Navýšení kapacit u víceletých gymnázií je krok špatným směrem

Na osmiletá gymnázia se letos dostal zhruba každý druhý uchazeč, u šestiletých gymnázií uspěl jen každý třetí. Ministr školství Mikuláš Bek v poslední době několikrát v médiích naznačil, že jedno z možných řešení vidí v případném navýšení kapacit víceletých gymnázií v Praze a okolí. EDUin ale tuto myšlenku považuje za systémově špatnou. 

Ve vyspělých zemích se podobný model nenachází. Funguje jen ve střední Evropě. V Česku se model víceletých gymnázií zavedl po roce 1989. A to i přesto, že zahraniční trendy byly opačné. Úspěšné vzdělávací systému usilují o společné vzdělávání všech dětí (inkluze), zatímco tento návrh ve vzdělávání posiluje vyčleňování určité části dětí na základě mylného předpokladu, že to jim samotným i ostatním žákům přinese víc užitku.

Jak ukázala longitudinální studie CLOSE, víceletá gymnázia navíc nemají očekávanou větší přidanou hodnotu než běžné základní školy. Přidanou hodnotu tvoří spíše rodinné zázemí těchto žáků, jejichž rodiče mají nadstandardní motivaci své děti rozvíjet a podporovat. 

Víceletá gymnázia zvyšují nerovnosti ve vzdělávání, přitom vládní Strategie 2030+ právě nerovnosti uvádí jako jednu ze dvou hlavních oblastí k řešení: „Žádoucím stavem je, aby na víceletá gymnázia v rámci celé ČR odcházeli žáci s mimořádnými studijními předpoklady (tj. cca 5–10 % žáků) a v žádném regionu počet odcházejících žáků výrazně nepřekračoval 10 %. Víceletá gymnázia budou rovněž poskytovat přidanou pedagogickou hodnotu, která nebude vycházet z pouhé selekce, nýbrž především z úrovně poskytovaného vzdělávání.“

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu:  „Potřebujeme zcela naléhavě v Praze a jejím okolí řešit nedostatečnou kapacitu čtyřletých gymnázií, kam se nedostává mnoho žáků s vynikajícími výsledky. Je potřeba namísto navyšování kapacit víceletých gymnázií naopak tato transformovat na gymnázia čtyřletá. Deváťáci totiž nemají jinak kam jít, zatímco žáci usilující o víceletá gymnázia mohou zůstat nadále na základní škole. Všechny děti pohromadě na společné základní škole jsou výhodné pro celou společnost, i když instinktivně se hodně lidí domnívá, že lepší je děti rozdělovat. Ve skutečnosti to jako celek nefunguje.“