Návrh vyhlášky o dlouhodobých záměrech má potenciál zvýšit kvalitu vzdělávání v krajích

Díky návrhu vyhlášky o dlouhodobých záměrech a výročních zprávách by tyto dokumenty měly zvýšit pozornost zřizovatelů a škol k implementaci změn ve vzdělávání a zefektivnit strategické řízení v podobě stanovování a vyhodnocování konkrétních cílů.

autor: Jan Zeman

Strategické řízení je proces, který si snaží Česká republika dlouhodobě osvojit. Ne vždy se nám však daří, aby si navrhované změny vzal někdo na zodpovědnost. Návrh vyhlášky se snaží do krajských strategických dokumentů doplnit témata, která jsou pro české vzdělávání důležitá, například jak se ve školách učí a jak spolu vzdělávací aktéři spolupracují. Přiměřený nátlak na reflexi kroků pro implementaci takto významných změn mohou být pro české školství pozitivním krokem ke zvyšování kvality vzdělávání.

Návrh vyhlášky prochází schvalovacím řízení, zatím však žádná skutečnost nenasvědčuje jeho nepřijetí.

Z důvodové zprávy: Vyhláška upravuje obsah a proces přípravy dlouhodobých záměrů a výročních zpráv v kraji, aby se jejich podoba a tvorba přiblížily moderním trendům akčního plánování (reakce na konkrétní potřeby – pozn. autora) a cílům strategických dokumentů ČR, především Strategii vzdělávací politiky 2030+.

Změny v dlouhodobých záměrech

Změna by měla zlepšit strategické řízení vzdělávací politiky (jak dobře a jak rychle se navrhované změny objeví v praxi) v podobě větší provázanosti strategických dokumentů na ose: MŠMT (S2030+) > Dlouhodobý záměr vzdělávací soustavy ČR > Dlouhodobé záměry vzdělávání jednotlivých krajů.

Dlouhodobé záměry ČR a krajů budou nově obsahovat prvky akčního plánování: analýza potřeb, vytvoření pracovních skupin, tvorba strategie a samotného akčního plánu, realizace aktivit a finální evaluace. Tyto změny omezí vstup dojmů a pocitů, kam by se mělo vzdělávání kraje ubírat a místo toho ukáže na konkrétní potřeby ve formě získaných dat. 

Důležitým závazkem pro tvorbu kvalitních dlouhodobých záměrů je podpora krajů ze strany MŠMT formou analytických materiálů a metodické podpory. Kvalita dat, na kterých budou kraje dlouhodobé záměry tvořit, bude rozhodující a podle společnosti EDUin by měla dosahovat totožné úrovně jako výstupy společností PAQ Research nebo IDEA.

Význam změn

strategické dokumenty slouží k více účelům. Mezi nejdůležitější z nich patří:

1. Odpovědné osoby ví, co mají ve vzdělávání rozvíjet, co mají hodnotit nebo do čeho investovat finance a pracovní dobu. 
2. Aktéři vzdělávání mohou po sobě navzájem vymáhat dohodnuté body, které jsou v dokumentech uvedeny, např. školy mohou požadovat po zřizovateli příspěvek na kurz formativního hodnocení, pokud je v dlouhodobém záměru uveden bod o zavádění formativního hodnocení. Naopak kraj si může u škol ověřovat, že implementace tohoto bodu je na dobré cestě.

S ohledem na zmíněné body je proto mimořádně důležité, že nová vyhláška více zohledňuje záměry dokumentu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ zařazením tří nových oblastí. U těchto bodů bude muset kraj uvést, jakými kroky bude realizovat oblasti opatření propsané z národních strategických dokumentů na svém území. Mezi tři nové oblasti patří:

• Cíle, obsah a vzdělávací strategie počátečního vzdělávání – Reakce na implementaci revize RVP, příprava učitelů a ředitelů na výuku orientovanou na rozvoj kompetencí a gramotností včetně proměny metod a forem vzdělávání. 

• Vzdělávací aktivity zaměřené na mládež včetně zájmového vzdělávání

• Podpora vzájemné spolupráce, komunikace a koordinace aktérů ve vzdělávání a sdílení odbornosti na všech úrovních vzdělávací soustavy – Prvním účelem bodu je propojení odborných kapacit na všech úrovních vzdělávacího systému (MŠMT, kraje, Česká školní inspekce, Národní pedagogický institut ČR, vysoké školy, Místní akční plány, OSPOD, školy a školská zařízení) s cílem podpořit vzájemnou komunikaci, spolupráci, sdílení dobré praxe a využívání dat a výsledků výzkumu mezi všemi aktéry. Druhou výhodou má být snižování nepedagogické zátěže škol a posílení metodické, koordinační a znalostní podpory ze strany MŠMT, krajů, regionálních buněk středního článku podpory a dalších aktérů. 

Kromě nových oblastí není opomíjena také podpora profesního rozvoje pedagogických a nepedagogických pracovníků. 

Dlouhodobé záměry by nově měly obsahovat kritéria rozvoje a optimalizace vzdělávací soustavy a struktury budoucí vzdělávací nabídky škol a školských zařízení. Pod obsáhlou frází je skryto jednoduché sdělení: zřizovatel by si měl vyjasnit své představy o zvýšení či snížení počtu veřejných i soukromých škol na základě předpokládaného demografického vývoje, nabídnout tuto vizi k připomínkám a po jejím schválení se jí držet. 

Jeden dokument místo tří a více hlasu veřejnosti

Důvodová zpráva k vyhlášce informuje o optimalizaci tvorby strategických dokumentů v kraji. Krajské akční plány a inkluzivní koncepce budou součástí dlouhodobého záměru v kraji, a tím by mělo dojít ke koncentraci pracovníků do jednoho týmu a zamezení duplicitní práce. 

Novým prvkem v tvorbě strategických dokumentů bude povinná veřejná konzultace. Odborná i širší veřejnost bude o podobě koncepce vzdělávání dostatečně informována a také do ní bude moct zasáhnout. Stejně tak se počítá se spoluprací se zástupci zaměstnavatelů. 

Výroční zprávy

Výroční zprávy (VZ) by se měly díky vyhlášce více propojit s dlouhodobými záměry krajů (DZ), neboť VZ bude přímo vyhodnocovat, s jakou úspěšností byla naplněna opatření uvedená v DZ.

Podobně jako dlouhodobé záměry i výroční zprávy mají nový bod, který reprezentuje S2030+ názvem: Stručné vyhodnocení naplňování cílů školního vzdělávacího programu. Kraje by v návaznosti na tento požadavek měly uvádět, jak se školám daří naplňovat cíle výuky, respektovat individuální vzdělávací potřeby žáků nebo spolupracovat se sociálními partnery ve středním a vyšším odborném vzdělávání. Vedle čísel se tedy do výročních zpráv dostane i kvalitativní pohled na úspěch v naplňování cílů ŠVP (klíčové kompetence, očekávané výstupy). 

Souhrnný přínos: Prostředí pro aplikaci změn

V souhrnu se nejedná o požadavek do detailu zmapovat dění na každé škole, ale jak již bylo řečeno dříve, konečně se prostřednictvím strategických dokumentů začíná akcentovat potřeba sledování cílů, ke kterým se ČR zavázala ve Strategii 2030+. Jedině neustálým vyhodnocováním, jak se nám daří naplňovat 2 hlavní cíle:

1) Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život;
2) Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů,

se můžeme posunout k lepšímu školství. Nová vyhláška se snaží pro tuto myšlenku vytvořit prostředí a závazné kroky v podobě vyšší propojenosti aktérů a tlaku na jejich informovanost a zapojení do realizace změn. Snad se s ní všichni dotčení aktéři naučí správně pracovat i díky dostatečné podpoře MŠMT.