Oldřich Botlík: Za Cermat transparentnější

Publikujeme text Oldřicha Botlíka, který komentuje aktuální návrh novely školského zákona týkající se změn v maturitní zkoušce. Autor je matematik a zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno.

Školský výbor doporučil 20. dubna 2020 Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh „maturitní novely“ školského zákona a některé pozměňovací návrhy. Podpořil tak rovněž změny v poskytování informací o obou plošných zkouškách, jež probíhají v režii Cermatu.

Vláda navrhuje novelizovat § 183c, který zakazuje povinné osobě (ministerstvu, Cermatu, ale také například každé škole) poskytovat určité údaje na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jde mj. o údaje získané při závěrečné zkoušce, při společné části maturitní zkoušky a také o některé údaje získané Českou školní inspekcí. Ustanovení se netýká případů, kdy povinná osoba zveřejní tyto údaje z vlastní vůle, tedy bez žádosti. Zákaz se vztahuje na údaje, které vypovídají o
a) výsledcích jednotlivých dětí, žáků a studentů,
b) průměrných nebo souhrnných výsledcích za školu nebo více škol nebo za jinak vymezenou skupinu dětí, žáků nebo studentů,
c) srovnání výsledků mezi školami nebo jinak vymezenými skupinami dětí, žáků nebo studentů,
d) obsahu a formě zadání, která dosud nebyla využita v ukončeném zjišťování,
e) připravovaných nebo používaných nástrojích pro zjišťování a zpracování výsledků vzdělávání.

Zákaz se má nově týkat rovněž údajů získaných při přijímací zkoušce na střední školy. Na druhé straně vláda navrhuje vypustit písmena b) a c). Domnívám se, že § 183c může být vypuštěn celý. Omezení podle písmena a) totiž vyplývá ze zákona o ochraně osobních údajů. Nepoužitá zadání – viz písmeno d) – jsou chráněna tím, že je Cermat označí za informaci veřejně nepřístupnou. Informace uvedené pod písmenem e) má naopak Cermat aktivně zveřejňovat z vlastní iniciativy, aby co nejprůkazněji veřejně doložil relevanci a kvalitu nástrojů, které používá.

K tomu směřuje návrh poslance J. Špičáka (ANO), který školský výbor rovněž doporučil ke schválení. Podle návrhu má Cermat – u přijímacích i maturitních testů – zveřejňovat na internetu

1. a) zadání zkoušek, a to ve lhůtě do 1 pracovního dne ode dne, kdy proběhla zkouška,
2. b) klíče správných řešení úloh, a to ve lhůtě do 1 pracovního dne od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám,
3. c) výsledky jednotlivých uchazečů a žáků v jednotlivých úlohách testů a výsledky za jednotlivé školy v členění podle skupin oborů vzdělání, a to ve strojově čitelném formátu bez možnosti identifikace uchazečů a žáků ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám,
4. d) informace o průběhu zkoušek včetně závěrů o ověření správnosti testů a jejich souladu s právními předpisy, a to ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám.

I když některé body vypadají jako banalita, nejsou samozřejmostí. Například písmeno a): v roce 2017 označil Cermat zveřejnění přijímacích testů po skončení testování za porušení autorských práv, protože proběhlo bez jeho písemného souhlasu. Podle dodatečného vyjádření MŠMT jsou však již použité testy dílem úředním, které není podle autorského zákona chráněno. K významu písmena c): poskytnutí anonymizovaných prvotních dat z loňského jarního maturitního testu Matematika trvalo ministerstvu školství bezmála půl roku, ačkoli na to má podle zákona 15 dní.

Cermat utajuje leccos. Zneužívá třeba ustanovení § 80b odst. 2 písm. d) školského zákona.  Odmítá totiž poskytnout jména autorů použitých maturitních testů a autorů použitých maturitních testových úloh a zadání písemných prací, i když příslušné zkušební období již skončilo a zákon jejich další utajování explicitně vylučuje. Autoři přitom vytvářejí nástroje, které masivně ovlivňují výuku na školách a používají se plošně při rozhodování o životních osudech statisíců lidí. Je také otázkou, jak by se Cermat zachoval třeba při vyřizování žádosti o výsledcích pilotáží maturitních testů z jara 2019, které už podle ustanovení § 80b odst. 2 písm. b) rovněž nesmí utajovat.

Ochrana důvěrných informací souvisejících s plošnými testy je dostatečně zaručena povinností mlčenlivosti, kterou školský zákon ukládá osobám, jež s takovými informacemi přijdou do styku. Taková ochrana je ostatně běžná i v jiných oborech. V případě Cermatu je ovšem třeba pečlivě hlídat, zda označení „veřejně nepřístupná informace“ nezneužívá. Zbytečné utajování totiž silně znevěrohodňuje obě zkoušky, které Cermat připravuje a administruje.