Cermat se pokusil zamlčet chybu v letošním maturitním testu z matematiky. Publikujeme text Oldřicha Botlíka, který se na základě odhalení prokazatelně neprofesionálního a podle jeho názoru neetického jednání ptá, co s tím MŠMT udělá. Zároveň upozorňuje, že v situaci, kdy se ani po několika ročnících státní maturity nepovedlo zabránit chybám, které poškozují maturanty, není vhodné zavádět maturitu z matematiky jako povinnou. Předchozí texty Oldřicha Botlíka, Eduarda Fuchse a Josefa Kubáta a tiskové zprávy EDUin k tématu najdete ZDE.
Eduard Fuchs a Josef Kubát působí ve schvalovacích komisích státní maturity: první v ministerské, druhý je externím členem komise v Cermatu. Jde o významné představitele Jednoty českých matematiků a fyziků a dlouholeté učitele matematiky. V souvislosti s letošním maturitním testem z matematiky si ovšem počínali zcela nepřijatelně. Na webu EDUin.cz napadli jasný důkaz, že Cermat opomenul matematicky správné řešení úlohy 11. Nezměnili názor ani po upozornění, že jejich vyjádření nemohou obstát v kontextu dalších testových úloh, a navíc nejspíš povedou k závažným křivdám. Po měsíci ovšem vyšlo najevo, že řešení, jehož správnost oba vehementně popírali, Cermat ve skutečnosti uznával – „jenom“ to nikomu neprozradil. Jim také ne.
Marně jsem čekal, že se pánové Fuchs a Kubát po této blamáži omluví aspoň maturantům. Díky své matematické erudici totiž museli rozumět tomu, že hájí neobhajitelné. Svá osobní vyjádření navíc předložili jako členové schvalovacích komisí, a zvýšili tak váhu svých slov v očích laické veřejnosti. Nebrali ohled na zjevná příkoří, která jejich neústupnost mohla způsobit žákům. Pokládám proto jejich jednání za velmi neetické. Domnívám se, že nadále by už neměli mít se státní maturitou z matematiky nic společného.
Je zřejmé, že Cermat odhalil chybu ve vyhodnocování odpovědí na úlohu 11 již velmi záhy – dávno před tím, než jsem na ni upozornil já. Utajil ji však i před schvalovacími komisemi. Jejich členové E. Fuchs a J. Kubát potom – možná ve snaze krýt záda Cermatu nebo jeden druhému – vědomě obhajovali nepravdu, a nakonec si tak uřízli pořádnou ostudu.
Nečestně se ale vlastně zachoval kdekdo ke kdekomu: Cermat ke členům schvalovacích komisí a k veřejnosti, interní členové schvalovací komise Cermatu k jejím externím členům a Eduard Fuchs s Josefem Kubátem k maturantům i k veřejnosti. Akademická etika přitom šla stranou ve všech případech.
Je snad už konečně jasné, že hluboké systémové změny jsou nevyhnutelné. Nejenže bez nich nelze zavést povinnou maturitu z matematiky. Jednání lidí v Cermatu a kolem něho zpochybnilo dokonce samu udržitelnost centrálního testování v Česku – maturitního i přijímacího. Ani po osmi ročnících státní maturity se totiž nepodařilo zabránit nežádoucím jevům, které jsou u obou tak významných zkoušek naprosto nepřijatelné, neboť ohrožují jejich regulérnost a důvěryhodnost. Co s tím tedy ministerstvo školství hodlá udělat?