Nedostatek míst na středních školách, jádrové a rozvíjející „učivo” a finance pro asistenty pedagoga

Krátce:

Nejsilnější populační ročníky za poslední dvě dekády míří k přijímačkám, míst na maturitních oborech ale příliš nepřibylo. V příštích dvou letech půjdou k přijímacím zkouškám nejsilnější ročníky od 90. let. „Počet uchazečů soustavně roste posledních několik let a dochází k určitému kumulovanému nedostatku, kdy jsou děti na školách, kam ani nechtěly jít, a každý rok se zkouší skrze nový pokus hlásit na jiné, v uvozovkách lepší školy,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni (Seznam Zprávy). Zájem o doučování zejména v Praze a Středočeském kraji, kde dětí přibylo nejvíce, je podle Michaely Kadlecové, zakladatelky To dáš! Přijímačky nanečisto, několikanásobný: „Alfou a omegou celého problému, o kterém se po letošních zkouškách konečně začíná mluvit, je rostoucí nedostatek míst na maturitních oborech. Od začátku jednotné přijímací zkoušky v roce 2017 do roku 2022 vzrostl počet deváťáků ze 77 tisíc na letošních více než 100 tisíc, aniž by úměrně rostly kapacity maturitních oborů, neřkuli těch atraktivních“ (LN). MŠMT chystá výstavbu nových škol, do roku 2031 v nich má přibýt 22 tisíc nových míst. „Opravdu je třeba to sledovat velmi bedlivě, škoda že jsme to zanedbali. Těch důvodů je pochopitelně více. Nejde jen o demografickou křivku, ale kolem Prahy, tam došlo k nekontrolovanému rozvoji výstavby,“ říká ministr Vladimír Balaš (iRozhlas).

Ministerstvu školství chybí 1,1 miliardy na platy asistentů, řešit to má nový systém jejich „přidělování“ do škol. Ministerstvo školství chystá nový systém přidělování asistentů pedagoga, jak bude vypadat, ještě není jasné. Jednou ze zvažovaných variant je, že by asistent nebyl přidělován konkrétnímu dítěti, které je potřebuje, ale přímo škole, jedním z motivů je i šetření, náklady na platy asistentů rostou. „Ministerstvo uvádí, že mu na platy asistentů pedagoga chybí 1,1 miliardy, což odpovídá ceně, kterou stát zaplatí asi za čtyři kilometry dálnice. Jedno nedokončení střední školy přitom stojí stát na ušlých odvodech a dávkách 2 až 3 miliony korun,“ řekla předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenka Felcmanová.

15 let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva je u romských dětí stále o třetinu vyšší pravděpodobnost, že skončí ve speciální škole. Patnáctiletému výročí rozsudku v kauze „D.H. a ostatní proti ČR“, který potvrdil, že romští žáci končili bezdůvodně ve zvláštních školách, se věnoval Josef Mačí. Romští žáci mají i dnes o více než třetinu vyšší pravděpodobnost, že skončí ve speciálních školách nebo třídách, a na Českou republikou tak stále dohlíží Výbor ministrů při Radě Evropy. „Dlouho to vypadalo, že by se věci mohly posouvat k lepšímu a bude se snižovat poměr romských žáků ve speciálních školách nebo s diagnózou lehkého mentálního postižení, a to díky inkluzivní vyhlášce z roku 2016. Nicméně k tomu nedošlo,“ uvedla při debatě v Senátu Kateřina Radová z Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva (Seznam Zprávy).

V hodinách dějepisu se více učí moderních dějiny, obtížná témata jsou ale spíše opomíjena. Moderní historie se ve školách učí častěji než dříve. „Panuje představa, že to je úplná katastrofa, že se končí revolucí roku 1848 a moderní dějiny se neučí vůbec. To může být pravda na některých školách. Ale data ukazují posun k tomu, že se nekončí druhou, nebo dokonce první světovou válkou. Je celkem běžné, že školy dojdou třeba do roku 2001,“ podotýká Magdaléna Benešová z organizace Post Bellum. Obtížná témata, třeba odsun Němců nebo romský holocaust, jsou ale podle ní stále opomíjena (podcast, Aktuálně).

Rezignovala ředitelka školy, která rozdala třem zaměstnancům výpovědi za kyberšikanu. Postavili se proti ní učitelé, žáci i rodiče. Ředitelka střední školy, která dala svým třem zaměstnancům výpověď za lajky pod parodickým profilem na sociální síti, který komentoval její působení ve funkci, rezignovala. Ivana Svobodová v Respektu popisuje spletitý příběh od výpovědi za šikanu až k rezignaci. Studenti ředitelku kritizovali za změny, ke kterým po jejím nástupu do funkce na škole došlo, v petici požadovali znovupřijetí vyhozených pedagogů.

Ministr Balaš přišel o dva poradce, ve stejný den rezignoval jeho předchůdce Robert Plaga a o něco později i Petr Gazdík. Exministr Robert Plaga rezignoval na místo ve sboru poradců současného ministra Vladimíra Balaše, jako důvod uvedl odchýlení od nastaveného směru (pokles reálného příjmu učitelů, nedostatečná výstavba škol, „přešlapování“ ohledně revize RVP), ale i působení Petra Gazdíka na úřadě. „Pokud má být navíc mé odborné angažmá posuzováno optikou trafiky pro bývalé ministry, tak to už možná byla poslední pověstná kapička, která vedla k mé rezignaci,“ řekl Robert Plaga pro iRozhlas. „Rezignaci pana Plagy beru na vědomí. Zároveň odmítám výtky, které mi v e-mailu podsouvá,“ řekl v reakci na páteční rezignaci Vladimír Balaš, kterého rozzlobilo, že Plaga rezignaci neoznámil osobně a že e-mail dal k dispozici veřejnosti (Seznam Zprávy). Vzápětí přišel o druhého poradce, když rezignoval i Petr Gazdík (Twitter).

Případ učitele, který strčil žákovi do úst kus hadru, žije na sociálních sítích. Podle ředitelky školy už byl potrestán, učí, ale v jiné třídě. Na sociálních sítích žije případ učitele, který strčil žákovi hadr do pusy. Podle vedení školy šlo o ojedinělý incident, za který byl vyučující potrestán, informována byla i školní inspekce. „Učitel dostal postih. Zatím u nás stále pracuje, akorát už neučí ve třídě, kde se tohle odehrálo. Nemohli jsme si dovolit ho propustit. Bylo to na začátku školního roku a my nemáme lidi,“ komentovala ředitelka školy Helena Kripnerová. Podle jejích slov šlo ze strany pedagoga o „přestřelený“ vtip, žák to za vtip nepovažoval (Seznam Zprávy).

Výrok týdne:

„Jsem v míru i s Tomem a Jerrym. Ve svém žánru je to vysoká kvalita. I kdyby se ale dcera dívala na něco, co se mi líbí míň, snažila bych se jí to neshazovat. Představte si, že máte něco ráda a někdo vám to haní… Dětem se to děje pořád. Opravdu neustále jim někdo říká, že si nečtou to správné, nekoukají na to, nač mají, dělají moc věcí, kterých si nevážíme – prostě jsou nepřetržitě pod palbou,“ zamýšlí se nad hodnotou literárního díla Anežka Kuzmičová, vědecká pracovnice Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK (Seznam Zprávy).

Anketa:

O rozdělení „učiva” na jádrové a rozvíjející se stále vedou spory. Má se s ním počítat v novém kurikulu?

Revize RVP se v posledních měsících tak trochu vytratila z veřejné diskuse. Přitom stále ještě není na stole definitivní zadání pro (již fungující) pracovní skupiny zabývající se tvorbou nového kurikula v rámci Národního pedagogického institutu. Na odpověď čeká mimo jiné i otázka, zda je dobrý nápad dělit v novém kurikulu vzdělávací obsah na „jádrový“ a „rozvíjející“. Položili jsme ji několika lidem z různých „bublin” vzdělávací komunity.

Pomůže rozdělení vzdělávacího obsahu/učiva na jádrové a rozvíjející zlepšit vzdělávací výsledky dětí? Proč?

Dominik Dvořák, člen Expertního panelu k revizi RVP, výzkumník na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy

Už sama formulace otázky ukazuje, jak moc si nerozumíme. Učivo je v základním vzdělávání na národní úrovni jen doporučené. Nelze proto centrálně rozdělit něco, co si každá škola určuje sama. Považoval bych návrat ke závaznému jádrovému učivu za užitečný a mnozí učitelé zjevně taky, ale to jsme si – přinejmenším v rámci Hlavních směrů revize RVP ZV (HS) – netroufli ani navrhnout.

Hlavní směry vycházely ze zadání stanoveného v implementační kartě S2030+, které zní: „RVP ZV bude nově pro vzdělávací obory definovat jádrové a rozvíjející očekávané výstupy.“ Nejde tedy o učivo, ale o výstupy. I když jsme si byli vědomi rizik s tím spojených a upozornili jsme na ně, vypracovali jsme několik variant, jak by rozdělení výstupů mohlo vypadat. Efekty je těžké předvídat. Jakákoli pedagogická opatření obvykle dopadnou trochu jinak, než byla zamýšlena. Proto jsme se silně přimlouvali za to, aby se rozdělené kurikulum nezavádělo plošně, ale jen se testovalo v několika školách. Obecně je známo, že různé formy diferenciace nevedou k lepším výsledkům žáků, ale v poslední době vycházejí studie, které poukazují na vyšší wellbeing slabších žáků. Neměli bychom se proto ptát i na to, zda by se žáci necítili lépe, kdyby nebyly na všechny kladeny stejné nároky?

Eduard Fuchs, místopředseda Společnosti učitelů matematiky

Nepomůže. Jde o jeden z nejhorších návrhů k současným úpravám RVP. Pro žáky diskriminující, pro učitele stresující a pro školy asi obtížně realizovatelný. Idea na obdobné rozdělení učiva není nová (ono taky těžko systémově něco nového vymyslet). Idea takového rozdělení učiva byla i u nás zkoumána již mezi válkami. Byla na rozdíl od současného „výstřelu od boku“ řádně zkoumána se závěry (pokud si to dobře vybavuji), že je takové rozdělení obecně nevhodné a pro některé předměty, zejména pro český jazyk a matematiku, zcela nepřijatelné. Jeden ze špatných symptomů současných oficiálních návrhů je zobecňování individuálních zkušeností a někdy jen domněnek navrhovatelů na celý vzdělávací systém. I v rámci současného RVP má učitel možnost diferencovat obtížnost výuky podle individuálních schopností žáků nebo celého třídního kolektivu (například doporučené standardy v matematice předkládají tři základní úrovně osvojení učiva).

Jan Zeman, analytik EDUinu

Pro tento vztah neexistují data. Je pouze dokázáno, že přizpůsobení učiva schopnostem dětí má pozitivní vliv na jejich výsledky. Na to ale potřebujeme jiné nástroje než rozdělení učiva na dvě dráhy. Hledáme recept na to, aby nám děti nepropadaly a aby dosahovaly nejvyššího možného vzdělání. S tím nám jádrové učivo nepomůže. Nelze tak obcházet úkol přípravy a vzdělávání učitelů pro individualizaci výuky nebo vyšší podporu nadaným a znevýhodněným žákům (pomocný personál, výukové materiály).

Tomáš Kuba, vedoucí pracovní skupiny SKAV k revizi RVP

Snížení povinných vzdělávacích výstupů jen na ty skutečně důležité – jádrové – má potenciál zlepšit vzdělávací výsledky dětí. Když ubereme „šířku”, objeví se prostor pro „hloubku”, tedy pro více příkladů, pro lepší uchopení a pochopení, pro propojení s dalšími tématy. Vznikne příležitost pro dialog s dětmi, pro budování vztahů. Je to ale jen příležitost, která se dá využít, nebo také promarnit. Záleželo by na tom, jak by ji uchopili jednotliví učitelé a školy, jak se k tomu postaví fakulty připravující učitele a tvůrci učebnic. Bavit se o rozšiřujícím učivu mi nepřijde zajímavé. Rozšiřující by mělo být vše ostatní mimo RVP, proto úplně nevidím smysluplné je do RVP uvádět, přijde mi to spíš nebezpečné. Navíc učivo je už v současném RVP nepovinné, tedy rozšiřující.