Nadané děti se školám stále nedaří rozpoznávat ani rozvíjet

Krátce:

Na střední školy nastoupil jen zlomek dětí z Ukrajiny, část zapsaných žáků nenastoupila na základní školy. Mladých Ukrajinců, kteří nestudují na střední škole v Česku ani na dálku ve své zemi, je přibližně pět tisíc. Podle studie výzkumné organizace PAQ Research je to pětina z těch, kteří zde žijí. Článek Michaely Endrštové (Aktuálně) přehledně shrnuje, na jaké překážky narážejí. Do základních škol v září nenastoupila část dětí ukrajinských uprchlíků, ty nyní zjišťují, jestli se odstěhovaly, nebo pro to mají jiný důvod (iRozhlas). Podle odhadů organizace Začni učit! je mezi uprchlíky až deset tisíc učitelů z Ukrajiny, ministerstvo se snaží podporovat jejich začlenění v pozici učitelů nebo asistentů pedagoga (iRozhlas).

Energii pro školy a další veřejné instituce má podle plánu vlády levněji nakupovat „státní“ obchodník. Už existující firma Prisko, 100procentně vlastněná státem, zažádala o potřebné licence, bude to ale vyžadovat změnu zákonů. „Odpadnou tak debaty, zda ten prodej dělá firma s péčí řádného hospodáře a zda nemohla mít jinak větší zisk,“ řekl ministr hospodářství Síkela (HN). Optimistický byl také vicepremiér Marian Jurečka: „Systém jsme dnes opravdu schopni garantovat a říci jak hejtmanům, starostům, tak i jednotlivým resortům, že máme jistotu, že od 1. ledna budou mít dodavatele, kteří zajistí dodávky energií. Nikomu to nenutíme, ale je to možnost.“ (Seznam Zprávy). Ani v situaci kompletního zastavení přívodu plynu z Ruska Jurečka nepředpokládá nutnost snižovat tepelný komfort pro nemocnice, sociální služby nebo školy, plynu má ČR podle něj dost (iRozhlas).

V mezinárodním průzkumu ukázali čeští teenageři nadprůměrné digitální dovednosti, má to ale několik zásadních háčků. „České děti zvládají výborně základní úkoly, ale když dojde na kreativnější použití technologií nebo nutnost s jejich využitím vytvořit něco vlastního, už to taková hitparáda není. Z dalších šetření vychází, že děti se v tomto ohledu rozvíjí hlavně mimo školu, jen málo s jejím přičiněním,“ říká v rozhovoru pro Universitas Libor Juhaňák z Ústavu pedagogických věd Masarykovy univerzity o výzkumu digital teens. Server Aktuálně připomíná digitální wellbeing jako součást revize RVP i jako prioritu českého předsednictví EU.

Kterým zemím se daří rozvíjet matematickou či čtenářskou gramotnost lépe a kterým hůře? Článek shrnující výsledky mezinárodních šetření a porovnávající výsledky jednotlivých zemí vyšel na webu Lidových novin. Dlouhodobě se dá říct, že nejlepší školy se dají najít v jihovýchodní Asii, v Evropě boduje sever, píše Lucie Kocurová.

Revidované RVP má klást důraz na wellbeing, pro výuku wellbeingu ale zatím učitelé nemají dostatečnou metodickou podporu. ČOSIV připravil projekt 4R – Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience. „Nabízí školám ucelený soubor aktivit pro žáky od 1. tříd ZŠ až po poslední ročníky SŠ, Je zaměřený např. na emoční gramotnost, silné stránky osobnosti, řešení problémů, zvládání stresu nebo poznávání vlastní identity. Tematických oblastí je celkem osm a prolínají se všemi ročníky,“ popsala pro Novinky Veronika Bačová.

„Ministerstvo školství si úplně jednoduše řečeno umylo ruce a řeklo, že je to problém každé jednotlivé školy,“ říká Jan Cibulka z iRozhlas v podcastu Vinohradská 12. Popisuje v něm problematická místa používání on-line aplikací, které umožňují výuku na dálku, včetně školami oblíbených Teams. Školní pověřenci pro ochranu osobních údajů podle něj systémovější řešení nemohou suplovat.

Výrok týdne:

„První nástrahou je neznalost přesného počtu ukrajinských dětí, poslední odhad je maximálně 70 tisíc, což je obrovské číslo, i když se počítalo se 130 tisíci. Jako první bychom měli vyřešit, kolik jich tu je, abychom je co nejrychleji mohli integrovat do české společnosti, nemůžeme si dovolit nechat tu skupinu úplně vyčleněnou z české společnosti,“ říká v podcastu 5:59, věnovanému malým ukrajinským uprchlíkům, „školský“ novinář Josef Mačí (seznamzpravy.cz).

V souvislostech

Novela nepomohla. Nadané děti se školám stále nedaří rozpoznávat ani rozvíjet

Je to pět let, kdy vstoupila v platnost tzv. inkluzivní novela. Vedle podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami myslí také na žáky nadané a mimořádně nadané, i když s nimi nejsou spojeny žádné systémové intervence. O prázdninách Česká školní inspekce vydala tematickou zprávu, ve které porovnává situaci ve školách dnes a před pěti lety. Příliš optimistické ale její závěry nejsou. Zásadní potíže mají školy podle závěrů tematické zprávy jak při identifikaci nadání, tak při jeho rozvoji.

o 5 % svých žáků pečují základní školy jako o nadané, na středních školách je jich 7 %. Odborníci ale předpokládají, že nadaných je 10–15 % dětí.

0,08 % z celkového počtu žáků základní školy řadí mezi mimořádně nadané, na středních školách je to 0,06 % žáků. V populaci jsou jich 2–3 %.

½ základních škol, která má pouze 1. stupeň, neidentifikovala žádného ze svých žáků jako nadaného (jednalo se nejčastěji o malé prvostupňové školy do 85 žáků). Zároveň malé neúplné základní školy převažují mezi těmi, které uvádí vysoký podíl nadaných žáků (20 až 25 %).

15 % nadaných žáků deklarují víceletá gymnázia, 12 % gymnázia čtyřletá. U obou typů škol se odhady učitelů blíží předpokládanému výskytu nadaných v populaci. 97 % škol s obory bez maturity uvádí počet nadaných hluboko pod předpokladem.

24 % nadaných identifikovali na gymnáziích v Karlovarském kraji, 26 % v Libereckém kraji. Rozdíly mezi regiony jsou značné, ČŠI je dává do souvislosti se specifickými podmínkami v regionu, autoři zprávy vyzdvihují vysoký podíl drop-outů v Karlovarském kraji a nadprůměrně časté pořádání olympiád v kraji Libereckém. „Již tyto dva nadprůměrné podíly dobře ilustrují regionální rozdíly v přístupu k diagnostice nadaných žáků, kdy v jednom kraji může jít převážně o žáky, kteří jsou úspěšní ve své vzdělávací dráze, a v druhém více o žáky, kteří se zapojují do nějakých soutěží, většinou vědomostních,“ uvádí se ve zprávě.

0,33 % mimořádně nadaných středoškoláků (nejvíce) identifikovali v Olomouckém kraji, nad průměrem je také Jihomoravský kraj. ČŠI tu vidí souvislost s krajskými akčními plány, které se na rozvoj nadání zaměřují. Podíl mimořádně nadaných v populaci se ale odhaduje mezi 2–3 %.

4 % pedagogů základních škol a 3 % pedagogů středních škol absolvovala v posledních dvou letech v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nějaký kurz nebo seminář zaměřený na vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků.

25 % škol (výjimkou jsou gymnázia) nespolupracuje se žádným externím subjektem v oblasti rozvoje nadaných a mimořádně nadaných žáků.

93 % základních škol identifikuje nadání na základě pedagogického pozorování, jen 46 % jich pracuje s rozborem žákovských prací a 26 % používá specifické diagnostické metody.

6 % základních škol (a 8 % středních škol) mezi svými žáky nadané nehledá.

12 % základních škol spolupracuje systematicky se školním poradenským zařízením (v roce 2016 byl podíl takových škol 7 %, pokrok za posledních pět let je tedy spíše mírný).

Pouze ½ základních a středních škol soustavněji vyhodnocuje kvalitu svého systému identifikace a podpory nadaných žáků.

Pouze ve 22 %, resp. 25 % hospitovaných hodinách na základních, resp. středních školách, kde byl ve třídě nadaný žák, byl podle inspekce vhodně podporován. Alespoň nějaká specifická pozornost učitelů směrem k žákům se zájmem či nadáním byla zaznamenána v necelých dvou třetinách hospitovaných hodin na základních školách a přibližně v polovině hospitovaných hodin na středních školách.

Celou tematickou zprávu Metody a formy práce s nadanými a mimořádně nadanými žáky si můžete přečíst zde.