Co přinesl týden 2. 9. – 8. 9. 2019
Krátce:
Výrok týdne: „Analyzované přechodné („náběhové“) období ukázalo, že se administrování a zajišťování podmínek pro vzdělávání žáků se SVP postupně daří. I přes zjištěné potíže školy vítají garantovanou podporu a hledají pro žáky a učitele nejvhodnější řešení. Stejně tak ale lze konstatovat řadu problémů zmíněných v této analýze, na které je třeba reagovat.“ Bývalý ministr školství a stálý spolupracovník MŠMT Stanislav Štech zveřejnil datovou analýzu společného vzdělávání po roce 2016. Součástí jsou i doporučení pro změny.
V souvislostech:
Ministr školství Robert Plaga přesvědčil dosud nejhlasitější odpůrce odložení povinné maturity z matematiky. Po jednání školské tripartity viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, původního iniciátora zavedení této zkoušky, oznámila, že budou souhlasit s kratším odkladem. Milena Jabůrková dodala, že Plagu podporují v dalším zlepšení podmínek výuky matematiky. Právě ty stály za rozhodnutím ministra odložit povinnou maturitu z matematiky na neurčito (Seznam Zprávy). „Nemůžeme začínat tím, že maturita z matematiky je strašákem, když v rámci systému nejsme schopni poskytnout všem studentům na tuto zkoušku dostatečnou přípravu,“ řekl ministr.
Plaga považuje špatné výsledky v matematice za výsledek školního vzdělávání, nikoliv lenosti žáků. „Nemáme experimentovat s několika ročníky mladých studentů, když to není jejich chyba,” prohlásil ministr v DVTV, kde se utkal s poslancem STAN Petrem Gazdíkem (DVTV). Ten oponoval, že průmyslové svazy volají po připravenosti mladých lidí v matematice, a proto je účelné zkoušku mít co nejdříve jako povinnou. Gazdík považuje Plagovo rozhodnutí za populistické gesto. A není jediným, kdo není spokojen. „Mám pocit, že v poslední době se razí taková teorie, že máme být vstřícní k žákům, že je nemáme moc stresovat, že je má škola bavit… přece nás taky nebavily všechny předměty, které jsme na škole měli,“ řekla předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová s tím, že cítí, že maturita z matematiky má být součástí vzdělání (ČT24).
S tím, že škola nemá žáky bavit, však silně nesouhlasí sami středoškoláci. Česká středoškolská unie upozorňuje, že až třetina českých středoškoláků, nejvíce ze zemí OECD, nerada chodí do školy a 50 % středoškoláků vyjadřuje nespokojenost s obsahem výuky. Na základě těchto skutečností přichází středoškoláci s apelem na dvě témata (ČSU): zrušení povinné maturity z matematiky společně se zkvalitněním její výuky a pevnější ukotvení žákovských samospráv v zákoně. Přestože Plaga oznámil odložení povinné maturity z matematiky na neurčito, žáci středních škol stále plánují vyjít do ulic. Podle slov jejich předsedy chtějí přesvědčit i další strany a podpořit tak rozhodnutí ministra školství. Protestní pochod z parku Kampa na ministerstvo školství svolali na pátek 4. října od 15 hodin. Cílem má být jasný závazek, že si maturanti i nadále budou moci vybrat mezi cizím jazykem a matematikou. Aktuálně se necelý měsíc před konáním akce k události na Facebooku přidalo více než deset a půl tisíce lidí. Naposledy mladí lidé ve velkém počtu demonstrovali proti zavedení státní maturity v roce 2009 (iDnes). Tehdy se jich sešlo na sedm tisíc.
EDUin se též postavil za aktivní zlepšování systému: Je třeba změnit systém vyučování matematiky, zajistit dostatečnou metodickou podporu pro učitele a zlepšit vzdělávání budoucích učitelů. Bylo by neuvážlivé, aby změnám v povinných předmětech maturity nepředcházelo ověření, že výuka dokáže žáky na zkoušku dostatečně připravit. Základními principy pro rozvoj výuky matematiky by měly být individualizace vzdělávacího procesu a diferenciace pro žáky v rámci smíšených tříd. Pro lepší analýzu neúspěšnosti v matematice, ale i v dalších předmětech, ovšem chybí kvalitní a veřejná data. CERMAT jako organizátor zkoušek sice zveřejňuje agregované výsledky a umožňuje zobrazení podle škol, nicméně odmítá publikovat maturitní data s deskriptory pohlaví maturantů nebo oborů, na nichž žáci studovali. Pro lepší pochopení neúspěchu by se také hodila shrnutí špatných odpovědí. Ta by mohla osvětlit, nejen v jakých úlohách žáci chybují, ale také proč.
Proto EDUin vydal detailní analýzu současného stavu, kdy při porovnání procesu zveřejnění dat kolem maturitní zkoušky a jednotných přijímacích zkoušek dokazuje nerovnoměrnosti, které CZVV usvědčují z nerovného přístupu a deficitu transparentnosti. Zároveň vyvrací častý argument o nemožnosti zveřejnění anonymizovaných dat s odkazem na ochranu osobních údajů.
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: