Anna Brzybohatá 2. 1. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
25. 12. 2023 – 1. 1. 2024
tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy: seznam psychologické pomoci i sbírky
co čeká české školství letošní rok?
Miroslav Ševčík už není děkanem Národohospodářské fakulty
Týden stručně
Kromě ujištění rektorky Králíčkové zpracovala Univerzita Karlova přehled, kam se studenti a lidé mohou obrátit, pokud potřebují pomoc. Přesný seznam je na stránkách univerzity, možné varianty pomoci vyvěsila hned následující den po tragické události. K dispozici jsou kontakty na univerzitní poradny, jako je psychologická poradna Centra Carolina UK a poradna Centra péče o duši UK, pomoc je ale možné získat i prostřednictvím dalších center mimo kampus. K dispozici je například Centrum krizové intervence v rámci nemocnice Bohnice, pro studenty je otevřená Linka bezpečí nebo se mohou lidé obrátit na Národní ústav duševního zdraví v Klecanech.
Oběťmi na Filozofické fakultě jsou studenti i vyučující. Pomoci lidem, které tragédie zasáhla, se rozhodly desetitisíce lidí. Jen v rámci Nadačního fondu UK, který funguje přes portál Darujme.cz, se vybralo přes 50 milionů korun. Pomoci jde také prostřednictvím sbírky na webu Znesnáze21, kde je nyní téměř sedm milionů korun. O pomoc můžou pozůstalí zažádat také Ministerstvo spravedlnosti, které může „pomoci i proplacením peněžní částky, sloužící k překlenutí doby zhoršené sociální situace, nastalé po spáchání trestného činu. Představme si tedy peněžitou pomoc jako zvláštní druh sociální dávky, kterou stát za zákonem upravených podmínek vyplácí,” vysvětluje resort na svém oficiálním webu.
Končící deváťáky čekají přijímací zkoušky, kde záleží nejen na jejich studijních výsledcích, ale i na kapacitě škol, kterou sami ovšem neovlivní. V loňském školním roce vygradoval souboj nejen o nejprestižnějších školy, ale o střední školy vůbec, a jak připomíná Český rozhlas, ještě víc se zvýraznil problém nedostatku míst na preferovaných školách a zejména gymnáziích. Podle poslankyně ODS Renaty Zajíčkové je v hlavním městě míst dost, ale nabídka se nesetkává s poptávkou. „Praha má ve školách židlí dost. Problém je v tom, že poměr oborů neodpovídá tomu, co požadují rodiče,“ popsala v rozhovoru. Řešením by podle ní bylo zvýšení multifunkčnosti budov nebo restrukturalizace vzdělávacího systému.
Ministerstvo školství stáhlo ze svého webu výzvu pro letošní rok na školní obědy pro děti. Objevila se v ní chyba, která mohla připravit o jídlo ty nejchudší. Podle původního znění výzvy pro žadatele o podporu, která je rozdělována přes neziskové organizace, bylo jednou z podmínek pro udělení příspěvku to, že zákonný zástupce dítěte nesmí pobírat sociální dávky. Ve výzvě pro letošní rok toto omezení nebylo, upozornil například portál Echo24. „Při přípravě programu na podporu školního stravování pro rok 2024 se MŠMT bohužel dopustilo chyby, která by poškodila nejohroženější děti. Omlouvám se za toto pochybení, nápravu zjednám okamžitě,” ubezpečil ministr Bek na sociální síti X.
Protesty ve školách odstartovaly škrty v rozpočtu, u lékařů to byla chystaná novela zákoníku práce, která měla zdvojnásobit povolené množství přesčasů v nemocnicích. Lékařům na splnění většiny cílů stačila pouhá hrozba protestů, které na poslední chvíli odvolali, kdežto školy stávkovaly den a o jejich požadavcích se bude ještě dál jednat, jak shrnuje Deník N. K požadavkům lékařů – tři miliardy korun navíc a platy všech nemocničních lékařů porostou o pět až patnáct tisíc korun měsíčně. Školám se nic podobného nepodařilo. „Platy nepedagogických pracovníků jsou naprosto zoufalé. Doufali jsme, že stávkou se něčeho domůžeme, ale příští rok budou mít naše uklízečky, kuchařky a další provozní zaměstnanci o dvě procenta nižší platy,“ říká pro Deník N Jiří Hladík, ředitel základní a mateřské školy v Dolní Bělé. Ministr Bek bude se zástupci školských odborů znovu jednat během ledna.
Z datové schránky si ekonom Miroslav Ševčík převzal rozhodnutí rektora, že už nadále nepovede Národohospodářskou fakultu. Rozhodnutí je tím pravomocné a fakultu nyní povede zástupkyně děkana. Ševčík se chce ale proti odvolání bránit u soudu, jak píše portál iDNES. „Převzal jsem si rozhodnutí rektora VŠE Dvořáka o odvolání z funkce děkana NF VŠE. Text se mimo jiné opírá o lživé tvrzení, o existenci předchozího vyjádření Akademického senátu NF VŠE,“ napsal Ševčík. Volby nového děkana fakulty vyhlásí její akademický senát.
Výrok týdne
„Chci všechny z naší akademické rodiny Univerzity Karlovy vyzvat, aby se nikdy nebáli o pomoc říct. Ať už je to teď, nebo za týden, nebo za měsíc. Jsme připraveni na to, že rány se budou celit dlouho, a určitě chci, aby každý, kdo z Univerzity Karlovy tohle poslouchá, věděl, že se může přihlásit nejenom teď nebo za týden. Budeme tyto pocity mít. Budeme s tím pracovat a já se budu velmi snažit o to, aby to tak bylo,” více zde:
řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková v rozhovoru pro Český Rozhlas poté, co před Vánoci došlo na Filozofické fakultě k tragédii. Při střelbě jednoho ze studentů zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo raněných. Střelec následně spáchal sebevraždu.
V souvislostech
Ač jde primárně o změnu pouze administrativní, je pro české školství elektronizace přijímacích zkoušek výzva. V polovině prosince ji stvrdil podpisem prezident Petr Pavel a digitalizace testů i samotných přihlášek tak už nic nebrání. Cermat, který má celý proces na starosti, by měl podle ředitele Miroslava Krejčího vše stihnout. Systém má ve spolupráci s ministerstvem školství spustit nejpozději k 15. lednu. „V prvním a druhém kole se umožňuje podat přihlášky až na tři školy u oborů s maturitní zkouškou i oborů s výučním listem a až pět přihlášek v případě oborů vzdělání s talentovou zkouškou. Vše půjde digitálně, zjednoduší to především administrativu,“ připomněla nová pravidla pro portál iDNES mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová.
Po změně a digitalizaci přijímacího řízení se volalo dlouho. Stejně tak po zvýšení platů učitelům. K tomu by mělo letos skutečně dojít a kantoři by tak měli dosáhnout na 130 procent průměrné mzdy. Jenže nikoli aktuální, ale dva roky staré. Reálně tak bude nižší, než vláda slibovala. Současně má jít také většina navýšení do nenárokové složky platu, takzvaného nadtarifu, který ředitel učitelům dát může, ale nemusí. EDUin proto upozorňuje, že by těmito penězi mohli ředitelé dorovnávat už tak nízké platy nepedagogických pracovníků a hradit nemocenskou.
Právě kvůli platům nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, školníci či uklízečky, proběhla ve školách v listopadu největší stávka za posledních 30 let (iRozhlas). Dalším důvodem k ní byly škrty i v oblasti takzvaných PHmaxů, což jsou odučené hodiny, které úřad školám zaplatí. Snižování mělo být původně vyšší, nakonec ministr Mikuláš Bek skončil na pěti procentech. Úprava má platit od nového školního roku v září, jak připomíná Deník N. Současně ale mezi odbornou veřejností panují obavy, jestli se tím nesníží kvalita vzdělávání na školách vzhledem k tomu, že jsou ohrožené například tandemové výuky.
Před vánočními svátky schválila vláda také dlouhodobý záměr pro období 2023–2027. Jedním z jeho hlavních cílů je změna oborové struktury středních škol a posílení všeobecného vzdělávání. Vzhledem k tomu, že jde o záměr od roku 2023, měl už být dávno schválený. Současně se čeká na další zásadní změny – revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání není hotová a ministerstvo školství proto zahájení výuky podle ní posunulo na září 2027. Čeká se také na hygienickou vyhlášku, která se týká vybavení školních budov a jejich provozu. Schválit bude potřeba institucionalizaci psychologů a speciálních pedagogů na školách, na což navazují také otázky parametrizace asistentů pedagoga a financování nepedagogických pracovníků ve školkách.
Z edukalendáře
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
