Několik čísel ze zprávy České školní inspekce o českém školství

Co přinesl týden 1. 1. – 8. 1.

Krátce: 

• MŠMT chystá změnu hodnocení na 1. stupni. Pro žáky prvních až třetích tříd počítá ministerstvo školství pouze se slovním hodnocením. „V prvním až třetím ročníku bychom chtěli zrušit klasifikaci, tedy známky, a zavést poskytování průběžné formativní zpětné vazby a na vysvědčení slovní nebo kriteriální hodnocení,“ uvedl při představování jednoho z bodů připravovaného Dlouhodobého záměru ministerstva školství Jan Jiterský, zástupce ředitele odboru základního vzdělávání a mládeže. S touto změnou počítá MŠMT v ideálním případě od školního roku 2025/26 (Seznam Zprávy).
• Vysokou školu vystuduje jen zlomek dětí z dětského domova, vybrat si často nemohou ani obor, kterému se budou věnovat. Zatímco mezi lidmi s rodinným zázemím dosáhl vysokoškolského a vyššího odborného vzdělání každý čtvrtý ve věku 20 až 29 let, v případě pobytu v dětském domově to byl každý 171. člověk. Jedním z problémů je i volba oboru, která často nezávisí na dítěti, ale na logistice a finanční náročnosti. „Respondenti uváděli, že měli vybraný studijní obor, který je dlouhodobě zajímal, a chtěli se mu věnovat, ale dětský domov jim to neumožnil a museli si udělat výuční list ve škole, která byla nejblíže domovu a do které chodila většina dětí z domova,“ stojí v závěrečné zprávě k výzkumu (iDnes).
• Asistent pedagoga jako podpora pro dítě, nebo pro učitele? Podstatné je nastavení připravované parametrizace. „Návrh ministerstva zavést asistenty do škol plošně nám nevadí, ale nelze říct, že odteď konkrétní děti už nebudou mít nárok na asistenci,“ říká v pořadu Pro a proti Veronika Doležilová z organizace Spolu. Michal Černý z ministerstva školství v něm připomíná, že asistent „pomáhá zvládnout učiteli třídu, ve které je také žák nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ne primárně, aby se staral o jednoho žáka.“ Parametrizace podle něj nevylučuje osobní asistenty (iRozhlas).
• Poslanec a bývalý ministr Petr Gazdík se v Praze účastní tří konkurzů na ředitele školy. „Jednu nabídku už jsem dostal a zvažuju ji. Druhá přijde příští týden, třetí asi ne,“ potvrdil pro LN poslanec Petr Gazdík. Třebaže Gazdík nechtěl prozradit, o jakou pracovní nabídku se jedná, jde podle autorky článku Markéty Rizikyové o soukromé základní školy a gymnázia Duhovka. Rozhodnutí by podle ní mělo padnout koncem ledna.
• Školní jídelny budou moci od 1. února zdražit obědy až o 20 %, umožní to novela vyhlášky o školním stravování. Poplatky za svačiny a přesnídávky se budou moci zvýšit až o 30 %. Cílem je podle ministerstva školství reagovat na růst cen potravin a umožnit jídelnám dál nakupovat kvalitní suroviny. Nyní je podle resortu průměrná cena obědu ve školní jídelně 34 korun (ČT24). Neziskové organizace dostanou na dotacích na školní stravování pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí na letošní rok od ministerstva školství celkem 100 milionů korun, původně resort plánoval vyčlenit 60 milionů, tedy stejně jako v roce 2022 (LN). Zároveň ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav spouští projekt na modernizaci stravovacích norem a spotřebního koše starými i čtyři desítky let, kterými se jídelny řídí. „V současnosti nejsou jasná pravidla, jak hodnotit kvalitu školního stravování,“ upozorňuje odbornice na výživu Alexandra Košťálová (Denik).
• Za poslední tři roky se téměř zdvojnásobil počet dětí, které se vzdělávají doma, upozornila výroční zpráva České školní inspekce. Důvodem je mimo jiné nespokojenost s úrovní výuky na školách, ale také zdravotní problémy či nemožnost přizpůsobit program dítěte běžné docházce. „Mám pocit, že rodiče hledají školy, které s dětmi komunikují víc partnersky, víc vtahují rodiny do dění na škole, nabízejí rodinné prostředí. Spousta škol neznámkuje, což se hodně rodičům líbí,“ dodává Jana Vlková, ředitelka soukromé ZŠ Radostná ve Zdicích na Berounsku (Deník N).
• Absolvent/ky středních pedagogických škol míří na vysokou, práce ve školce pro ně po studiu není finančně zajímavá. V příštích zhruba deseti letech odejde do důchodu asi 30 % učitelek a učitelů mateřských škol, ve věku do 30 let v nich nyní učí podle výroční zprávy České školní inspekce necelých 21 %. Roste nicméně počet lidí s vysokoškolským vzděláním, kteří v mateřinkách působí (Novinky). Učitelky v mateřských školách braly podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2021 v průměru 39 tisíc korun. To je zhruba o tisíc korun více, než byla průměrná mzda v Česku. Nástupní plat je však mnohem nižší, podle Bukovské mají začínající pedagožky zhruba 31 tisíc korun. „A pokud přece jen nastoupí po ukončení vysoké školy, tak se vdají, do roka otěhotní a odejdou na mateřskou,“ popisuje ředitelka (Aktuálně).
• Slabozraká učitelka, která byla propuštěna pro údajnou nadbytečnost, uspěla u Ústavního soudu. Soud neuznal za dostatečně odůvodněná kritéria volby nadbytečných zaměstnanců. Soud podle Seznam Zprávy poukázal i na zjevnou účelovost některých interních opatření školy, jež výpovědi učitelky předcházela. Učitelka se žalobou domáhala ochrany před diskriminací a náhrady nemajetkové újmy. Argumentovala hlavně tím, že skutečným motivem výpovědi nebyla nadbytečnost, ale snaha nového vedení školy zbavit se učitelky se zdravotním omezením – vrozenou oční vadou. Případ se vrací k odvolacímu soudu.

Výrok týdne:

„Zhruba od 6. třídy násobně přibývá množství textu, které musí žáci zvládnout, protože přibývají nové předměty. Musí pochopit texty v učebnicích fyziky, dějepisu, zeměpisu, a pokud slovům nerozumí, jsou hodně limitováni. Jakmile začnou více číst, je to postupně vidět i na známkách. A my to můžeme měřit i číselně, protože děti si v dílnách čtení vedou záznamy o přečtených knížkách i o počtu přečtených stran. A ten vztah mezi počtem přečtených stran a lepším učením je evidentní,“ říká učitel Miloš Šlapal, který se zároveň v Pomáháme školám k úspěchu specializuje na dílny čtení a psaní (denikn.cz).

V souvislostech:

Několik čísel ze zprávy o českém školství

Na konci školního roku vydala Česká školní inspekce svou tradiční, obsáhlou výroční zprávu za školní rok 2021/22. Vybíráme z nich více či méně náhodně několik zajímavých zjištění, která se týkají předškolního a základního vzdělávání.

• 9,1 % je podíl dětí mladších tří let, které navštěvují mateřské školy, předloni to bylo 11,8 %.
• Do mateřských škol chodilo 95,5 % pěti- a šestiletých dětí, o rok dříve to bylo 94,2 %. Individuálně se vzdělávalo 2,4 % předškoláků.
• 17 let byla průměrná délka pedagogické praxe učitelů a učitelek na hodnocených školách, na hodnocené škole v průměru působili 10 let.
• 17,5 % šestiletých dětí se vzdělávalo v mateřských školách, o rok dříve to bylo 18,6 %
• Ve 39 % (vloni 40,7 %) byla příčinou odkladu celková nezralost dítěte a ve 23,4 % (vloni 21,4 %) logopedické vady a poruchy. Poměrně časté jsou i grafomotorické poruchy (9 %). 
• O ⅕ se od školního roku 2013/2014 zvýšil počet tříd (z 42334 na 50050 tříd), počet žáků na 1. stupni se již snižuje.
• 14 % je podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, v posledních třech letech je stabilní. 
• 2x vyšší než před pěti lety je podíl žáků s diagnostikovaným sociálním znevýhodněním. Ve školním roce 2017/2018 se jich v základních školách vzdělávalo 8 732, ve školním roce 2021/2022 již 17 507.
• Pouze 0,2 % je podíl nadaných a mimořádně nadaných dětí vykazovaný školami, ČŠI jej hodnotí jako minimální.
• ⅕ ředitelů základních škol je ve věku od 61 do 70 let. Nejpočetnější věkovou skupinou jsou ředitelé ve věku 51–60 let (necelých 46 %). 
• 57 % učitelů informační a komunikační technologie je neaprobovaná. Dalšími obory, které jsou nejčastěji vyučovány neaprobovaně, jsou výtvarná výchova (56,6 %) a cizí jazyk (56,3 %).
• 45,7 % učitelů má pedagogickou praxi delší než 20 let, praxi do pěti let má za sebou necelá pětina učitelů.
• U 8 % hospitovaných hodin na 1. stupni převažovala podle inspektorů aktivita učitele, na 2. stupni se jedná již o 21 % hodin. 
• V 86 % hospitovaných hodinách žáci plnili stejné typy úkolů nebo příkladů, individualizace a diferenciace výuky byla častější na 1. stupni. 
• Jen 13,2 % ředitelů navštívených škol věnuje tématu individualizace a diferenciace pozornost v rámci svého dalšího vzdělávání.

Z edukalendáře:

• do 23. února → online →Nominace do dalšího ročníku ceny Global Teacher Prize CZ
• 12. 1. → Praha→ Seminář Aktivity participace mládeže – Zapojte mládež do veřejného dění