Oldřich Botlík: Náprava výsledků maturitního testu z češtiny

Publikujeme text Oldřicha Botlíka, který uvažuje nad tím, jak by měl Cermat napravit negativní dopady, které mohly letošním maturantům způsobit úlohy 17, 19 a 30 v maturitním testu z češtiny. Na závadnost úloh upozornil češtinář Jiří Lukáš mimo jiné v textu O chybách v maturitním didaktickém testu z češtiny.

Na závadnost úloh 17, 19 a 30 letošního maturitního testu, které nejsou v souladu s Katalogem požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z ČJ, upozornil pan Jiří Lukáš, učitel češtiny na jednom brněnském gymnáziu. Učinil tak ve svých podnětech Cermatu a Nezávislé odborné komisi ministerstva školství (NOK), v Lidových novinách dne 27. května a nedávno také přímo na EDUin.cz. Jeho podněty zatím nevedly k nápravě. Cermat reagoval mimoběžně, jak je jeho zvykem. Druhý podnět uvízl na stolech pracovnic oddělení všeobecného vzdělávání MŠMT. Členům NOK ho až do data jednání komise nepředaly a znemožnily tím řádný výkon její činnosti, kvůli níž (snad) byla ustavena. Komise má totiž mimo jiné akademicky rigorózně posoudit sporná místa v testu a v případě jakýchkoli pochybností rozhodnout ve prospěch žáků. 

Blíží se datum 28. června 2021, kdy vyprší lhůta k podání žádosti o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky. Podívejme se proto, kolika maturantům poskytují vadné úlohy legitimní důvod, aby žádost podali. Budeme brát v úvahu pouze ty žáky, kteří v testu neuspěli, ovšem natolik těsně, že kdyby v úlohách 17, 19 a 30 získali plný počet bodů, maturitní test by složili úspěšně. Bodové dotace těchto úloh činí 1 bod, 1 bod a 4 body. 

Jiná náprava nedostatků úloh 17, 19 a 30 než přiznání plného počtu bodů totiž není možná. Kdyby například Cermat rozšířil počet správných položek u výběrové úlohy 17 z jedné na skutečně správné tři, šlo by o formát úlohy, který Katalog požadavků nepřipouští. V úlohách 19 a 30 je jakýkoli dodatečný pokus o nápravu nesouladu s Katalogem vyloučen absolutně: řečeno s klasikem, tyto skvrny nelze odstranit bez porušení podstaty látky. 

Matematicky je v zásadě jedno, zda MŠMT vypustí tyto úlohy z hodnocení a sníží hranici pro složení testu o 6 bodů, anebo změní dosavadní bodový zisk každého maturanta ve zmíněných úlohách na maximální hodnotu a hranici zachová. 

Poprvé v historii státní maturity bylo letos možné zjistit počty žáků osudově postižených chybou v testu ještě před vypršením lhůty pro podání odvolání. Zasloužila se o to novela školského zákona, po níž přibyl nový paragraf 183d. Ten Cermatu nařizuje, aby do 14 dní od předání výsledků školám podrobná data anonymizoval a zveřejnil. Cermat to letos zvládl dokonce o několik dní dříve. 

A jaké jsou výsledky výpočtu, který se týkal 65 870 prvomaturantů a 2 984 ostatních maturantů? Pokud by testové úlohy 17, 19 a 30 byly uznány za defektní, prospělo by navíc 2 902 žáků, mezi nimiž 2 586 skládalo zkoušku poprvé. 

Řada lidí včetně mě už mnohokrát konstatovala, že když Cermat udělá chybu v testu, nic hrozného se neděje. Zásadní problém ovšem nastává, když chybu vytrvale popírá. V tomto případě už by to bylo opravdu trapné a neúnosné, ovšem pro pořádek jsem výpočty provedl i pro dílčí možnosti, v nichž by k nápravě došlo v menším rozsahu (pouze pro jednu úlohu, případně pro některou jejich dvojici).

Přeji všem maturantům postiženým závadnými úlohami 17, 19 a 30, aby k nápravě došlo buď „z moci úřední“, nebo kladným vyřízením jejich žádosti. Zkušenosti ukazují, že jinak (tj. soudní cestou) se náprava opravdu vleče. O to je ovšem dosavadní ledabylý postup schvalovacích komisí nezodpovědnější.