← Články

Oldřich Botlík: Postup ministerstva školství je nemravný a porušuje zákon

19. 1. 2021

EDUin

Publikujeme text Oldřicha Botlíka, který shrnuje diskusi a následný vývoj kolem problematického zadání úlohy č. 11, která byla součástí didaktického testu z matematiky u maturitní zkoušky na jaře 2019. Průběh diskuse je možné sledovat na odkaze ZDE.

Vzhledem k chystanému ukončení provozu České školy jsem se rozhodl shrnout dosavadní vývoj ve věci „maturitní úloha o úhlech“. O úloze se tam hojně diskutovalo. Text současně vychází na EDUin.cz, kde k problému rovněž proběhlo několik poučných názorových výměn. Úloha byla součástí testu z matematiky na jaře 2019 a měla toto zadání:

Na stránkách EDUin.cz publikoval už v květnu 2019 svůj text k úloze 11 také doc. Eduard Fuchs, člen Nezávislé odborné komise MŠMT pro posouzení maturitního testu z matematiky (odkaz je uveden na konci). V září 2020 přidal pod text své hodnocení úlohy matematik doc. Miroslav Kureš z VUT Brno. Pokládám je za mimořádně přesné a výstižné. M. Kureš mimo jiné napsal: Přečteme-li si pozorně zadání, zjistíme, že na prvním řádku je slovo „úhel“ použito ve významu velikost úhlu. Na druhém řádku je slovo „úhel“ použito ve významu úhel. (Neboť autor jistě nezamýšlel určení velikosti velikosti úhlu.) Jedním z hlavních úkolů matematiky ve vzdělávání je precizace myšlenek a vyjadřování. Jestliže se i během stručného zadání změní význam pojmu, je to nepřijatelné, a pokud by student zcela odmítl takovou úlohu z důvodu zmatenosti řešit, bude mít pravdu. Právě výuka matematiky a diskuse nad podobnými příklady mu mají dávat příležitost si toto ujasnit!

Rekapitulace jinými slovy

Zadání úlohy nesplňuje nároky na korektní matematické vyjadřování. Úloha se proto vůbec neměla v testu ocitnout. Nicméně se v něm ocitla a Cermat uvedl v Klíči správných odpovědí, že za takovou pokládá pouze 248°. Později dodal, že za správnou odpověď uznával také dvojici 248° a 112°. Jenže – jak uvedl M. Kureš – hodnotová interpretace zadání, podle níž slovo „úhel“ znamená číslo a vede na odpověď pouze 248°, neprojde přes druhý řádek. Proto je nepřijatelná: při testování platí, že co je psáno, to je dáno. Domluva s autorem úlohy, při níž by maturant mohl zjistit, jak autor své zadání vlastně myslel, je totiž během psaní testu vyloučena. Zbývá tak pouze interpretace geometrická, podle níž slovo „úhel“ v zadání znamená část roviny. Tato interpretace je ve druhém řádku zadání zcela korektní, ale projde s přimhouřením obou očí i přes řádek první, ačkoli cítíme, že v podobných souvislostech se slovem „úhel“ obvykle myslí číslo.

Nic jiného než přimhouřit obě oči nám ovšem nezbývá – jinak by Cermat musel úlohu z hodnocení vyřadit, protože zadání by nedávalo smysl. Při geometrické interpretaci, tedy jediné aspoň trochu přijatelné, je úplným řešením úlohy 11 dvojice čísel 248° a 112°. Z obou částečných řešení (pouze 248°, případně pouze 112°), která jsou naprosto rovnocenná, však Cermat uznával jen to první. Taková libovůle je nezákonná. A škodí nesprávnou informací školám: na rozvíjení přesného myšlení a vyjadřování ve výuce matematiky moc nezáleží – věnujte se raději kosinu.

Správní žaloby na ministerstvo školství
Libovůle (možná spíše svévole) Cermatu ovšem poškozuje také konkrétní žáky. Maturant R. L., který uvedl odpověď pouze 112°, se tudíž proti verdiktu Cermatu odvolal k MŠMT, a když ministerstvo jeho odvolání zamítlo, podal na ně 19. 6. 2019 správní žalobu. Té Městský soud v Praze vyhověl 9. 6. 2020 (přibližně po roce!). Rozhodnutí zrušil jako nezákonné (pro nepřezkoumatelnost, tedy nedostatečné odůvodnění), vrátil ministerstvu věc k novému rozhodnutí a uložil mu, aby se řádně vypořádalo se všemi argumenty maturanta. Domnívám se, že ministerstvo nesplnilo závazný pokyn soudu ani ve svém druhém rozhodnutí z 24. 6. 2020. Trvá na svém původním stanovisku, že odpověď pouze 112° nemůže být uznána, ale s argumenty maturanta se opět nevypořádalo – vlastně jen jinými slovy zopakovalo, co uvedlo již dříve. Pouze se nadále snaží zamést pod koberec chybu Cermatu i svou vlastní. Nejspíš počítá s tím, že žalobce své úsilí dříve či později vzdá.

Ministerstvo musí postupovat v souladu s výsledky soudobého stavu poznání světa, což mu ukládá školský zákon (§ 2, odst. 1, písm. e). Jak už víme, korektně se může s maturantovými argumenty vypořádat jedině tak, že přizná bod také odpovědi 112°. Pan R. L. proto 12. 8. 2020 podal na MŠMT druhou správní žalobu v téže věci. Ministerstvo se ve vyjádření k žalobě pokusilo svou argumentaci jakž takž doplnit. Ústavní soud ovšem opakovaně judikoval, že taková praxe je nepřijatelná: všechny argumenty musejí být uvedeny přímo v rozhodnutí, které obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků (správní řád, § 68). Nejsem právník, ale domnívám se, že podle správního řádu soudního nemůže soud postupovat jinak než rozhodnutí ministerstva zrušit jako nezákonné i podruhé a věc mu znovu vrátit.

Druhý rozsudek asi nelze očekávat dříve než za půl roku. Do té doby nedojde k nápravě, přestože odborně bylo všechno jasné už v květnu 2019. MŠMT vytrvale opírá svá rozhodnutí o vyjádření E. Fuchse a J. Kubáta (ten se označil za člena validační komise Cermatu, který ovšem odmítá složení komise zveřejnit). Nově využilo rovněž vyjádření M. Mikuláše, jenž se v minulosti podílel na přípravě maturitních testů z angličtiny (sic!). Díky odkazům na konci si laskavý čtenář může sám udělat názor na kvalitu argumentů všech tří jmenovaných. Není možná ani diskuse s autorem úlohy – Cermat i ministerstvo odmítají jména autorů již použitých úloh zpřístupnit, ačkoli ta smějí být veřejně nepřístupnou informací nejvýše do konce příslušného zkušebního období (školský zákon, § 80b, odst. 2, písm. d). Nelze tedy vyloučit, že autorem vadné úlohy je někdo z těch, kteří ji nyní zuby nehty brání. Ministerstvo školství čelí ve věci zpřístupňování jmen autorů maturitních zadání mé správní žalobě, na nařízení jednání čekám už dva roky marně.

Namísto formálně snadné nápravy jednoho drobného omylu, na který se přišlo příliš pozdě, to všechno vypadá jako systematická kruhová obrana majestátu vrchnosti, které Cermat a MŠMT dávají přednost i před pravdou. Ve skutečnosti ho ovšem nenapravitelně samy poškozují.

Závěr

Počínání Cermatu a ministerstva školství je nemravné a prokazatelně porušuje nejen zákon, ale rovněž závazné kurikulární dokumenty. Mladým lidem na prahu dospělosti dokazuje, že žijí ve státě, jehož úřady se k občanům nechovají korektně. Je třeba provést zásadní personální a procedurální změny, které zajistí, aby podobná pochybení autorů úloh – budou se vyskytovat pořád – byla příště napravena v únosné lhůtě a nepoškozovala žáky.

Mezitím však česká státní maturita rychle ztrácí zbytek svého notně pošramoceného kreditu. Je správné, že záměr učinit maturitní test z matematiky povinným pro všechny neprošel.

ODKAZY