Nepodkročitelná hranice na SŠ nebude a ukázkové programové prohlášení pražského magistrátu

Co přinesl týden 5.11. – 11.11.

Témata týdne: V českém školství probíhá obrovská segregace, výhodu mají děti z bohatých rodin, mohou si dovolit kurzy, doučování, cestování. Do učilišť nikdo peníze nedává. Podnikatel Ondřej Kania v DVTV hodnotí nešvary českého školství. Odchod Středoevropské univerzity z Budapešti je symptomem úpadku maďarské demokracie. Český rozhlas Plus shrnuje, co vede k zavření univerzity miliardáře George Sororse a jaké signály to vysílá. Smí učitel žákům vnucovat svoji ideologii? Přijďte na diskusi! Nedávna debata o „vegance, která indoktrinovala své žáky“ otevřela zajímavé téma. Kam smí učitel zajít při vštěpování hodnot? Tomu se bude věnovat debata 13. listopadu. Univerzita není továrna na pracovní sílu, jak si představují politici a dinosauři průmyslu. Rektor a senátor Mikuláš Bek vzpomíná na své studium a ukazuje, že vysoká škola je o lidech a osobnostním rozvoji. (DVTV)

Výrok týdne: „Spousta rodičů, kteří chápou trendy nového století, hledají pro své děti alternativu vůči převládajícímu modelu školy. V krajním případě berou vzdělávání dětí do svých rukou. Pro tento model může hovořit jeho násobně vyšší efektivita: k dosažení stejné úrovně vědomostí stačí při domácím vzdělávání často jen zlomek času, který by jinak děti musely strávit ve škole.“ Bývalý viceguvernér ČNB a dlouholetý ředitel České spořitelny v delší úvaze zhodnocuje české školství pod titulkem Náš vzdělávací systém v mnohém připomíná školní dril 19. století (Česká pozice).

Novinky:  

• NEPODKROČITELNÁ HRANICE NA STŘEDNÍ ŠKOLY NEBUDE. ALESPOŇ PROZATÍM

Ministr školství Robert Plaga odmítl zavedení jednotné nepodkročitelné hranice (Deník) neboli cut-off skóre pro přijímací zkoušky, což požadovala Asociace krajů ČR a někteří zaměstnavatelé. Plaga na analýze, která mapuje případné dopady zavedení skóre, ukázal zástupcům krajů, že by stanovení společného minima nutného pro přijetí nic nevyřešilo. Naproti tomu odkázal kraje na již existující nástroje, jejž mohou jako zřizovatelé využít pro optimalizaci sítě škol. „Nástroj mají v rukou kraje a za optimální nabídku oborů, ať už maturitních nebo nematuritních, odpovídají ony,“ řekl ministr. Patrně tak poukazuje na jeden z názorů, který tvrdí, že kraje hledají v cut-off skóre cestu, jak upravovat kapacity škol či školy rušit, aniž by za to nesly přímou odpovědnost, jako je tomu nyní. EDUin upozorňoval, že klíčové je zaměřit se na kvalitu samotných středních škol, která je pro maturitní výsledek určující, na rozdíl od selekce při vstupu. Rovněž ve svém position paperu ukazoval, že by došlo k upevnění vzdělávacích nerovností, zúžení vzdělávání na základních školách a přesunu žáků do škol, které mohou být méně kvalitní. Rovněž se potvrdilo, že způsob přijímání dětí nemá přímý vliv na úroveň vzdělání, potažmo maturitu (České noviny). K podobnému závěru, tedy k nízké predikční validitě jednotných přijímacích zkoušek vůči maturitnímu výsledku, dospěl před několika lety zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl. O kladech a záporech cut-off skóre přijďte diskutovat na kulatý stůl SKAV a EDUin ve čtvrtek 15. 11. od 14 do 16 hodin do ZŠ Vodičkova na Praze 1.

• PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ PRAŽSKÉ KOALICE UKAZUJE, JAK PRACOVAT S KRAJSKÝM ŠKOLSTVÍM

Koalice Pirátské strany, hnutí Praha SOBĚ a koalice TOP 09 a Starostové a nezávislí ve spolupráci s KDU-ČSL připravila programové prohlášení, které se ve 12 bodech věnuje rozvoji školství v kraji (Piráti). Zaměřuje se na praktické problémy hlavního města jako nedostatečnou kapacitu mateřských či základních škol a také podporuje vznik dětských skupin, mikrojeslí a mateřských klubů pro děti pod tři roky věku. Učitelům chce koalice nabízet městské byty, přerozdělení jeden a půl miliardy korun na mzdové prostředky jako kompenzaci vyšších životních nákladů nebo snazší sdílení dobré praxe mezi jednotlivými školami. Prohlášení se také dotýká administrativy grantů, kterou chce v zájmu zvýšení důvěry v ředitele škol odbourávat. Nová pražská koalice jde ale i pod povrch technických kroků a nabízí hlubší myšlenky: zvýšení jazykové gramotnosti jako součásti myšlenky evropanství, posílení všeobecného vzdělávání na středních školách nebo podpora různorodosti veřejných a soukromých škol či zvaní světových kapacit do Prahy, které by pomohly v oblasti vzdělávání a systematické podpory vzdělávání učitelů. Dokument se tak zaobírá důležitými oblastmi, které EDUin krajům doporučoval ve svém materiálu Vzdělávání přede-vším v každém regionu a může být (alespoň na papíře) dobrým příkladem pro další kraje. Budeme sledovat i praktickou realizaci vytčených cílů.

• KORELACE: ZEMĚ S LEPŠÍM POSTAVENÍM UČITELSKÉ PROFESE MAJÍ VYŠŠÍ VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ

Varkey Foundation, která organizuje mezinárodní učitelskou cenu Global Teacher Prize, vydala studii, která představuje Globální index učitelského postavení pro rok 2018 (Varkey Foundation). Ten na základě indikátorů jako je pohled na mzdy pedagogů, respekt žáků vůči jejich učitelům nebo hodnocení vzdělávacího systému veřejností, mapuje, jak si učitelé stojí. Studie ukazuje, že učitelský status se během pěti let ve světovém měřítku zvyšuje, ovšem v České republice je stále jeden z nejnižších mezi měřenými zeměmi s 22 body ze 100. Mezi statistikami lze například poukázat na zvyšující se počet rodičů (méně než 20 % v roce 2013, okolo 30 % letos), kteří by svým dětem doporučili, aby se staly učiteli, nebo pokles v počtu lidí, kteří by učitele odměňovali podle výsledků jejich žáků (přes 75 % v roce 2013, zhruba 25 % v roce 2018). Studie rovněž ukázala, že vybraní ukazatelé souvisejí s výsledky v mezinárodním šetření PISA. V České republice proběhl letos první ročník udílení ceny Global Teacher Prize (GTP ČR), které organizoval EDUin se záštitou světového pořadatele Varkey Foundation. Do dalšího ročníku může veřejnost učitele přihlašovat znovu od 1. ledna 2019.

• ZÁKAZ MOBILNÍCH TELEFONŮ JAKO EVERGREEN DEBATY O TECHNOLOGIÍCH VE VZDĚLÁVÁNÍ

Nedojde si na toaletu, nenasvačí se nebo je roztěkaný. Tak někteří ředitelé a učitelé hodnotí negativní vliv mobilních telefonů na žáky. Oproti nim stojí ti, kteří podtrhávají přínosy: vyhledávání informací na internetu, práce se vzdělávacími aplikacemi nebo rozvoj jazykových a technologických dovedností. Tématem se znovu zabývá článek na Aktuálně.cz, který upozorňuje, že počet škol, které telefony zakazují, se zvyšuje. Častým názorem některých pedagogů nebo psychologů je, že telefony mají svůj význam, pokud s nimi škola umí pracovat a zná jejich přínos pro vyučování. Jejich zákaz je pak jen řešení důsledků, které dnešní doba na děti má, nikoliv příčin. Řeč je například o kyberšikaně, s níž se žáci setkávají čím dál častěji. Názor rodičů, jak ho zjišťovala agentura Ipsos v září, ovšem ukazuje, že většina rodičů by byla pro zákaz telefonů ve školách (iDnes). Školy dnes tuto možnost mají, ale musí ji ukotvit ve školním řádu. Pokud by chtěly telefony dětem zakázat i o přestávkách, je důležité to nejdříve řešit s rodiči, upozorňuje Česká školní inspekce.

Inspirace z (a do) praxe: 

• Podpora dětí s problémy v chování ve školním prostředí. ČOSIV organizuje workshop pro učitele se zaměřením na žáky s náročným chováním.
• Film Ekostory a ekologické hnutí. Učitelé mohou využít snímek jako základ diskuse o ekologii a občanské angažovanosti.
• Kam kráčíš, Česko? Aspen Institute bude pořádat výroční konferenci, která se  s klíčovými osobnostmi podívá mimo jiné na stav českého vzdělávacího systému.

Výběr z EDUkalendáře: 

• 13. 11., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium: Smí učitel žákům vnucovat svoji ideologii?
• 15. 11., 14.00, Praha, Kulatý stůl SKAV a EDUin: Proč (ne)máme potřebu zavádět minimální bodovou hranici pro přijetí na SŠ?
• 20. 11., 9.00, Praha, konference S asistenty k lepší škole