečnost u nadaných neboli to, že nadání se u žáka může kombinovat s nějakou obtíží. Ne všechny nadané děti jsou vítězi soutěží a olympiád,“ říká Joanna Łukasiewicz, která je už deset let externí konzultantkou programu. Školí učitele v tom, jak tvořit školní program podpory nadání, jak ho evaluovat, jak identifikovat nadané žáky, a to v rámci nabídky bezplatného vzdělávání, které učitelům poskytuje Varšavské centrum pro vzdělávací a sociální inovace a odbornou přípravu. Jedním z jejích úkolů je posuzovat vypracované školní programy, dát k nim své stanovisko a návrhy na úpravy. S učiteli se též potkává na různých přednáškách a konferencích.

Další posun ve vnímání nadání popisuje takto: „U nadání rovněž nejde jen o školní, předmětové dovednosti, to za prvé. Za druhé, silné stránky má v sobě každé dítě a jde o to, aby je škola uměla rozpoznat. Některé děti jsou velmi dobré v různých mimoškolních aktivitách a ve škole se třeba tolik neprojevují, ale učitel by to měl vzít v úvahu,“ říká Joanna Łukasiewicz. Program WiS si podle ní primárně klade za cíl, aby učitelé své žáky lépe poznali. Všechny školní programy certifikovaných škol tak musí zahrnovat metody, jak škola nadání identifikuje.

Školní programy péče o nadané jsou ale velmi různorodé a každá škola má v podstatě volnou ruku, jak s tématem naloží. Některé školy například pojaly nadání velmi široce a péči o něj jako hledání a podporu silných stránek každého dítěte. Jiné školy si například vykolíkovaly pole tak, že péče o nadané se bude týkat motivovaných žáků v několika oblastech: humanitní, přírodovědné, pohybové… Město v tom dává školám obrovskou autonomii. Program je sice posuzován komisí města, která ale respektuje vizi školy a zkoumá spíš její konzistentnost a do určité míry doložitelné výsledky.

Důležitým cílem programu bylo zasíťovat školy tak, aby se rozvíjely i díky spolupráci, výměně zkušeností a vzájemnou inspirací. Některé školy se hlásí proto, aby druhým ukázaly, čeho už na tomto poli dosáhly; jiným jde spíš o to se teprve jako školy pracující s nadáním etablovat. Ty jsou ještě motivovanější se do programu hlásit a usilovat o získání certifikátu.

Síťování škol probíhá na již zmíněné letní škole, ale i na pravidelných akcích nazvaných Tvořivé slavnosti, které pořádají jednotlivé školy. „Učitelé si tam vyměňují zkušenosti, kontakty, je to takové budování učitelské komunity zainteresované na podpoře nadání,“ říká Milosz Romaniuk. „V Polsku je velká fluktuace učitelů, mnoho jich také ze školství odchází, protože profese má nízkou prestiž, a proto jsou programy vzájemné podpory důležité,“ dodává k tomu Joanna Łukasiewicz.

Program je ale určen nejen učitelům, ale i nadaným žákům samotným. Mimo jiné rozšiřuje nabídku bezplatných mimoškolních aktivit zaměřených na rozvoj nadání a tvůrčích kompetencí. Má nyní své podprogramy, jedním z nich je organizování šachových turnajů. Kromě toho školy navázaly spolupráci s institucemi (univerzitami, kulturními a uměleckými centry), odborníky (pořádání přednášek pro studenty a exkurzí na zajímavá místa) a rodiči nadaných.

Dobrý vliv na všechny školy

Když mají hodnotit přínos projektu, Joanna Łukasiewicz a Milosz Romaniuk vyzdvihují hlavně to, že na mnoha školách se snaží o identifikaci nadání a vzdělávacích potřeb s nadáním spojených. Učitelé vědí, že se to očekává. Systematizovalo se také zdokumentování výsledků diagnostiky. Podle obou akademiků se také zvýšila úroveň didaktických aktivit zaměřených na individualizaci práce s nadanými žáky. Více se dbá na poskytování psychologické a pedagogické podpory nadanému žákovi a jeho rodičům. Tyto aktivity se přímo promítly do zvýšení úrovně výsledků žáků a prestiže školy.

„Po deseti letech vývoje systémových řešení pro práci s nadanými žáky můžeme hovořit o konkrétních změnách ve školách, které jsou příznivé pro situaci nadaných žáků. Ve výpovědích učitelů se zřetelně změnil přístup k jejich speciálním vzdělávacím potřebám,“ píše se v článku.

„Zajímavé je, že příjemci projektu nejsou jen nejnadanější studenti. Aktivizováni jsou i středně prospívající i slabší studenti,“ říkají dále akademici. Poukazují také na to, že ač mnohé školy ještě s nadanými pracovat neumí, je patrná snaha polského státu o vznik uceleného systému péče o nadané žáky nejen na úrovni celonárodní, ale i lokální, v rámci jednotlivých obcí a územních celků.

Varšava v této oblasti ale zatím nemá konkurenci.

„Za úspěch považujeme, že program trvá již patnáct let, že se podařilo udržet kontinuitu, že o něj další a další školy pořád projevují zájem,“ říká Edyta Jaromin, specialistka Úřadu pro vzdělávání města Varšavy, která se o program WARS a SAWA stará a působí v něm od roku 2010. Vyzdvihuje, že program aktivizuje celou školu a vtahuje do dění školy i rodiče. „Rodičovská rada vydává ke školnímu programu své stanovisko,” upřesňuje. „Snažíme se program spíš jen jemně opečovávat a nechávat velký prostor školám jako hlavním iniciátorům. A myslíme si, že to je dobrá cesta,“ dodává Edyta Jaronim. 

V současnosti je v programu 213 škol, což je 55 % všech varšavských základních a středních škol. 178 z nich má certifikát, který není časově omezený. Hlásit se mohou veřejné i soukromé školy.

Text vznikl díky podpoře Nadace RSJ.