Sdílet článek
Autorka jedné z analýz letošního Auditu vzdělávacího systému ČR popisuje, proč je důležité, aby kraje při revizi oborové soustavy středních škol sledovaly společnou vizi s ministerstvem školství.
Nikola Šrámková 13. 3. 2024
Diskuse o potřebě aktualizace oborové soustavy středních škol se táhne už řadu let a zmiňuje se o ní již Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. MŠMT letos konečně představí návrh nové soustavy středoškolských oborů. Současné nařízení vzniklo před více než 10 lety a během té doby prošlo pouze lehkými úpravami. Cílem má být zejména zpřehlednění a zjednodušení struktury. Resort slibuje razantní změnu. Chce výrazně snížit počet oborů z cca 300 na rozmezí 40 až 120. Hlavními pilíři nové oborové soustavy se mají stát: uplatnitelnost absolventů, aktuálnost oborů, prostupnost oborové soustavy a atraktivita oborů. MŠMT chce také motivovat krajské radní, aby nabízeli víc všeobecných programů. Vizi ministerstva však nesdílejí všechny kraje a bez jejich spolupráce resort nemá tolik nástrojů k realizaci své představy.
Současná struktura je poměrně nepřehledná, s malým zastoupením všeobecných programů a s nízkou mírou prostupnosti. Oborů je příliš mnoho a vybízí žáky k brzké specializaci, přičemž některé z nich nemají dlouhodobou perspektivu uplatnění. Vysoký počet žáků navíc opouští studium předčasně nebo v oboru po jeho dokončení nepůsobí. Tři roky po konci studia zůstává ve svém oboru jen zhruba 35 % absolventů SOŠ, v případě učilišť to je přibližně 36 % absolventů.
Žáci dlouhodobě preferují hlavně maturitní obory, roste počet zájemců o všeobecněji zaměřené obory, avšak kapacita škol na mnoha místech nestačí. Zároveň stoupá počet maturantů, kteří chtějí po absolvování střední odborné školy studovat na vysoké škole. V roce 2022 se ke studiu na vysoké škole přihlásilo 75 % maturantů odborných maturitních oborů (kat. M). Avšak ne všichni se cítí na další studium dostatečně připraveni.
Reforma oborové soustavy se intenzivně diskutuje mnoho let a zmiňuje se o ní již Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Důvody pro inovaci oborové soustavy v České republice přitom stále sílí. V současné době se na reformě konečně cíleněji pracuje, i když jednotlivé kroky mají oproti plánu ministerstva výrazné zpoždění a stále nejsou vyřešeny klíčové otázky, jako například jakým způsobem posílit všeobecnou složku vzdělávání nebo podle jakého klíče má dojít k redukci oborů. Text Nikoly Šrámkové popisuje aktuální stav řešení projektu a témata, která by měla být řešena.
Preference uchazečů při výběru konkrétního oboru jsou ovlivněny řadou faktorů, nejen zájmem o obor a vidinou snadného uplatnění na trhu práce, ale také nabídkou a kapacitami studijních programů v místě jejich bydliště či jejich dopravní dostupností. Strategii volby oboru ovlivňuje také rodina, učitelé, spolužáci či prostředí, ve kterém žáci vyrůstají. Významný vliv má i podoba přijímacího řízení. Je proto nezbytné na to pamatovat při interpretaci dat o počtu a podílu uchazečů na jednotlivých středních školách včetně gymnázií.
Nový systém by měl žákům umožňovat jednak dlouhodobou uplatnitelnost na trhu práce, ale i snazší přechod k dalšímu studiu. Takové cíle si vytyčila i Strategie 2030+. Realizace měla být dokončena již v září 2023. Toto zpoždění mohlo vyvolat dojem, že reforma existuje jen na papíře. S novým vedením ministerstva školství se práce konečně po dlouhých letech rozběhla a její výsledek má být představen na jaře tohoto roku.
V souladu s rozvojem a proměnou společnosti a s vývojem poznání se proměňuje i trh práce, který se obtížněji predikuje a je čím dál více ovlivněn současnými trendy, jako jsou dekarbonizace, automatizace, digitalizace a rostoucí využívání modelů strojového učení. Vznikají nová povolání, stávající mění svůj charakter, některá se rozšiřují, jiná zanikají. Rychlý vývoj v oblasti umělé inteligence a zejména dostupnost pokročilejších AI nástrojů pro širokou veřejnost, vyvolává požadavek na vyšší flexibilitu na trhu práce. Větší důraz na flexibilitu je jedním z mnoha důvodů, proč je nezbytné inovovat oborovou soustavu středních škol. Ministerstvo tak přichází se svým návrhem opravdu za pět minut dvanáct.
Resort dále chce, aby byla do roku 2027 až polovina oborů, které kraje nabízejí, všeobecná. Podpora gymnázií a všeobecného vzdělávání je i prioritou současné vlády. To však neznamená jen rozšiřování humanitních gymnázií, ale také například technických, přírodovědných a ekonomických lyceí. Některé kraje tomuto záměru tleskají, jiné kroutí hlavou a upřednostní nejspíše svou představu rozvoje regionu s důrazem na odborné obory. Je to trochu jako rodinná večeře, kdy se snažíte všem vysvětlit, že pstruh je zdravější než svíčková. Dobrý úmysl, bouřlivá debata. Bez vzájemného naslouchání a kvalitní komunikace nikoho z rodinných příslušníků nepřesvědčíte o přínosech svého úmyslu. Proto je strategická komunikace založená na datech mezi resortem a regiony o budoucnosti vzdělávací politiky v ČR zásadní. Bez ní bude pro MŠMT obtížné své záměry v krajích prosadit.
Nyní tedy stojíme na prahu změn. Brzy se dozvíme, z jakých nových oborů si žáci devátých tříd budou moct vybírat. Později, v roce 2027 budeme také moci zhodnotit, které kraje se vydaly na stejnou cestu s ministerstvem v rozšiřování žádaných všeobecnějších oborů, ať už to budou humanitní gymnázia nebo technická lycea.