OECD: Jak zlepšit hodnocení žáků

Pokračujeme v publikování závěrů studie OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education, Czech Republic. Přetiskujeme doporučení studie, jež se týkají opatření v oblasti hodnocení, doplňujeme je upřesňujícím popisem vycházejícím z textu studie a přidáváme krátký komentář vystihující současnou situaci. Na doporučeních je totiž zajímavé především to, jak se rozcházejí s realitou našeho školství. V lepším případě se uvedeným problémem fakticky nezabýváme, v horším jdeme přesně opačným směrem. Předchozí článek na toto téma najdete ZDE.

Doporučení OECD: Vymezit cíle vzdělávání a vytvořit integrovaný rámec hodnocení ve vzdělávání a posílit některé jeho složky

Popis řešení: Experti navrhují konkrétním aktivitám na poli hodnocení výsledků vzdělávání předřadit:

1. Lepší vymezení cílů vzdělávání. Ty mohou mít například podobu standardů, které popíší různé úrovně žákovských výkonů ve všech oblastech vzdělávání.

2. Vypracování koncepce hodnocení ve vzdělávání, v níž bude vysvětleno, jak budou jednotlivé evaluační aktivity podporovat důležité prvky vzdělávacích reforem.

Komentář EDUin: V současné době spolu ne vždy korespondují cíle vzdělávání a obsahy rámcových vzdělávacích programů. Totéž platí také o nástrojích (v tuto chvíli především plošných testech), kterými se výsledky učení ověřuje. Názorně řečeno: rámcové programy chtějí rozvíjet kompetence, ale testy ověřují hlavně učivo.

Doporučení OECD: Posílit odbornost všech aktérů v oblasti hodnocení

Popis řešení: Materiál zdůrazňuje zejména zvýšení odbornosti zřizovatelů škol (obcí a krajů), dále učitelů a ředitelů. Také doporučuje, aby součástí kvalifikace státních úředníků v oblasti vzdělávání byly vědomosti v oblasti hodnocení.

Učitelé by měli mít příležitost získat kvalitní vzdělání v oblasti formativního hodnocení a v oblasti hodnocení klíčových kompetencí a měli by se učit používat hodnocení pro zlepšování své práce a práce školy.

Úředníci by se měli učit, jak využívat poznatků získaných prostřednictvím hodnocení pro zlepšování práce škol. Dokument zdůrazňuje důležitost značné investice do zvýšení odbornosti v oblasti konstrukce testů a pedagogického měření.

Komentář EDUin: V současné době se metodologii hodnocení věnuje minimální pozornost jak na pedagogických fakultách, tak na většině škol. Státní úředníci mají znalosti v tomto oboru spíše jen náhodné. Za pedagogické dovednosti považujeme schopnost dobře učit, dobře motivovat žáky, ale jen zcela výjimečně schopnost dobře hodnotit.

Doporučení OECD: Vývoji standardizovaných národních testů předřadit vývoj standardů, které budou specifikovat cíle, jichž má žák ve vzdělávání dosáhnout

Popis řešení: Je nutné nejdříve vyvinout standardy, které budou zahrnovat cíle vzdělávání ve všech vzdělávacích oblastech. Teprve na základě těchto komplexních standardů lze koncipovat standardizované testy.

Komplexní standardy jsou potřebné proto, aby stanovily cíle v celé jejich šíři, ve všech oblastech vzdělávání, nikoli pouze v těch, které budou předmětem testování. Standardizované testy by neměly být podkladem pro konstrukci standardů, naopak by z nich měly vycházet.

Komentář EDUin: Současné standardy byly vyvíjeny především s ohledem na to, co je testovatelné. Pak ale hrozí, že školy nebudou učit to, co by bylo pro rozvoj žáků třeba, ale jen to, co se testuje.

Doporučení OECD: Omezit nežádoucí dopady standardizovaných testů

Popis řešení: Ministerstvo by mělo znovu promyslet cíle standardizovaného testování a koncipovat testování v souladu s těmito cíli tak, aby byly maximalizovány pozitivní dopady na učení žáků a minimalizovány dopady negativní. Je nutno dodržovat zásady maximální opatrnosti, protože testy budou mít velký dopad na práci škol. Měla by být ustavena expertní skupina, která by průběžně vyhodnocovala dopady testování a navrhovala opatření k eliminaci nežádoucích efektů.

Komenář EDUin: Ministerstvo přes opakované upozornění nezveřejnilo žádný souhrn opatření, kterými chce předejít nežádoucím důsledkům. Za jediné opatření tohoto druhu lze považovat slib, že nevzniknou žebříčky škol podle výsledku testů. V případě státní maturity ale ministerstvo tento slib nedodrželo a zveřejnilo pořadí nejúspěšnějších škol v zemi i v každém kraji.

Doporučení OECD: Vypracovat komplexní strategii hodnocení výsledků žáků a posílit úlohu hodnocení podporujícího učení (formativní hodnocení)

Popis řešení: Základem pro zlepšení výsledků vzdělávání českých žáků by se mělo stát hodnocení PRO učení. Důraz by tedy měl být kladen na průběžné používání hodnocení pro vyhodnocování pokroku žáků a stanovování dalšího učebního postupu. Česká republika potřebuje obrátit větší pozornost ke zlepšování výsledků žáků prostřednictvím formativního hodnocení, spíše než se spoléhat na závěrečná vysvědčení a výstupy ze závěrečných zkoušek. Kvalitní formativní hodnocení ovšem vyžaduje, aby si učitelé osvojili náročné dovednosti, které jim umožní zjistit, jak žáci rozumějí probíranému učivu, poskytovat jim cílenou zpětnou vazbu a stanovit výukové strategie, které pomohou žákům rozvíjet kompetence k učení.

Komentář EDUin: V tuto chvíli dáváme přednost hodnocením a zkouškám na závěr učebního procesu. Problém je v tom, že plošné testy v pátých a devátých třídách a státní maturity mohou částečně ověřit, co z učiva děti zvládly, ale to jim už do značné míry nemůže pomoci ve zlepšení výkonu.

Doporučení OECD: Nastartovat procesy, které pomohou zajistit vyšší srovnatelnost hodnocení v jednotlivých školách a třídách

Popis řešení: Je třeba zvýšit spolehlivost hodnocení žákovské práce učiteli tak, aby hodnocení poskytované žákům v různých školách byla srovnatelná. Tomu mohou napomoci standardy, které ukáží, jak hodnotit práci žáků vzhledem k očekávanému výkonu. Učitelům by měly být poskytnuty ukázky žákovských prací, které demonstrují různou úroveň naplňování standardů a ukazují, na základě jakých znaků má být žákovská práce hodnocena. Dále je třeba učitelům poskytnout evaluační úlohy a testy pro využití v běžné výuce. Tento proces zároveň významně napomůže profesnímu rozvoji pedagogů.

Komentář EDUin: V současné době neexistuje systém rozvíjení pedagogických schopností učitele, a to zvlášť v oblasti hodnocení. Té se nevěnujeme prakticky vůbec a nenabízíme učitelům metodickou podporu, aby se mohli v této oblasti zlepšit. To je také důvod, proč jsou známky z různých škol nesrovnatelné. Hodnocení je zcela subjektivní, podle zvyklostí školy, nebo dokonce jen konkrétního učitele.