Co přinesl týden 14. 10. – 20. 10. 2019
Krátce:
Výrok týdne: „Odměny berou dětem radost z činnosti samotné, cílem je totiž získání odměny, nikoliv ta činnost, abychom ji udělali kvalitně. Vysvětlení najdeme v pochopení, co je to vnitřní a co vnější motivace. Vnitřní motivace znamená, že něco chceme dělat sami od sebe, že nás to buď baví, nebo v tom nacházíme smysl. Z vnější motivace naopak děláme činnosti, které bychom sami od sebe nedělali, protože nás ani nezajímají, nebaví, ani v nich nevidíme smysl.“ Nechme už toho šikulkování aneb věděli jste, že pochvaly a odměny mohou dítěti škodit? Rodiče vítáni se za přispění psycholožky Nováčkové věnují motivací a chválení.
V souvislostech:
Od 1. ledna 2020 bude spuštěn nový systém financování regionálního školství. Ten má po odkladu z minulého roku přijít připravenější poté, co se ministerstvu podařilo zlepšit výkaznictví nezbytné pro správné fungování nových příspěvků. Ministerstvu školství vadí, že v současném systému není nijak zohledněno věkové složení pedagogů dané školy mající přímý vliv na výši tarifní části platů a fakticky tak dochází ke snížení objemu prostředků, který řediteli školy zůstane na další (zejména motivační) složky platu. Ředitel školy fakticky přizpůsobuje rozsah poskytovaného vzdělávání objemu peněz na přímé výdaje na vzdělávání na daný kalendářní rok – při respektování právních předpisů a rámcových vzdělávacích programů. Navíc stávající systém negativně působí na kvalitu poskytovaného vzdělávání (střední odborné školy).
Důležitým kritikem současného nastavení financování škol byla OECD, která se řízení a financování zdrojů ve školství v České republice věnovala ve své publikaci z roku 2016 (OECD). “V českém školství jsou zakořeněné nerovnosti. V mezinárodním srovnání je v Česku průměrné socioekonomické zázemí žáka silně spojeno s průměrným výkonem školy, s čímž přímo souvisí jedna z nejnižších vzdělanostních mobilit při srovnání se zeměmi OECD,“ píše se ve zprávě mezinárodní organizace. OECD dále upozorňuje, že mezi kraji existují podstatné ekonomické rozdíly, a to jak v migraci, tak v nezaměstnanosti. Problémem je, že dosavadní model státního financování školám rovnostářsky přiděluje normativy v pěti věkových kategoriích na hlavu žáka a neumožňuje adresnost. Přestože kraje připravují své vlastní plány financování a rozvoje škol, jsou zpravidla velmi rigidní a neumožňují dostatečné financování strategických priorit. OECD zároveň upozorňuje, že místy je školní síť neefektivní, ale neexistují dostatečné nástroje (zejména z centra systému) a vůle přistoupit k nutným optimalizacím. Mezinárodní organizace tvrdí, že poloprázdné školy jsou nezanedbatelným břemenem pro udržitelnost systému.
Nový systém ministerstvo prezentuje jako centralizovanější a přehlednější. Cílem je zajistit rovnost financování v případech, kdy rozdíly byly nedůvodné. Zcela odlišný normativní systém financování pedagogické práce ve většině škol (mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře a školní družiny) stanoví maximální možný rozsah vzdělávání, nebo maximální možný rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu. To by mělo zajistit větší transparentnost a předvídatelnost pro ředitele škol. Ministerstvo upozorňuje, že velký důraz bude kladen na pravdivost, úplnost a správnost vykazovaných údajů, které budou přímo sloužit pro stanovení části rozpočtu školy nebo školského zařízení.
Od nového roku vybrané druhy škol a školní družiny předloží ministerstvu pro financování pedagogické práce údaje o svých pedagogických pracovnících (MŠMT) v rozsahu, termínech a struktuře stanovených prováděcím právním předpisem. Tím definují svůj nárok na příděl zdrojů státního rozpočtu. Ministerstvo posoudí, zda definovaný nárok nepřekračuje nárok vyplývající pro školu/školské zařízení ze stanoveného maximálního rozsahu vzdělávání (tzv. PHmax). Není-li PHmax překročen, je škole/školskému zařízení přiznán objem tarifních platů (včetně příslušenství) ve výši definovaného nároku – jinak maximálně do výše PHmax. Přiznaný objem finančních prostředků na platové tarify je zvýšen o objem finančních prostředků na ostatní nárokové složky platů pedagogů, příslušenství a o objem finančních prostředků na nenárokové složky platů pedagogů a další příslušenství. Ministerstvo slíbilo, že během příštího měsíce poskytne ředitelům „kalkulačku“, kde přehledně uvidí, kolik jejich škola dostane.
Nově je také definována krajská rezerva, kterou budou muset regiony připravit, aby mohli řešit finanční dopady podpůrných opatření v rámci společného vzdělávání. Zatímco centralizovanější financování dává ministerstvu více moci ovlivňovat školy samotné a implementovat strategické priority, je otázkou, které školy na systému prohrají. Nový model totiž přirozeně přestane zvýhodňovat velké školy. Rovněž odborné školy si stěžovaly, že není jasné, jak zaplatí nepedagogické pracovníky (Deník). „Podle parametrů, které MŠMT nastavilo, se opravdu ukazuje, že větším odborným školám, které mají řadu pracovišť pro zajištění teoretické a praktické výuky, přinese nový princip financování negativní dopad do počtu pracovníků, bez kterých tyto školy nebudou moci zajistit své provozy. Školy těžko shánějí pracovníky na pozice uklízeček, školníků, kuchařek, ale také pro správu IT či výkon ekonomicko-administrativních činností,“ říká místopředseda Národní rady Unie školských asociací ČR – CZESHA Jan Mareš.
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: