Novela zákona o pedagogických pracovnících rozvířila debatu o profesionalizaci učitelské profese

Co přinesl týden 7. 1. – 13. 1. 2019

Krátce: 

• Návrh ministerstva školství k bezplatným obědům neprošel přes vládu. Ministr školství Robert Plaga byl požádán, aby ho přepracoval kvůli vysokým nákladům na další administrativu (iRozhlas). Pravděpodobně se dostane pomoci rodinám, které pobírají přídavky na dítě.
• Podle údajů České školní inspekce za poslední roky řešila třetina základek situaci, kdy žák šikanoval učitele. Zjištění je o to důležitější, že řada škol takové případy může bagatelizovat. Konečné číslo může být proto vyšší (Lidovky).
• „Pošleme více dětí na špatné školy“. Tak vnímá šéfredaktor portálu Česká škola M. Komárek iniciativu zavést cut-off skóre. Ve svém komentáři upozorňuje, že úzkoprofilové obory na odborných školách mohou být zanedlouho zastaralé (Rozhlas).
• Progresivní pedagogika, fungující společné vzdělávání a spolupráce napříč třídami a věkem. Ředitel základní školy Jaroslav Jirásko popisoval, co ho zaujalo při návštěvě londýnské školy s přívětivým klimatem (Rodiče vítáni).
• Kulatý stůl SKAV a EDUin: Zakázat mobily ve školách – ano či ne? Jaká je role osobních mobilních zařízení žáků ve výuce? Jak se bránit nevhodnému využití a nežádoucí závislosti žáků na mobilech? Dorazte 17. 1. do ZŠ Vodičkova v Praze (Facebook).
• Nominujte zajímavé inovativní počiny v českém formálním i neformálním školství. Cena Eduína i v letošním roce ocení inovátory a odvážné jednotlivce nebo skupiny, které proměňují učení v Česku. Přihlásit se nebo doporučit někoho jiného můžete až do 29. 1.
• Operační program Praha – Pól rustu ČR vyhlásil výzvu na začleňování a podporu žáků s OMJ. Výzva je určena pro mateřské, základní a střední školy v Praze se zaměřením na podporu inkluzivního prostředí. Žádosti o podporu jsou přijímány do 26. 9. 2019 (průběžné uzávěrky: 28. 3. a 3. 7.).

Výrok týdne: „Je dobré dětem, které žijí život uzavřený do vyloučené lokality, otevřít obzory, motivovat je tak, aby se jejich pohled na to, jak prožít život, změnil, aby ho vnímaly jinak. Vzít je na výlet, k moři, ukázat jim, že je nečeká jen přijít domů a být doma, vařit a starat se o sourozence, ale že by mohly cestovat, vzdělávat se, že by mohly mít lepší práci, ukázat jim, kam ten život mohou směřovat. A neměli bychom je hned na začátku seknout a dát jim najevo, že jsou ve společnosti k ničemu, protože když to tak uděláme, tak z té dvanácti čtrnáctileté holky se pak jednou stane máma. Sotva vychované dítě samo bude vychovávat, a to je špatně.“ Romský pedagog Marian Dansco mimo jiné na téma perspektiv romských děvčat (HateFree).

V souvislostech:  

• NOVELA ZÁKONA O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH ROZVÍŘILA DEBATU O PROFESIONALIZACI UČITELSTVÍ

EDUin dlouhodobě upozorňuje na špatnou situaci na profesním trhu pedagogů. Ředitelé v řadě krajů nemají z koho vybírat, problém je ještě závažnější ve vybraných nedostatkových předmětech. Podle mimořádného šetření MŠMT z roku 2015 (ODOK) jsou dlouhodobě nedostatkovými specializacemi zejména: učitelé anglického jazyka (16,2 %), učitelé fyziky, resp. fyzikálních oborů (8,5 %), učitelé informatiky, resp. informatických oborů (6,8 %) nebo učitelé matematiky, resp. matematických oborů (5,3 %). Jak zpravují tuzemská média, ředitelé někdy pedagogy zoufale hledají po internetu (iDnes) nebo přijímají bývalé učitele – nynější důchodce (ČT).

Podle průzkumu společnosti Scio jen 10 % studentů hlásících se na pedagogické fakulty chce po studiu učit (iDnes). Nízká atraktivita profese je patrná i nemalou fluktuací učitelů: Téměř třetina mladých učitelů tak zvažuje změnu školy nebo profese úplně, a to navzdory původně silné motivaci. Bezpochyby klíčovou složkou je platové ohodnocení, které stále nedosahuje potřebné výše. Alespoň to tvrdí učitelské odbory, které porovnaly český učitelský plat s vybranými evropskými zeměmi prostřednictvím parity kupní síly (iDnes), a ukázaly, že zdaleka neodpovídá zahraničním kolegům. Přestože se na zvyšování ohodnocení dlouhodobě shodují odbory, profesní skupiny, politici i experti, navýšení není dostatečné, aby odvrátilo možnou krizi totálního podstavu.

Proto ministerstvo školství připravilo novelu zákona o pedagogických pracovnících (ODOK). Ústředním tématem je nedostatek učitelů, který navrhuje řešit větším otevřením kritérií pro budoucí učitele. Návrh by umožnil řediteli školy uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo střední školy (všeobecně-vzdělávacích předmětů, odborných předmětů, praktického vyučování nebo odborného výcviku) osobě, která dosud nezískala odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost učitele. Totéž se týká i tzv. odborníků z praxe, kteří by mohli bez pedagogického vzdělání pracovat na pozici učitele odborného výcviku.

Bez patřičného pedagogického vzdělání budou moci vybraní na škole působit maximálně tři roky. Aby mohli i nadále ve svém zaměstnání setrvat po uplynutí těchto tří let, musí splnit předpoklad odborné kvalifikace, tedy tzv. doplnit si pedagogické vzdělání (v programu celoživotního vzdělávání vysoké školy nebo studiem pedagogiky). Ministerstvo školství si tyto změny obhajuje: „Požadavek na splnění předpokladu odborné kvalifikace před vstupem do profese učitele, byť vytváří předpoklad pro náležitou úroveň vzdělávání, se ukazuje jako praktická komplikace. Je to ředitel školy, kdo v konečném důsledku podle školského zákona odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb.“

V neposlední řadě novela také vytvoří adaptační období pro začínající učitele. To sice řada škol již dnes má, ale nefunguje centrálně. V šetření Masarykovy univerzity se právě nedostatečná podpora v začátku kariérní dráhy ukázala jako jeden z nejčastějších důvodů, proč začínající učitelé zvažují odchod ze školství (Česká škola). Novela navrhuje vyčlenit dodatečné finanční prostředky pro uvádějícího učitele, který by novému pomáhal.

Ministerstvo školství je mezi mlýnskými kameny. Na jedné straně stojí výrazný nedostatek učitelů vlivem relativně přísných kritérií, která musí splnit – situace, jíž lze vyřešit zmírněním nebo odstraněním těchto bariér. Na druhé straně je dlouhodobá snaha o profesionalizaci učitelského povolání, známá pod tvrzením „učit (ne)může každý.“  Není proto divu, že odbory varují před ohrožením kvality vzdělávání na školách, když se půjde s požadavky na učitele dolů (Česká škola). Odborový předseda Dobšík připomíná, že existují jiné nástroje (např. mimořádné cíle platové a další bonusy a iniciativy v místech, kde je to nejvíce potřeba), kterými lze stav řešit.

Programový ředitel Eduinu Miroslav Hřebecký návrh vítá, ale upozorňuje, že podstav dlouhodobě neřeší (Česká škola). Po ředitelích se podle Hřebeckého chce bezbřehé spektrum zodpovědnosti, ale nedává se jim pravomoc vybrat si dle svého uvážení nejvhodnější lidi z dostupného výběru „Systém projevuje známky agónie a mnozí ředitelé si už připadají podobně. Dokud se zásadně nezlepší financování a platové poměry, bude to při zaměstnávání nových lidí ve školství stálé improvizování bez budoucnosti.“ Svůj komentář k návrhu zákona přidal na svém blogu i ekonom Daniel Munich (Aktuálně.cz).

Inspirace z (a do) praxe: 

• Jak účinně předcházet problémovému chování žáků (21. 1.). Seminář představí zahraniční komplexní systém
• Škola jako místo setkávání (5. 4.). Výsledky výzkumů a jejich praktické přesahy do praxe přednesou zástupci akademické obce
• Úspěšnost studentů na pedagogických fakultách: data, vývoj a kontext (16. 1.). Jak studijní neúspěšnost chápat? Je to problém? Na to bude odpovídat odborník na vysoké školy Šimon Stiburek

Výběr z EDUkalendáře: 

• 15. 1., 17.00, EDUpoint Praha, Eduinspirace: Petra Dočkalová o Feuersteinově metodě
• 29.1., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium: Máme známkovat zpěv, kreslení a tělocvik? Pokud ano, proč?
• 29. 1., 19.00, EDUpoint Praha, Učitelský večer