Někde se daří, v jiných obcích nedokončí základku každé desáté dítě, ukázala Mapa vzdělávacího ne/úspěchu

Krátce:

Končí trasování i karantény. Roušky by žáci a učitelé mohli odložit v polovině března, záleží ale na epidemiologické situaci. V pondělí 14. února se ve školách naposledy plošně testovalo, od 19. února končí také povinnost škol informovat hygieniky o nákaze žáka či zaměstnance a o rizikových kontaktech, školy dále nebudou hygienám oprávněny předávat osobní informace (novinky.cz). Spolu s trasováním se od 19. února ruší karantény, izolace pozitivně testovaných se prodlužuje z 5 na 7 dní. Roušky zůstávají, o jejich nošení by se mělo rozhodnout v polovině března (aktualne.cz). Při odkládání roušek by jako první měly přijít na řadu školy, kanceláře a restaurace. „Bude záležet na epidemiologické situaci, ale nyní se nejčastěji bavíme o 15. březnu jako o datu, kdy by si je lidé mohli na těchto místech sundat,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovič (ihned.cz). Školy mohou v testování dobrovolně pokračovat, u dětí budou ale potřebovat písemný souhlas rodičů – používat budou moci testy nakoupené státem (irozhlas.cz). Náklady na testování ve školách od začátku roku odhaduje web SeznamZpravy.cz na 360 milionů korun, část testů zůstává ve skladech. Poslední dodávka 14 milionů testů došla v době, kdy se přestávalo očkovat, ve skladu tak podle idnes.cz zůstává zhruba 16 milionů kusů s dobou použitelnosti jeden rok. Mluvčí resortu školství Aneta Lednová zdůraznila, že miliony testů byly vysoutěženy v době, kdy vláda o ukončení testování vůbec nejednala.

Praha a Brno plánují otevření nových gymnázií. S nástupem silnějších ročníků na nich hrozí ještě větší přetlak. „V letech 2024 a 2025 vyjde z pražských základních škol o polovinu více dětí než v letech 2019 a 2020. V minulém školním roce tak na jedno místo na gymnázium připadalo asi šest žáků, kdyby se jejich počet nerozšiřoval, zvýšil by se poměr až na 1 ku 9,“ píše Josef Mačí (SeznamZpravy.cz). V Praze zatím přidávají gymnaziální třídy v už fungujících školách, v Brně už mají konkrétní plány na otevření celé nové školy. „V Brně je situace skutečně kritická. Na gymnázia se nedostanou ani velmi nadané děti, nebo se o to ani nepokouší. Přitom velká část povolání v technické sféře je zde vysokoškolská, a na to musíme reagovat,“ říká náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast vzdělávání Jiří Nantl (ODS).

O tom, jak vzdělávat učitele pro generaci „digitálních domorodců“, uvažuje v rozhovoru děkanka Helena Koldová. Na Jihočeské univerzitě několik let pracují na nové koncepci pregraduálního vzdělávání, kterou nazvali Učitel Pro Futuro. „Uvědomujeme si, že vize moderního vzdělávání směřuje k vybudování otevřeného prostředí, které umožňuje každému jedinci bez rozdílu vzdělávat se po celý život. Zároveň víme, že se v příštích desetiletích výrazně promění flexibilita obsahu a forem vzdělávání, a proto na takovou situaci musíme reagovat,“ říká děkanka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity Helena Koldová (universitas.cz).

Stáže jsou pro studenty povinné. Zejména na zdravotnických oborech ale za praxi musí zaplatit. „Pokud chcete mít praxi, která je na úrovni, musíte za ní zaplatit,” cituje idnes.cz studenta magisterského oboru psychologie Cyrila. V rámci bakalářského studia psychologie je praxe povinná a její kvalita ovlivňuje šance na přijetí na magisterské studium. Zejména na zdravotnických oborech je přitom běžné nejen to, že studenti za práci během stáže nedostanou zaplaceno, ale musí za stáž sami zaplatit. Problém s neplacenými praxemi se objevuje i na středních školách, opět především na těch zdravotnických. Vzhledem k nízkým sociálním stipendiím to značně znevýhodňuje studenty, kteří jsou během studia závislí na přivýdělku.

Pilotáž středního článku se zatím zaměřuje na pomoc s legislativou nebo administrativou, tím by to ale skončit nemělo. Ministerské pilotáži tzv. středního článku se věnuje na ihned.cz Anna Brzybohatá. Pracovní týmy na Svitavsku a Semilsku se dosud zaměřovaly z velké části na pomoc školám během pandemie, zabývají se také snižováním administrativy nebo sdílením zdrojů. Některým ředitelům podle článku chybí podpora při pedagogickém vedení. „Teď taháme kostlivce ze skříně, ale s postupem času očekáváme, že se po uspokojení základních potřeb škol bude vyvíjet i náplň práce našich metodiků,“ říká vedoucí oddělení podpory na ministerstvu školství Martina Běťáková.

Zvýšil se počet odmítnutých žádostí o přijetí do mateřské školy. Snížil se počet dvouletých dětí ve školkách. Podíl odmítnutých žádostí stoupl ve všech věkových skupinách. „Podle inspekce může být příčinou změna financování školek, která ředitelkám umožnila snížit počet dětí ve třídě na méně než dvacet osm,“ píše v článku na a2larm.cz Barbora Janauerová s tím, že pro rodiny to může být ekonomický problém. Článek upozorňuje také na opačný problém týkající se Ústecka a Karlovarska, kde do školky řada dětí nastupuje až v pěti letech. Zejména v prstencích kolem velkých měst ale školky odmítají i děti tříleté a starší (tn.nova.cz). ČT24 upozorňuje na malý počet přípravných tříd pro děti s odkladem – předseda Asociace ředitelů ZŠ Luboš Zajíc vidí příčinu v nedostatečných kapacitách škol, nedostatku kvalifikovaných pedagogů, ale i v nezájmu rodičů, kterým více vyhovuje návrat dětí do školky.

Výrok týdne:

„Postupně a pomalu. A taky citlivě. To, co je bezpečné pro jednoho, nemusí být bezpečné pro druhého. Myslím si, že je důležité děti neustále kultivovat v jejich projevu. Často se stává, že když s nějakým výrokem nesouhlasí, začnou útočit na osobu toho, kdo výrok pronesl. To je ale špatně. Pak se děti bojí mluvit, mají strach z osobních útoků,“ odpověděl Václav Fiala, loňský vítěz ceny Global Teacher Prize, na otázku, jak pro své žáky vytváří bezpečné prostředí (denikn.cz).

V souvislostech

Mapa vzdělávání ukázala různobarevné Česko. Někde se daří, v jiných obcích nedokončí základní školu každé desáté dítě

Kam dítě chodí do školy, na tom opravdu záleží. Jak velká je to pravda ukázal znovu a velmi důrazně tento týden zveřejněný projekt Mapa vzdělávacího ne/úspěchu. Tým Daniela Prokopa z PAQ Research vzal dostupná data České školní inspekce o zameškaných hodinách, propadlících a počtu dětí předčasně odcházejících ze vzdělávání a spojil je s daty o exekucích nebo bytové nouzi. Nyní je možné podívat se, jak to vypadá se školní úspěšností na úrovni 206 obcí s rozšířenou působností (ORP). Vzdělávací úspěch a neúspěch se v mapě měří nově vytvořeným „indexem vzdělávacích problémů“ vypočítaným ze tří datových zdrojů: podle toho, kde děti na škole propadají, jak častá je absence v hodinách a kolik dětí základní školu nedokončí (respekt.cz).

Zabarvení jednotlivých ORP podle podílu školní neúspěšnosti jednoznačně potvrzuje, z jak těžké pozice startují do života děti ze strukturálně postižených regionů. V těch nejpostiženějších propadá pětkrát více žáků než například v Praze, čtyřikrát více dětí základní školu nedokončí. Mapa vzdělávacího ne/úspěchu ukazuje, že při pohledu zblízka je situace mnohem plastičtější, než když se na výsledky vzdělávání díváme z pohledu krajů. Například v Ústeckém a Karlovarském kraji, které se jako celek se vzdělávací neúspěšností výrazně potýkají, mapa ukazuje šest ORP, které při zohlednění sociálně-ekonomických podmínek, ve kterých jejich žáci žijí, dokáží dosahovat dobrých výsledků (SeznamZpravy.cz).

Naopak mapa ukázala zaostávající oblasti na periferiích bohatších krajů. „Ano, neúspěch se koncentruje v některých strukturálně znevýhodněných krajích, ale ani jeden kraj není monolit,“ řekl pro denikn.cz Václav Korbel. Rozdíly mezi ORP jsou v některých případech opravdu extrémní – například jako v případě neúspěšné Jaroměře, která sousedí s Hradcem Králové s vysokou úspěšností vzdělávání. Právě v Královéhradeckém, ale také v Libereckém a Moravskoslezském kraji vedle sebe leží mikroregiony, které patří mezi nejlepší i nejhorší. Vysoká je míra školní neúspěšnosti i na periferii Plzeňského nebo Středočeského kraje – více než 10 % žáků nedokončí základní vzdělávání v Tachově, ve Stříbře a Stodu.

„Najednou vidíme, že je Česká republika hrozně různobarevná, přestože jsme spíše menší země. Socioekonomické podmínky doléhají na žáky více než ve vzdělávacích systémech okolních zemí. Je to příležitost zamyslet se nad tím, jak konkrétně jim pomáhat,“ řekl pro irozhlas.cz Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor. Jak to ovlivňuje osudy dětí? V pětině obcí s nejslabšími výsledky nedokončí základní školu podle irozhlas.cz 9 % žáků, dvojnásobek celorepublikového průměru. „Nejde jen o nedostatek peněz na účtu, ale také o související stres a nestabilitu, která může vést až k rozpadu rodiny,“ vysvětluje pro irozhlas.cz Daniel Prokop. Sociální problémy spojené s předlužením a bídou podle něj nechává veřejná správa na rodiny dopadnout tak, že je úplně rozloží.

Daniel Prokop a PAQ Research se věnují souvislosti mezi školní neúspěšností a sociálně-ekonomickým znevýhodněním dlouhodobě. Vedle projektu Mapa vzdělávacího ne/úspěchu připravili pro Partnerství ve vzdělávání 2030+ analýzu s názvem Souvislost sociálního znevýhodnění a vzdělávacích problémů / Typologie obcí, spolu s think tankem IDEA vydali studii Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity a také analýzu Kontext školního neúspěchu: Sociální problémy a financování.