Nastal čas přestat číst Beduina?

Není pochyb, že je těžké zorientovat se v záplavě informací. Nesmírně vítaná je každá pomoc. Považuju za ni i bEduina. Ale v poslední době jsem začal váhat, zda ho chci nadále sledovat. Proč?

Cenu pro mě mají ty zdroje informací, které mají nějakou přidanou hodnotu. Ta obvykle spočívá v práci editorů, kteří garantují důležitost a správnost publikovaných informací. Chápu, že blogy a e-ziny pracují jinak než tradiční média, a vůbec nemluvím o recenzovaných odborných časopisech. Ale…

Dnešní vydání Eduinu obsahuje mj. tuto informaci: S financováním školství tzv. „na žáka“ panuje dlouhodobě nespokojenost a podle některých se projevuje na úrovni kvality vzdělávání (Britské listy). Očekával bych, že se proklikám k nějaké studii o nespokojenosti či o vlivu metody financování na kvalitu vzdělávání. Ale ouha, proklikám se k článku, který začíná slovy: Od roku 1992 do roku 2013 jsem učil na nejrůznějších středních školách, píše Jaroslav Obermajer, mohl jsem pozorovat jak den ode dne je kvalita výuky i výchovy horší a horší. Nechce se mi věřit vlastním očím. Místo seriozní analýzy názor jednoho učitele? Myslel jsem, že Eduin patří k těm, kdo se snaží omezit subjektivitu v rozhodování o školství. Že nám jde o to, aby vzdělávací politika byla podložena daty, fakty, výzkumem.

Z našich výzkumných dat mohu dodat podobné výroky učitelů „je to rok od roku horší“, kdy za tu hlavní příčinu je považováno prakticky cokoli. Podobným způsobem lze vygenerovat do svodky prakticky cokoli, např. S inkluzí panuje dlouhodobě nespokojenost a podle některých se projevuje na úrovni kvality vzdělávání. S otevřeností škol rodičům panuje dlouhodobě nespokojenost a podle některých se projevuje na úrovni kvality vzdělávání. Atd. Jmenujte jakékoli opatření ve školství, a nalezneme někoho, kdo je s ním nespokojený a myslí si, že zhoršuje kvalitu vzdělávání. Mimochodem, OECD nedávno publikovalo rozsáhlou studii, která se zabývala právě tím, jaký vliv má soutěž škol o žáky na kvalitu vzdělávacích výsledků. Žádný, což asi nepotěšilo ani zastánce, ani odpůrce financování přes žáka. (Podle OECD má soutěž o žáka ale negativní vliv právě na inkluzivitu.) Existují však i jiné studie, které našly pozitivní dopad na kvalitu vzdělávání.

Ale o to mi tolik nešlo. Jde mi o to, jak se pracuje s informacemi. V citovaném článku Britských listů autor upozorňuje, že působil na středních školách a jeho názory se týkají středních a vysokých škol. Ve svodce Eduinu jsou však už tato informace vypadla, a názor je dán do spojitosti s reformou financování celého regionálního školství včetně mateřských a základních škol. Toto zobecňování informací je druhý smrtelný hřích, který mi vadí. Nedávno měl celý beduin titulek „Jakym-směrem-jde-reforma-finského-školství“ a ve „výroku týdne“ ohlašoval převratnou reformu finského školství: příklon ke kolaborativnímu učení a nahrazení předmětů tématy. Pokud se však podíval člověk do článku, zjistil, že se opět týká pouze středního školství, a jen „jednoho či dvou období během školního roku“. Titulky ovšem vzbuzují dojem, že se týká celého „finského školství“. Kdo čte jen titulky nebo svodu v Eduinu, musí mít pocit, že jsme poslední země na světě, která ještě udržuje systén tradičních školních předmětů.

Řada zpravodajských serverů už přišla na to, že bombastické titulky a nepřesné informace nejsou cestou, jak si udržet čtenáře. Přál bych si, aby si na to dal větší pozor i Beduin. Vzdělání je příliš důležitá věc na to, aby se o něm psalo bulvárním způsobem.