Několik obecnějších poznámek na okraj článku Jiřího Kostečky

1. Malá rekapitulace

Když se na podzim r. 2010 objevily první cvičné testy maturitní generálky, vyvolaly živý zájem. Písemně jsme s kolegou ze školy diskutovali s CERMATem také. Z těchto diskusí mj. vyplynula neochota CERMATu připustit jakoukoli chybu ve své práci (nutno říci, že tehdy si zřejmě málokdo uvědomoval, že CERMAT je de facto úřadem vyňatým ze správního řízení); žádost o kontakt na nějakého externího revizora odmítl s tím, že jde o informaci „veřejně nepřístupnou“, žádost o nástin oborových odborných příruček, jež by měly jakýsi kanonický charakter ve vztahu k maturitní zkoušce, s tím, že by šlo o „neopodstatněný zásah do knižního trhu“ (dodnes si myslím, že podobný soupis, jaký předkládá např. jazyková poradna ÚJČ, by nebyl na škodu, ale budiž – nemáme jazykový zákon).

Tento postoj – utajit vše – pokračoval i v souvislosti s ostrými maturitami. Ministr školství opakoval, že znění testů zveřejněno nebude – nejprve tu byla „autorská práva“, později „kotvící úlohy“. Dokonce byla řeč o žalobě na „studenta z Jihlavy“, který údajně umístil jako první jeden z testů na internet. Velice brzy se objevily pochybnosti o nejsledovanějším (protože jej podstoupilo více než 90 tis. studentů) testu – z českého jazyka a literatury v základní úrovni. Mj. je formulovali maturanti v otevřeném dopise ministrovi (maturantiproti.cz). Ten namísto věcné reakce hrubě urazil autorku dopisu lživým tvrzením, vystaveným na oficiální stránce MŠMT (kde navzdory četným upozorněním tiskovému odboru MŠMT je dodnes beze změny).

Teprve pod veřejným tlakem (a po konfliktu s ředitelem CERMATu) vydal ministr 13. června zprávu uveřejněnou na novamaturita.cz, že testy zveřejní na začátku července (tedy po datu, kdy se mohli maturanti proti testům odvolávat). Jedním dechem dodal: „Rozhodně však nechci zveřejňovat jakékoli žebříčky škol, dokonce nehodlám školám ani nic doporučovat. Bude záviset jen na nich, zda se budou chtít svými výsledky veřejně pochlubit nebo ne.“ Žebříčky škol – tedy těch „v krajích nejlepších“ – zveřejnil ministr za deset dnů. Z propagandistického hlediska to byl mistrný tah – čísla, pořadí a procenta svojí přesností a exaktností uchvátila veřejnost a debata o vadném měřidle a neexistenci jeho kalibrace se rázem stala nudnou a vedlejší.

Počátkem třetí červnové dekády také prostřednictvím novinového rozhovoru prohlásil, že mlčení pedagogické veřejnosti znamená podporu jeho činnosti a postojům: „A samotného mě překvapilo, že k žádným chybám nedošlo. Zejména díky učitelům a ředitelům. To je pro mě největší argument, že odborná veřejnost stojí za mnou. Kdyby mě chtěla potopit, udělala by to.“ Nejen to nás přimělo formulovat další otevřený dopis (uciteleproti.cz), jenž by umožnil s takovou interpretací situace vyjádřit nesouhlas.

Snad s ohledem na výše uvedené („utajení“) nevystoupil s reakcí na nejvážnější kritiku testů, uveřejněnou na EDUin.cz dne 15. června, žádný z „mnoha zodpovědných odborníků“. 29. června dle svého tiskového mluvčího říká ředitel CERMATu o testech: „CERMAT si za jejich vysokou kvalitou stojí a naši předmětoví metodici jsou připraveni vést o jejich úrovni diskuzi s odborníky. Nikdy jsme se takové diskuzi nebránili, ale je třeba ji vést konstruktivně, nikoli na bázi neopodstatněných mediálních ataků.“ (Jako možnou přípravu na toto prohlášení můžeme vidět anonymní (resp. CERMATí) komentář ke třem kritizovaným otázkám v LN dne 28. 6.; troufám si tvrdit, že autor oněch komentářů je rád, že byly pojaty anonymně…

30. června pak v Učitelských novinách můžeme číst, že CERMAT oficiálně požádal pana Jiřího Kostečku, středoškolského učitele a autora respektovaných pedagogických publikací, o expertní posudek. Ten, vyjadřuje se k otázkám kritizovaným na EDUin.cz, shledal dvě otázky závadné a dvě otázky problematické – a to navzdory CERMATem opakovanému tvrzení, že test, díky procesu vývoje a kontroly, je bezchybný.

Odkud se tedy má brát důvěra, že tyto testy nepoškodily maturující žáky? Pochybnosti mimořádně zmnožuje informace, která se objevila v LN dne 12. 7. v článku Z propadlíků úspěšní maturanti–„Dvěma stovkám studentů, kteří se přidali k výzvě brněnské studentky, aby poslali na ministerstvo odvolací formulář, nechal resort překontrolovat testy. „Bylo mezi nimi pět žáků, kteří si kvůli odvolání pohoršili a mají o stupeň horší známku,“ uvedl ministr školství Josef Dobeš…“. Vezmeme-li v potaz nejprostší statistiku a uvážíme-li, že z dvou set testů bylo pět vyhodnoceno nesprávně, vyhlíží procento chybně vyhodnocených testů více než hrozivě!!! Pevně doufám, že tato informace je na nějaký způsob mylná.

Mám za to, že mimo pozornost by neměla zůstat ještě jedna věc. Nahlédnu-li do archivu, čtu v článku Státní maturity zřejmě čeká odklad, uveřejněném v MfD dne 13. srpna 2009, že „přípravy (…) maturit už stát přišly na čtvrt miliardy korun“. MŠMT nijak nezpochybňuje, že příprava maturit do roku letošního přišla na 750 milionů Kč.

Znamená to tedy, že poslední dva roky příprav přišly státní rozpočet na půl miliardy? Jak si pak vysvětlit tvrzení ministra školství, že s ním přišla úspora desítek milionů korun (viz Reakce ministra Dobeše na návrh změn (…), 13. 7., msmt.cz)?

2. Trojí rozčarování nad posudkem Jiřího Kostečky

V žádném případě nyní nemíním polemizovat o polemice nad úlohami testu. Jde mi o něco jiného.

Dokážu si představit důvody, které vedou Jiřího Kostečku k ironicky přezíravému postoji vůči otevřeným dopisům. O to více mě mrzí, že v závěru textu píše: „Není zvláštní, že ze všech částí nové maturity se vede tak razantní útok právě proti té, která se jako jediná vyhodnocuje mimo školu? A která má nejobjektivnější evaluační kritéria – nesrovnatelně objektivnější než slohová práce hodnocená učitelem dané školy a ústní zkouška hodnocená učiteli dané školy?“ Jádrem otevřeného dopisu uciteleproti.cz byla právě kritika pseudoobjektivity toho podivného trojčlenného souboru společné části maturitní zkoušky.

A nemohu nepoznamenat, že pomineme-li tisíce podpisů, poznámky signatářů v komentářích přinášejí (vedle pochopitelných hořkých emotivních reakcí) i řadu cenných svědectví a podnětů učitelek a učitelů ze všech koutů republiky

Více mě mrzí, když Jiří Kostečka u úlohy 15 konstatuje, že „…zarazilo mne, jak rychle se může změnit názor odborníků. V prvním hodnocení EDUinu čteme: „V principu dobrá úloha zaměřená na pozorné čtení. Jen se tu podobné opakují příliš často. Jako by zadavatelé chtěli studenta uvláčet stále stejnými úlohami.“ V analýze, jejíž webovou adresu uvádím výše, však již sledujeme obsáhlou kritiku této úlohy, doprovázenou spekulací o tom, že (…)“.

Ono „první hodnocení EDUinu“ nepředstavovalo názor stejných pisatelů – odborníků, k němuž se Kostečka vyjadřuje (což je dojem, který čtenář z Kostečkova textu má). Lehce možno ověřit v textu eduin.cz ze dne 3. června EDUin komentuje test češtiny základní úrovně. Taková nepozornost Kostečkův text znevažuje; dopustil-li se takové chyby zde, je vyloučena i chyba jinde?.

Nejvíce mě však mrzí – vzhledem ke všem výše uvedeným souvislostem – jeho poznámka o mediální hysterii. Použít takové caput canis snad nemá Jiří Kostečka, pedagog dobrého renomé, zapotřebí.

Stanislav Zajíček, středoškolský učitel