Odložení povinné maturity z matematiky by mělo jít ruku v ruce se zveřejňováním anonymizovaných dat

9. 9. 2019
EDUin
beduin_210x210

Co přinesl týden 2. 9. – 8. 9. 2019

Krátce:

  • Analýza společného vzdělávání ve světle dat. Na přelomu let 2018 a 2019 zadalo MŠMT analýzu druhého roku aplikace společného vzdělávání (tzv. inkluze), aby mohlo vyhodnotit situaci po skončení přechodného období 2016–2018. Dosud nepublikovaný materiál nyní osvětluj např. počty odchodů a nástupů do speciálních škol nebo práci poradenských zařízení.
  • Bob Kartous: Neformální vzdělávání častěji nahrazuje to, co škola není schopna poskytovat. Přestože čím dál více tahá za kratší provaz, škola velmi pravděpodobně nezanikne. Například angličtinu ale děti vnímají mnohem častěji z digitálního světa (Seznam zprávy).
  • “Odměňujeme plošně podle tarifních tabulek i mnoho učitelů, kteří si to nezaslouží. A přicházíme tím o spoustu potenciálně skvělých učitelů, protože si před branami pedagogické fakulty uvědomí, že ve školství se ocenění za snahu a kvalitu nedočkají.” Daniel Münich v rozhovoru popisuje, co by bylo třeba pro zlepšení pedagogického procesu ve školách. IDEA při CERGE – EI zveřejnila studii Platy českých učitelů.
  • Učitelé nemají jen nízké platy, ale také starosti s rodiči, odpovědnost za žáky nebo nedostatky kolegů. Mladí učitelé, píše komentátor Martin Fendrych (Aktuálně), mají krátké úvazky a kvůli nedostatku pedagogů berou třídnictví. Přitom jim často nikdo nepomáhá a nesou celé břímě v začátku kariéry sami. I to jsou důvody, proč absolventi „peďáků“ odcházejí jinam.
  • Žijeme v informačním bahně, stát vynakládá velké peníze na služby, které nejsou efektivní nebo účelné. „Stát dává miliardy na organizaci centrálních zkoušek pro studenty a žáky základních a středních škol, ale nikdo například stále neví, jaký dopad má zázemí rodičů na výsledky studentů,“ říká ekonom Filip Petrold (Česká škola).
  • Školy praskají ve švech. Populační vlna se začíná přelévat do vyšších tříd. Tento školní rok přišlo do škol přes sto tisíc prvňáčků. Přestože jich vloni přišlo do prvních tříd více, školy doslova praskají ve švech a většina jich je minimálně z devadesáti procent zaplněna (iDnes). Po letech narůstá i počet středoškoláků.
  • „Od roku 1870 v souvislosti s novým školským zákonem byly tělesné tresty oficiálně zakázány, a to na všech stupních škol.“ O historii českých škol od dob středověku (Radio.cz) mluvila Magdalena Šustová z Národního pedagogického muzea v Praze.
  • Ministryně Maláčová chce změnit název dětských skupin na jesle. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v novele zákona o dětských skupinách od roku 2021 tyto skupiny, které navštěvuje zhruba 12 tisíc dětí, financovat z rozpočtu. Teď jsou závislé na evropských penězích. Standardem mají být jesle do 3 let a poté školka, říká ministryně (iRozhlas).

Výrok týdne: „Analyzované přechodné („náběhové“) období ukázalo, že se administrování a zajišťování podmínek pro vzdělávání žáků se SVP postupně daří. I přes zjištěné potíže školy vítají garantovanou podporu a hledají pro žáky a učitele nejvhodnější řešení. Stejně tak ale lze konstatovat řadu problémů zmíněných v této analýze, na které je třeba reagovat.“ Bývalý ministr školství a stálý spolupracovník MŠMT Stanislav Štech zveřejnil datovou analýzu společného vzdělávání po roce 2016. Součástí jsou i doporučení pro změny.

V souvislostech: 

  • ODLOŽENÍ POVINNÉ MATURITY Z MATEMATIKY JE STEJNĚ DŮLEŽITÉ JAKO ZVEŘEJŇOVÁNÍ ANONYMIZOVANÝCH DAT CERMATEM

Ministr školství Robert Plaga přesvědčil dosud nejhlasitější odpůrce odložení povinné maturity z matematiky. Po jednání školské tripartity viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, původního iniciátora zavedení této zkoušky, oznámila, že budou souhlasit s kratším odkladem. Milena Jabůrková dodala, že Plagu podporují v dalším zlepšení podmínek výuky matematiky. Právě ty stály za rozhodnutím ministra odložit povinnou maturitu z matematiky na neurčito (Seznam Zprávy). „Nemůžeme začínat tím, že maturita z matematiky je strašákem, když v rámci systému nejsme schopni poskytnout všem studentům na tuto zkoušku dostatečnou přípravu,“ řekl ministr.

Plaga považuje špatné výsledky v matematice za výsledek školního vzdělávání, nikoliv lenosti žáků. „Nemáme experimentovat s několika ročníky mladých studentů, když to není jejich chyba,” prohlásil ministr v DVTV, kde se utkal s poslancem STAN Petrem Gazdíkem (DVTV). Ten oponoval, že průmyslové svazy volají po připravenosti mladých lidí v matematice, a proto je účelné zkoušku mít co nejdříve jako povinnou. Gazdík považuje Plagovo rozhodnutí za populistické gesto. A není jediným, kdo není spokojen. „Mám pocit, že v poslední době se razí taková teorie, že máme být vstřícní k žákům, že je nemáme moc stresovat, že je má škola bavit… přece nás taky nebavily všechny předměty, které jsme na škole měli,“ řekla předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová s tím, že cítí, že maturita z matematiky má být součástí vzdělání (ČT24).

S tím, že škola nemá žáky bavit, však silně nesouhlasí sami středoškoláci. Česká středoškolská unie upozorňuje, že až třetina českých středoškoláků, nejvíce ze zemí OECD, nerada chodí do školy a 50 % středoškoláků vyjadřuje nespokojenost s obsahem výuky. Na základě těchto skutečností přichází středoškoláci s apelem na dvě témata (ČSU): zrušení povinné maturity z matematiky společně se zkvalitněním její výuky a pevnější ukotvení žákovských samospráv v zákoně. Přestože Plaga oznámil odložení povinné maturity z matematiky na neurčito, žáci středních škol stále plánují vyjít do ulic. Podle slov jejich předsedy chtějí přesvědčit i další strany a podpořit tak rozhodnutí ministra školství. Protestní pochod z parku Kampa na ministerstvo školství svolali na pátek 4. října od 15 hodin. Cílem má být jasný závazek, že si maturanti i nadále budou moci vybrat mezi cizím jazykem a matematikou. Aktuálně se necelý měsíc před konáním akce k události na Facebooku přidalo více než deset a půl tisíce lidí. Naposledy mladí lidé ve velkém počtu demonstrovali proti zavedení státní maturity v roce 2009 (iDnes). Tehdy se jich sešlo na sedm tisíc.

EDUin se též postavil za aktivní zlepšování systému: Je třeba změnit systém vyučování matematiky, zajistit dostatečnou metodickou podporu pro učitele a zlepšit vzdělávání budoucích učitelů. Bylo by neuvážlivé, aby změnám v povinných předmětech maturity nepředcházelo ověření, že výuka dokáže žáky na zkoušku dostatečně připravit. Základními principy pro rozvoj výuky matematiky by měly být individualizace vzdělávacího procesu a diferenciace pro žáky v rámci smíšených tříd. Pro lepší analýzu neúspěšnosti v matematice, ale i v dalších předmětech, ovšem chybí kvalitní a veřejná data. CERMAT jako organizátor zkoušek sice zveřejňuje agregované výsledky a umožňuje zobrazení podle škol, nicméně odmítá publikovat maturitní data s deskriptory pohlaví maturantů nebo oborů, na nichž žáci studovali. Pro lepší pochopení neúspěchu by se také hodila shrnutí špatných odpovědí. Ta by mohla osvětlit, nejen v jakých úlohách žáci chybují, ale také proč.

Proto EDUin vydal detailní analýzu současného stavu, kdy při porovnání procesu zveřejnění dat kolem maturitní zkoušky a jednotných přijímacích zkoušek dokazuje nerovnoměrnosti, které CZVV usvědčují z nerovného přístupu a deficitu transparentnosti. Zároveň vyvrací častý argument o nemožnosti zveřejnění anonymizovaných dat s odkazem na ochranu osobních údajů.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře: 

  • 18. 9., 9.00, Plzeňsko, Exkurze zahrada hrou II.
  • 20. – 22. 9., Kladno, Inkluzivní vzdělávání v Montessori školách
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články