Navrhované změny v maturitách jsou nesystémové, je potřeba hlubší reforma

Co přinesl týden 1. 4. – 7. 4. 2019

Krátce:

• Rozdíly ve vzdělávání mezi kraji jsou alarmující a vyžadují řešení. Závěry měření žákovských znalostí ukazují, že navzdory ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu statusu žáků dochází v určitých krajích ke statisticky významně horším výsledkům, než jakých by dosáhli například v Praze. EDUin varuje, že rostoucí mezikrajské nerovnosti jsou přehlíženým problémem.
• Na středních školách učí nejméně mužů za posledních sedm let. Podle dát ministerstva školství učilo v první polovině loňského roku na středních školách a konzervatořích nejméně mužů od roku 2012. Na vině jsou zejména platy, s nimiž muž v tradičním pojetí rodiny nezvládne pokrýt životní náklady (ČT).
• „Pochválit učitele není snadné. Společenský respekt k jejich profesi je často větší, než si sami myslí,“ píše Tomáš Feřtek. Učitelská soutěž Global Teacher Prize CR ukázala, že existuje velké číslo lidí, kteří si váží svých bývalých učitelů. Feřtek se ve svém textu zamýšlí nad tím, jak samotní učitelé o své profesi a jejím uznání přemýšlí.
• Plaga chce modernziovat, ale ne zahlcovat. Růst platů chce zabezpečit navzdory ekonomickému vývoji. Více tělocviku, více matematiky, více informatiky, více techniky, více výchovy k občanství, v dějepisu méně mamutů a více moderních dějin. Tak zní různé hlasy, ale ministr školství Plaga bude více provzdušňovat a dávat školám volnost (Seznam Zprávy).
• Mají školy připravovat na přijímací zkoušky? Podívejte se na záznam z Kulatého stolu SKAV a EDUin ze dne 28. 3.
• Polovina českých učitelů vykazuje příznaky vyhoření. Nadační fond Eduzměna přináší přehled stavu českého školství. Téměř třetina (32 %) žáků, nejvíce ze zemí OECD, nerada chodí do školy. Pouze 30 % času věnují ředitelé pedagogickému vedení školy. Eduzměna chce pilotáží inovativního systému v jednom z ORP jít proti negativním trendům.
• Kraj a ministerstvo zamítli zřízení nového přírodovědného a pedagogického lycea. Magazín Rodiče vítáni přináší rozhovor se zakladatelkou alternativní MŠ a ZŠ, která po mnohaleté praxi chtěla otevřít i střední školu, po níž byla poptávka. Stát ale kvůli přesycení sítě škol iniciativu zarazil.

Výrok týdne:

„Seriál Most! vzbudil mnoho povyku nad způsobem, jakým zobrazuje soužití mezi majoritou a romskou menšinou. Ve skutečnosti ale odkryl o současném stavu české společnosti mnohem více. „Luďane, on se přihlásil na gympl!“ sděluje rozčileně bývalá manželka hlavnímu hrdinovi seriálu novinku o tom, co strašného provedl jejich syn. Její výraz ztělesňuje nesouhlasný úžas nad takovým počinem. Gympl v tomto případě reprezentuje popření vlastní identity, čemuž je třeba rázně zabránit. Mohla by z toho být rodinná ostuda.“ Bob Kartous rozkrývá sociální nerovnosti, které dle jeho slov český školský systém umocňuje. Základní školy dostatečně nepomáhají sociálně slabým, tvrdí.

V souvislostech:  

• DEBATA EDUINU VRHLA SVĚTLO NA NEDOSTATKY V NÁVRHU DŮLEŽITÝCH ZMĚN MATURIT

EDUin minulý týden uspořádal debatu na téma plánovaných změn ve státních maturitách. Ministerstvo školství minulý měsíc poslalo do připomínkového řízení návrh zákona, který vyjímá ústní a písemnou zkoušku společné části maturitní zkoušky z kompetence CERMATu. Staly by se opět odpovědností jednotlivých škol. Jak jsme informovali v beduinu na začátku března, návrh nebyl přijat kladně řadou asociací ve vzdělávání a nebylo jasné, na základě jakých poznatků z terénu byl předložen. Debata EDUinspirace, kterou EDUin uspořádal, dala prostor vyslechnout pohledy ministerstva školství, Asociace češtinářů, České středoškolské unie (ČSU), AMATE – sdružení metodiků cizích jazyků a Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (SPOLUČJL).

Zatímco zástupci SPOLUČJL návrh vítali, protože školy nebudou nuceny děti připravovat na „umělé útvary“ v písemné části maturit nebo bude větší prostor na čtenářskou reflexi a interpretaci u ústní části, Asociace češtinářů přijala systémovější pohled a na číslech ukazovala, že v letech, kdy byly slohy opravovány na školách, bylo běžné, že i na místech, kde velká část maturantů nezvládla didaktický test, písemnou část dali. Jinými slovy asociace upozorňuje, že hodnocení je pak více subjektivní a nahrává studentům. Ministerstvo ve svých podkladech takový přístup označuje za „posílení vazby žák-učitel“ a tvrdí, že přizpůsobení podmínek hodnocení je ku prospěchu maturit. Ostatně, již nyní mají školy zcela ve své kompetenci profilovou část a toto by bylo pouze její rozšíření.

S vyšší úspěšností v inkriminovaných částech, nicméně, ministerstvo počítá i ze zištných důvodů. Snížení neúspěšnosti u oněch dvou částí totiž dává do přímé souvislosti se zavedením povinné maturity z matematiky, která předpokládá opět více propadlíků. Nabízí se tak otázka, jaký je skutečný důvod tohoto návrhu. „V důsledku zavedení 3 povinných zkoušek společné části MZ je nutné počítat zhruba s 5% nárůstem neúspěšnosti maturujících žáků, nicméně pokud budou písemné práce a ústní zkoušky hodnoceny ve školách podle kritérií jednotlivých škol, je reálný předpoklad snížení míry neúspěšnosti u zkoušek z ČJL a CJ profilové části MZ. Konečná faktická neúspěšnost žákovského maturitního ročníku by tak (…) měla stoupnout (…) pouze na cca 7 % neúspěšných maturantů,“ uvádí zpráva RIA ministerstva školství (ODok).

Ministerstvo školství rovněž poukazuje na úspory, které by návrh přinesl. V důsledku přesunu zpracování zadání a veškerého hodnocení PP na samotné střední školy by mělo dojít od roku 2021 k čisté úspoře cca 21 mil. Kč. Ušetřit se má snížením nákladů centrálního hodnocení, tedy nákladů na provoz organizátora zkoušek CERMATu. Jak ovšem vyplynulo z debaty, ministerstvo v současnosti neplánuje nijak kompenzovat učitele, na které by přešla povinnost maturitní písemné práce hodnotit. Přítomný ministerský rada Mareš jen tvrdil, že by učitelům měl vzniknout prostor během volných hodin, kdy se jejich maturitní třídy nebudou účastnit výuky. To je ale podle češtinářů v místnosti nereálné a setkalo se s výsměchem.

Otázka objemu práce a neadekvátního hodnocení je ožehavá zejména v posledních měsících a letech, kdy se učitelé bouří proti nízkým platům. Nejde ale jen o ně. Školy by po změnách, pokud by prošly ve stávající podobě, musely vyvinout vlastní části pro písemné a ústní hodnocení v češtině a cizím jazyku. Na to, jakkoliv ministerstvo vzývá, že půjde o krok směrem k inovaci a větší svobodě hodnocení, nejsou připraveny žádné finanční prostředky, které by sanovaly novou práci, která školám přibude. Předsedkyně AMATE Martina Nováková proto varovala, že školy snadno upadnou do mnohem horších variant, v nichž budou ve zkoušce dospělosti hodnotit nerelevantní či nedůležité aspekty. Na příkladu cizích jazyků uvedla, že takovým příkladem by mohlo být zadání „vyprávěj o historii naší školy“.

Dalším nedořešeným tématem bylo uzpůsobení dvou zkoušek žákům, kteří mají nějaký hendikep. Školy by po změně zákona ztratily podporu, kterou nyní CERMAT v tomto ohledu vyvíjí, proto je důležité se ptát, zda by tito žáci nepřišli k újmě snížením spravedlivosti zkoušky.

Vzhledem k přípravám Strategie vzdělávací politiky do roku 2030 a změnám v rámcových vzdělávacích programech je nejasné, jak snaha uvolnit centralizaci maturit souvisí. Je skutečně možné, že má jít jen o kompenzaci předpokládaného růstu propadlíků, příp. možnost ušetřit. Jasné ovšem je, že za stávající podoby je konkrétní realizace přesunu značně nedomyšlená a postihla by stejně školy, učitele i žáky. Maturita má významný vliv na podobu vzdělávání na středních školách, a přestože sjednocení pod CERMATem se neobchází bez problémů, návrh přesunu odpovědnosti do škol by mohl přinést různé výsledky s nejhorším scénářem návratu některých škol k biflování a netvůrčímu učení.

Inspirace z (a do) praxe: 

• Na vlně hravosti s Fredem Donaldsonem (17. 5.). Jak může hra pomoci lepším vztahům, ukáže odborník ve škole da Vinci
• Brain&Breakfast: Josef Dvořáček (12. 4.). Firemní příběh s mottem: Tady roste radost s nabídkou pro střední školy
• GEGfest s mottem „Láska k učení“ (11. 4.). Google EDU Group organizuje sérii workshopů a debat, aby přinesla inspiraci do škol, jak uchopit možnosti 21. století

Výběr z EDUkalendáře: 

• 9. 4., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium – Opravník oblíbených omylů o škole a vzdělávání
• 16. 4., 8.30, DOX, Úspěch pro každého žáka – Data! Zvednou nás ze židle?
• 23. 4. 17. 30, EDUpoint Praha, Učitelský večer