Nový ministr, revize kurikula pro základní školy, poslední fáze ověřování středního článku a další výzvy pro školství v roce 2022

Co přinesl týden  27. 12. 2021– 1. 1. 2022 

Krátce: 

• V novém roce budou školy testovat i očkované žáky, na lyžařský výcvik bude stačit jeden PCR test. Výhledy pro pandemická opatření i očekávané změny ve školství v roce 2022 shrnula v Lidovkách Petra Smítalová. V prvních 14 dnech nového roku se budou testovat žáci, studenti a zaměstnanci škol dvakrát týdně, testování se uskuteční vždy v pondělí a ve čtvrtek, cílem je zachytit nástup varianty omicron (CNN Prima News). Ministr zdravotnictví Válek má pro školství připravené tři varianty, které schválilo i ministerstvo školství. Všechny varianty mají jedno zadání: ne on-line výuka, uvádí novinky.cz. Na prvních čtrnáct dní budou stačit testy, které objednal dnes už bývalý ministr Plaga. Slabé místo testování je pomalá reakce hygieny, nově by komunikaci měla urychlit aplikace. „Nebudeme čekat, až nás hygiena kontaktuje, ale kontaktujeme ji sami prostřednictvím aplikace,“ řekl Jiří Zajíček, ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze, kde se aplikace testovala (novinky.cz).
• Na devíti školách otestují nový koncept profilové maturitní zkoušky, absolventskou práci s obhajobou. Celkově je do pilotního projektu přihlášeno 49 maturantů. „U maturitní zkoušky máme 25 otázek, které se jen drtíme nazpaměť. Absolventská práce mi umožňuje si to téma zažít, zpracovat a odprezentovat, což mi dá daleko více zkušeností,“ řekl pro SeznamZpravy.cz Filip Svoboda, který bude podle nového konceptu maturovat na Hotelové škole v Poděbradech.
• Cermat dostal od nového ministra úkol, má připravit scénáře pro maturity a přijímačky pro případ zhoršení pandemické situace. „První schůzka a hned první úkoly – připravit varianty scénáře obou zkoušek nejen pro případ zhoršení covidové situace, ale také strategii zajištění podzimních termínů maturit,“ komentoval to ministr Petr Gazdík na svém twitterovém účtu. „Máme za sebou čtvrtletní schůzky s rodiči, ale učitelé a výchovní poradci na nich rodičům nemohli říci žádné informace ani o navržených změnách v letošních přijímacích zkouškách,“ upozornila již na konci listopadu v tiskové zprávě Učitelská platforma. Před koncem roku její předsedkyně Petra Mazancová připomněla, že na rozdíl od učitelů, kteří se flexibilně přizpůsobují situaci, „Cermat ani s několikaměsíčním předstihem nedokáže avizovat, zda připadá v úvahu, že by část testů státní maturity proběhla distančně, a zda tuto variantu již začíná připravovat.“ Gazdík zároveň mluví o tom, že maturitní zkouška potřebuje trvalou změnu (SeznamZpravy.cz).
• Učitelé dostanou přidáno o 2 procenta místo slíbených tří, stát v krizi si podle vlády víc dovolit nemůže. „Školství je naše priorita, ale veřejné finance jsou v katastrofálním stavu. Většina státních zaměstnanců nedostala přidáno vůbec. Budeme se snažit konsolidovat státní finance, zatím plníme slib 130 procent průměrné mzdy pro učitele,“ komentoval dvouprocentní nárůst ministr Petr Gazdík (Radiožurnál). Premiér Fiala mluvil o potřebě nezvyšovat inflační tlaky a zároveň vyrovnat nespravedlnosti z minulosti, přihlásil se k závazku udržet platy učitelů na 130 procentech průměrné mzdy. „Až do dnešního dne (středy) byla všechna prohlášení taková, že učitelů se žádná redukce nedotkne,“ řekl k tomu šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček (novinky.cz). „Pokud se odměny vyplatí tak, jak předpokládáme, platy učitelů se (letos – pozn. red.) dostanou nad 130 procent průměrné mzdy. Ale třeba v mateřských školách to může být méně,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík. Celkem podle něj pedagogičtí pracovníci, tedy včetně těch ze školek a asistentů, nyní berou kolem 120 procent průměrné mzdy (ihned.cz). 
• Časté střety a nedorozumění ve školské politice, podpora při zvyšování učitelských platů. Tak shrnul dnes již bývalý ministr školství Robert Plaga v bilančním rozhovoru s Evou Šelepovou (irozhlas.cz) vztahy s Andrejem Babišem a opakované spekulace o svém odvolání. Za svůj úspěch považuje zvýšení učitelských mezd na úroveň 130 procent průměrného platu, navýšení finančních prostředků pro vysoké školy nebo na neinvestiční výdaje v regionálním školství, a také Strategii 2030+, ke které se přihlásila i nová vláda. Za neúspěch to, že se nepovedlo prosadit novelu zákona o pedagogických pracovnících.
• Školní inspekce vydala tematickou zprávu k vyrovnávání nerovností. Doučování se podle ní nedostalo ke všem, kdo to potřebují. Potíže ve škole má podle ČŠI po školních lockdownech více dětí, než se čekalo – z více než 200 tisíc dětí se jich ale 20 % nedoučuje. Nejvíce nezapojených žáků bylo v Ústeckém, Moravskoslezském, Jihočeském a Olomouckém kraji (ČT24). Podle školní inspekce se od září do doučování vůbec nezapojilo 7 % základních škol, 10 % středních odborných škol a 30 % gymnázií. „To ale neznamená, že by na těch školách nebyli žáci, kteří doučování nepotřebují. Spíše se tyto školy nevěnovaly diagnostice žáků a studentů po návratu z distanční výuky,“ řekl pro CNN Prima News ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. O obrovském počtu dětí, které nestíhaly distanční výuku, mluví v rozhovoru pro DVTV ředitelka Ústavu školní pedagogiky Univerzity Tomáše Bati Adriana Wiegerová, která za doučovací projekt zapojující studenty získala ocenění EDUína.
• Přílišná specializace v oborech, v nichž mladí lidé po ukončení střední školy nehledají uplatnění, je jeden z problémů odborného školství. „Náš vzdělávací systém máme nastaven velmi neefektivně. Nákladně připravujeme absolventy na profese, které oni ale nebudou ve svém důsledku vykonávat,“ řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal (ČT24). V rozsáhlém textu se věnuje problematice učňovského vzdělávání Michaela Endrštová (aktualne.cz). „Za osm let, co tady pracuji, vidím pokrok v tom, že je o obor zájem a počty žáků se zvyšují,“ cituje ředitele pražské Akademie řemesel Drahoslava Matonohu. Její text upozorňuje na dlouhodobé bolesti učňovského vzdělávání – nízkou kvalitu výuky, která opomíjí všeobecné vzdělávání, přílišnou specializaci oborů nebo jejich malou prostupnost. 

Výrok týdne:

„Společnost upřela na vzdělávání pozornost a myslím, že nejde jen o pozornost přechodnou. To, jak se ve školách učí, se pro nás stalo tématem, které nám není lhostejné. Školy a pedagogové se ocitli na osvětleném jevišti. Rodiče, zřizovatelé a veřejnost obecně mají chuť nahlédnout i do jinak skrytých a potemnělých koutů, v nichž se odehrává proces učení. Přemýšlejí o tom a mají chuť být na tomto poli aktivními hráči. To je nadějné,“ odpovídá na otázku, co přinesl rok 2021, Marie Gottfriedová, ředitelka Základní školy Trmice (eduzin.cz).

V souvislostech

Čemu věnovat pozornost v roce 2022? 

Petr Gazdík je ministrem sice jen pár týdnů, během příštího roku bude ale hrát velkou roli v tom, jakým směrem se školství vydá při řešení řady dlouhodobých problémů. Řada kroků přímo vyplývá ze Strategie 2030+, ke které se nový ministr přihlásil.

Měnit se bude vzdělávání budoucích učitelů 

Na podzim 2021 nyní již bývalý ministr Robert Plaga podepsal se zástupci děkanů fakult připravujících učitele memorandum, ve kterém se společně zavázali, že přípravu budoucích učitelů promění tak, aby odpovídala cílům Strategie 2030+. Pro období do roku 2024 si stanovili šest priorit, patří mezi ně změna pedagogických praxí, soustředění na rozvoj oborových didaktik nebo zavedení kompetenčního profilu absolventa. 

Další školy začnou učit informatiku podle revidovaného RVP

Na jaře ministerstvo školství zveřejnilo nový RVP pro základní vzdělávání s revidovanou informatikou. Učit podle ní od září začalo přes 800 škol, během tohoto roku začnou podle „nové” informatiky vzdělávat další školy. Změny se promítly i do RVP pro gymnázia, a to s účinností od 1. září 2022, změnit výuku budou muset nejpozději od 1. září 2025. Školy přitom budou moci využívat i prostředky z Národního plánu obnovy, kde je na jejich digitalizaci vyčleněno pět miliard korun. V roce 2022 by mělo být vyčerpáno 1,4 miliardy. Část by měla být využita pro implementaci nového kurikula, většina ale půjde na nákup techniky. Na jejich dovybavení vláda již vloni vyčlenila 1,5 miliardy.

Novela zákona o pedagogických pracovnících dostane zřejmě další šanci

Za prioritu označil její prosazení nový ministr školství Petr Gazdík i další zástupci vládní koalice. Za podstatné označují lepší začlenění podpůrných pedagogických profesí do vzdělávacího systému, ale také podporu začínajících učitelů nebo fixaci učitelských platů na 130 procentech průměrného příjmu v Česku, ke které se vládní strany zavázaly v koaliční smlouvě. 

Do finále jde ministerská pilotáž tzv. středního článku na Svitavsku a na Semilsku

Hledání funkčního modelu podpory škol na regionální úrovni patří mezi priority Strategie 2030+. Pilotáž ve dvou vybraných regionech zahájilo ministerstvo školství na konci roku 2020 a v letošním roce by měla finišovat. S ukončením projektu se počítá v lednu 2023. Pilotáž středního článku je součástí implementační karty Podpora a řízení školy – spolu se snižováním administrativní zátěže ředitelů škol nebo institucionalizací podpůrných pedagogických pozic. Možnosti pro fungování středního článku hledají vedle ministerské pilotáže také projekty Eduzměna (na Kutnohorsku) a Partnerství pro vzdělávání 2030+, které letos startuje svůj koncept tzv. okresních partnerství.

Expertní panel slibuje do jara zadání pro revizi RVP, do konce roku by měly být základy nového kurikula

„Velká” revize se po několika neúspěšných pokusech znovu rozběhla loni v září, kdy pro ni ministerstvo zřídilo expertní panel. Jeho předseda je přesvědčen, že by podle nového kurikula školy mohly začít učit už v roce 2024. Revize RVP patří mezi priority Strategie 2030+ a vládní koalice její dokončení výslovně zahrnula mezi své programové priority. Vedle revize RVP, změn v podpoře vedení škol nebo vzdělávání budoucích učitelů je na implementačních kartách Strategie 2030+ pro období 2020–2023 také  snižování nerovností ve strukturálně postižených regionech nebo inovace oborové soustavy středního školství. 

Ředitelé škol se budou moci přihlásit do nového vzdělávacího programu

Program, na jehož přípravě spolupracuje Národní pedagogický institut a organizace Učitel naživo, se pro první stovku ředitelů škol otevře od září 2022. Smyslem je posilovat a rozvíjet kompetence a dovednosti ředitelů jako pedagogických lídrů.

Z edukalendáře:

• 13. 1. → Praha → Otevřené skupinové supervize (zdarma): pro pražské asistenty pedagoga a učitele
• 27. 1. → Praha → ČAS od ČASU s Tomášem Feřtekem