Oldřich Botlík: Cermat zadržuje důležité informace, znevěrohodňuje tak přijímací řízení na střední školy

Lavina předčasných odchodů do důchodu i značný převis poptávky po místech na středních školách ve velkých městech jsou hrubým selháním řízení veřejných záležitostí. Občanům je přitom jedno, zda za to můžou politici či úředníci.

Společná příčina selhání je zřejmá: někdo trestuhodně zacházel s informacemi. Ty relevantní buď bohorovně přehlížel, nebo dokonce utajoval, případně se ani nesnažil potřebné informace získat.

K oběma jevům totiž vůbec nemuselo dojít.

S dostatečným předstihem bylo známo, že se k nim schyluje, a odpovědní činitelé měli povinnost tomu zabránit. Přesto je zaskočily jako silničáře sníh v zimě. Opozice toho nepochybně u voleb využije, stejně jako minulá opozice využila selhání minulé vlády. Tu zase nachytala na švestkách rychlost, s níž se šířil covid.

Jenže tahanic, kdo za co může, už má volič plné zuby. Neodvádí přece daně kvůli tomu, aby vedení státu, krajů a institucí financovaných z veřejných rozpočtů nejdříve umožnilo vznik nevratných škod značného rozsahu a potom se zpožděním nabízelo nepromyšlená a nákladná řešení vytvářející problémy nové. Navíc řešení, jejichž zákonnost či dokonce ústavnost pak posuzují soudy.

Nezbývá než trvat na snadné dostupnosti dat, jež instituce za naše peníze shromažďují, a na pravidelném zveřejňování informací, jak s těmito daty zacházejí. Vždycky se pak najde občan, který z toho něco užitečného vytěží. Uvedu dva příklady.

Volební data změnila volby…

Český statistický úřad zveřejňuje na svých stránkách podrobné výsledky voleb. Můžou do nich velmi pohodlně nahlížet laici, odborníkům nabízí totéž pro počítačové analýzy. A právě tahle data umožnila odhalit vážný systémový nedostatek hlavního mechanismu zastupitelské demokracie: do sněmovny se mohli dostat kandidáti, které voliči nezvolili. O odhalení se však nepostaralo ministerstvo vnitra, pod nějž volby spadají, nýbrž volič Tomáš Novák v roce 2017.

Zajímalo ho, proč ve výsledcích volebního okrsku, kde volil, není u kandidáta ODS Martina Kupky uveden žádný preferenční hlas, ačkoli mu ho sám dal. Našel ve Středočeském kraji 905 okrsků, v nichž podle dat voliči nezakroužkovali na rubu hlasovacího lístku ODS nikoho.

Ve volební stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu vyslovil domněnku, že tamní volební komise při sčítání hlasů lístky vůbec neotáčely. Soud si nechal hlasovací lístky poslat, domněnku potvrdil, a navíc odhalil další vážné nedostatky při počítání hlasů a archivování hlasovacích lístků. Takové, že mohly ohrozit legitimitu voleb a víru občanů v jejich správný výsledek. Po přepočítání preferenčních hlasů pak vyšlo najevo, že voliči nezvolili poslancem Petra Bendla, nýbrž Martina Kupku.

… a testovací data přijímačky

Za povinné přijímací testování odpovídá státní instituce zřízená ze zákona, které se říká Cermat. Zákon mu ukládá, aby včas zveřejňoval řadu informací z obou termínů testování. Cermat to ovšem dělá tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Získal například o každém žákovi podrobné informace, jak řešil jednotlivé úlohy těch testů z češtiny a matematiky, které psal. Můžeme si je představit jako velkou tabulku, v níž každému žákovi odpovídá jeden řádek. Má čtyři bloky sloupců – každý za jeden předmět a jeden termín.

Na takových datech by už statistici prověřili o testech skoro všechno, co potřebují. Jenže Cermat zveřejnil každý blok zvlášť a tak, aby zmizela příslušnost k témuž žákovi. Data už nelze propojit. I ta rozdělená však zakládají důvodné podezření, že korektnost přijímacího řízení narušují systémové vady. Nerozdělená data by podezření mohla potvrdit, či naopak vyvrátit. Které z obou možností chce asi Cermat zabránit?

Dr. Hynek Cígler se zabývá teorií měření psychických jevů. V článku na webu Českého rozhlasu důkladně rozebral příčiny a důsledky rozdílné průměrné úspěšnosti přijímacích testů na čtyřleté obory. První termín byl letos výrazně obtížnější, v průměru o 6,5 bodu. Pan Cígler dospěl k závěru, že to mohlo znevýhodnit až 10 tisíc žáků (!).

Kvůli rozdělení zveřejněných dat navíc nemohl zkoumat rozsah možného znevýhodnění těch žáků, jimž jde matematika lépe než čeština. Žák, který testy z obou předmětů napsal průměrně úspěšně, totiž získal v matematice v průměru o osm bodů méně než v češtině. To by se kvalitně připraveným testům rozhodně stát nemělo.

Ministr školství Mikuláš Bek se ocitl v průšvihu s přijímačkami nevinně. O svou nevinnost by ale mohl rychle přijít, pokud by podobně jako většina jeho předchůdců přistoupil na hru Cermatu a kryl ho. Měl by učinit dva kroky. Vyzvat Cermat, ať příčiny nesrovnalostí v obtížnosti přijímacích testů veřejně vysvětlí. A nařídit mu, ať okamžitě zpřístupní data s výsledky testování v takové podobě, aby si veřejnost s pomocí odborníků mohla udělat na korektnost přijímacího řízení vlastní, fakty podložený názor.

Text vyšel v Lidových novinách.