Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 24. do 30. 3., se věnujeme těmto tématům:
Spuštění pilotního ověřování školních programů;
odkladům na základních školách;
unikátnímu projektu vzdělávání seniorů.
Nakolik skutečně pomůže pilotní ověřování školních programů?
Pavel Trejbal 31. 3. 2025
Týden stručně
MŠMT spouští pilotní ověřování modelových školních vzdělávacích programů. Jeden rok nestačí, varuje EDUin
Pilotáž proběhne od 1. června 2025 do 31. října 2026 a školy mají na výběr tři modelové ŠVP (mŠVP): předmětový, integrovaný a tematický. Zapojit by se mělo až 100 škol, kterým rezort slibuje podporu. Pilotní školy budou tedy muset své ŠVP připravit během června a letních prázdnin. Zároveň podmínky, které pro ověřování MŠMT stanovilo, připouštějí jen relativně malé úpravy oproti navrženým modelovým ŠVP. Školy například nemohou výrazněji upravit učební plán. V tomto kontextu má zajímavé načasování nová tematická zpráva ČŠI, která hodnotí, jak školy využívají své dosavadní ŠVP. Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že spíše než se ŠVP pracují učitelé s tematickými plány, které ale podle inspekce nejsou často v souladu s rámcovým vzdělávacím programem (RVP). „Vtírá se otázka, nakolik je tvorba ŠVP na většině škol vlastně užitečná a zda by nebylo efektivnější nasměrovat úsilí učitelů na převedení kvalitního modelového ŠVP do praxe, na samotnou výuku, než na tvorbu vlastního ŠVP. Bohužel ale ověřování, které potrvá jen jeden školní rok, nemůže odhalit, nakolik modelové ŠVP odpovídají potřebám škol a učitelů a zda výuka podle nich povede skutečně k dosažení cílů v RVP,“ komentuje situaci analytička EDUinu Lucie Slejšková.
Myšlenka inkluze je naprosto v pořádku, míní Plaga. Rušit ji nehodlá
„Na plná ústa chci říct, že inkluze zrušit nejde a její myšlenka je naprosto v pořádku,“ zdůrazňuje bývalý ministr školství (a potenciální kandidát na toho příštího) Robert Plaga v rozhovoru pro Rozhlas plus. Odmítá tak sílící volání ze strany veřejnosti i části politiků na zrušení inkluze. Přestože její myšlenku podporuje, české provedení „nepovažuje za šťastné“. Plaga současné podobě vytýká, že brzdí ostatní děti, zatímco k integraci žáků se speciálními potřebami stejně nevede. Vyzývá k přehodnocení, aby inkluze vyhovovala všem žákům.
Nadstandard na základkách za příplatek. V Česku roste zájem o „dvourychlostní“ školy
Rodiče chtějí pro své děti lepší podmínky ve vzdělávání, což manifestují nejen zájmem o víceletá gymnázia, ale i při výběru základních škol. Roste zájem o veřejné školy, které spolupracují se soukromými subjekty a nabízejí za příplatek intenzivnější výuku. Tento model, organizovaný například společností Svět vzdělání, vyjde rodiče na dva až čtyři tisíce měsíčně dle lokality. Za společností stojí dlouhodobý ředitel organizace Mensa (sdružení lidí s vysokým IQ) Tomáš Blumenstein. Podle něj stát dostatečně nepomáhá nadaným dětem. Náměstek ministra školství Jiří Nantl praktiku nadstandardu ve veřejném vzdělávání kritizuje. „Od toho máme soukromé školství,“ míní. Problematice nadaných žáků a proč je v českých školách nevidíme, se věnujeme v jedné z analýz Auditu vzdělávacího systému za rok 2024.
Příprava na přijímačky – aplikace zdarma a tipy na chytáky
Markéta Hronová z Hospodářských novin připravila souhrn zdrojů, které mohou žákům pomoct s přípravou na přijímací zkoušky. Inspis SET mobile nabízí testy z minulých let a výsledky s podrobným vysvětlením. TAU od Cermatu umožňuje procvičovat celé testy s časovým limitem. Nově dostupná aplikace Trénuj na Cermat využívá umělou inteligenci k poskytnutí správného postupu řešení. EDU AI, platforma od Univerzity Karlovy, nabízí chatbota pro pomoc s matematikou. Videa na YouTube od oblíbených youtuberů, jako jsou Tomáš Chadaba nebo učitel Marek Valášek, poskytují zábavný a efektivní způsob přípravy, navíc doporučují, jak se vypořádat s chytáky v testech.
Testy po dvaceti letech: Dnešní deváťáci jsou výrazně lepší v angličtině
Letošní deváťáci složili stejné testy jako jejich vrstevníci před 20 lety a výsledky ukázaly, že ve většině oblastí zůstávají na podobné úrovni. Největší pokles jsme zaznamenali v českém jazyce, kde došlo k zhoršení o 3,9 %, v matematice se deváťáci téměř vůbec nezhoršili. Největší rozdíl je v angličtině, kde došlo k zlepšení o 12,5 %. Podle společnosti Kalibro, která průzkum provedla, je zlepšení v angličtině výrazné díky vlivu školního vzdělávání i častého kontaktu s jazykem přes internet a počítačové hry.
Šéfkuchař, kterému se ve škole plní sen
Michal Koch působí jako učitel odborného výcviku v oboru gastronomie na Střední odborné škole Dvořákova ve Znojmě. Ve výuce se snaží žákům předat nadšení pro obor a být jim oporou v těžkých situacích. Rozhovor najdete na našem webu.
Výrok týdne
„Odklady jsou časté tam, kde systém není připravený na to, aby tolik pomáhal dětem. To znamená, že vidí třeba děti ze znevýhodněného prostředí nebo to, že potřebují něco dohnat. První třídy na to nejsou připravené, tak to řeší odkladem. Podle mě se odklad častěji týká chudších rodičů. Řeší se to ze strany systému a zpomaluje se nástup dětí, které jsou ze znevýhodněného prostředí,“ více zde:
říká sociolog a ředitel organizace PAQ Research Daniel Prokop.
V souvislostech
Více než změna na radnici se do kvality školství propisují vztahy mezi starosty a řediteli, míní Matějka
Jaké to je, když se senioři vrátí do školních lavic? V Krupce se o to pokouší unikátní projekt Seniorská základní škola. Od února do května dochází místní senioři do kulturního domu, kde si nejen procvičují paměť a motoriku, ale hlavně nacházejí nové přátele a radost ze společného učení. Zájem je tak velký, že se na podzim chystá další ročník s ještě větším počtem účastníků.
Když vstupuji do zrovna probíhající hodiny, místostarosta Krupky na Teplicku Rostislav Kadlec právě vypráví o historii zdejší hornické krajiny. V místnosti je příjemné teplo, venku naopak nevlídno – ideální chvíle pro setkání a učení. Devět seniorů, říkejme jim klidně „žáci“ a žákyně“, se zaujetím poslouchá jeho výklad o událostech konce druhé světové války. Trochu je znervózňuje má přítomnost, brzy si ale zvykají.
„Už se na nás byli podívat i z rozhlasu,“ prozrazuje mi později žákyně“ Mrázková, seniorka a neoficiální tisková mluvčí skupiny. „Ale v tom článku pak vůbec nebylo znát, jak moc bychom chtěli městu za tento projekt poděkovat. Nesetkala jsem se nikdy s tím, že by se k nám někdo tak hezky choval.“
To už přichází na řadu hudební výchova. „Minule to bylo krásné, když jsme zpívali ze žlutého zpěvníku. Ty písničky známe!“ těší se jedna ze seniorek. A skutečně – jakmile zazní první tóny písně Ach, synku, synku, skoro všichni se s nadšením přidávají. Do rukou berou jednoduché nástroje, rytmická dřívka či triangl, a rytmicky doprovází zpěv. „To už jsme jak mateřská škola!“ smějí se. Místostarosta je doprovází na klávesy a zkouší jejich paměť při zapamatování textů. Atmosféra je natolik uvolněná, že se nakonec sama přidávám.
Celou reportáž Patricie Martinů najdete na našem webu.
Z edukalendáře
4. 4. – 16. 4. → Celé Česko → Festival umění a kreativity ve vzdělávání
7. 4. – 8. 4. → Praha → Konference PREVEX 2025
Autor článku:
Pavel Trejbal
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
