Co přinesl týden 16. 3. – 22. 3. 2020
Krátce:
Výrok týdne: „Kdybych měla vyzdvihnout Tomášovu hlavní lidskou kvalitu, byla by to vzácná směs pokory a sebevědomí – kterou se on pod označením „pokorné sebevědomí“ snaží rozvíjet i u svých žáků. Tomáš ví, v čem je dobrý a co neumí, a umí velmi dobře pracovat s chybou. Svým příkladem ukazuje, jak užitečná je to kompetence.“ Tomáš Chrobák, učitel matematiky z Moravskoslezského kraje, postoupil do světové padesátky soutěže Global Teacher Prize. Vybíralo se z dvanácti tisíc učitelů mezi sto čtyřiceti zeměmi světa. Jeho úspěch komentuje koordinátorka národního kola Hana Matoušů (Rodiče vítáni).
V souvislostech:
Šířící se epidemie onemocnění COVID-19, vyhlášení nouzového stavu vládou ČR a přijatá preventivní opatření vystavila vzdělávací systém ČR, školy, učitele, žáky a rodiče zcela mimořádné situaci. Většina škol a školských zařízení nemůže zajišťovat vzdělávací činnost za osobní přítomnosti žáků. MŠMT doporučuje tam, kde to podmínky umožňují, využít nástroje distančního vzdělávání. Způsoby, jak se toho školy zhostily, se ale významně liší, což ovlivňuje nejen děti, ale především rodiče. Ti někdy musí s dětmi trávit dlouhé hodiny nad úkoly, které jim učitelé zadávají. „Sociální sítě se hemží dotazy nešťastných matek a otců, zda to je v ostatních rodinách také tak a jak se vypočítá hmotnostní zlomek či součet bilandských grošů,“ píše ve svém komentáři novinářka Markéta Boubínová (Deník N).
Podle Boubínové velká část učitelů zadává úkoly na den nebo týden emailem. „Pondělí: matematika, pracovní sešit, strana 25, 26, čeština, vyjmenovaná slova, strana 35, 36 a tak dále,“ vypočítává. Zběsilého tempa úkolů si všimli i sami učitelé. „Vážení kolegové, chci vás poprosit, aby nastoupil zdravý rozum. Opravdu nemusíme rodičům dokazovat, že umíme vymyslet domácí přípravy pro jejich dětí,“ začíná svůj apel učitelka Ivona Přechová na Facebooku. Přes 11 tisíc sdílení a dva a půl tisíce reakcí ukazuje, že jde o zásadní otázku distanční výuky.
Problém s distanční výuku spočívá v několika rovinách. Na té nejhlubší se ukazuje, jak rozmanité je vnímání, k čemu vlastně škola podle učitelů je. Přesun na digitální platformu ukazuje, že někteří učitelé považují předmětové znalosti za klíčové, pro jiné je důležitá schopnost jejich využití v různých kontextech, čehož docilují kreativními úkoly (přenesení znalostí do interaktivní prezentace, vlastního uvažování apod.). Jiní učitelé chtějí dětem dopřát naopak více času s rodinou a umožnit jim poznávat jiné věci, než které probírají běžně ve škole. Mezi nimi jsou ti, kteří se starají jak o znalosti a dovednosti, tak i společenský a duševní rozvoj svých žáků. Organizují videokonference, kde nejen přednáší, ale i si dětmi povídají o svých zkušenostech z domova, pocitech a zájmech.
Na praktičtější úrovni se ukazují různé dovednosti učitelů s digitálními technologiemi. Ředitel společnosti SCIO Ondřej Šteffl apeloval, aby jejich nasazení nebylo tak uspěchané (Facebook), jak se v některých učitelských komunitách může zdát. Totiž mezi učiteli navzájem se probudila ohromná vlna solidarity a pomoci se zdroji. Ve skupině Učitelé+ si pedagogové denně vyměňují tipy a nápady, jak vést hodiny nebo které internetové služby pro online výuku využít. Iniciativa dobrovolníků jménem Učíme online pomáhá ředitelům škol digitalizovat výuku, pokud neví, jak na to. Učitelé se navzájem podporují v tom zahájit online výuku například skrze videohovory nebo zajímavá zadání žákům – zde například ve videu učitele na YouTube. Ministerský projekt na podporu učitelů SYPO zase rozjel sérii webinářů (SYPO), kde prakticky radí, jak zavést online výuku a nezbláznit se nebo jak pracovat s rodiči a žáky přes internet.
Svou roli v novém nastavení vzdělávání začínají zjišťovat také zřizovatelé škol. Magistrát hlavního města Prahy v pondělí 16. března zahájil provoz nového portálu učíme.online a internetového Rádia Ámos. Na nich mají ředitelé škol a učitelé hledat způsoby, jak zůstat s žáky a studenty i nadále v kontaktu a pokračovat v jejich vzdělávání. Pražský radní pro školství Vít Šimral zjišťoval od učitelů (Facebook), jaké nejlepší notebooky pořídit žákům, kteří jimi nedisponují a nemohou se tak účastnit výuky. Nedostupnost techniky představuje významný problém a může ohrozit již tak oslabený růst těch nejzranitelnějších dětí ve společnosti. MŠMT již krátce po přerušení prezenčního vzdělávání představilo web NaDálku, kde shrnuje zdroje pro učitele. Podobný rozcestník sestavuje také EDUin.
Je nesporné, že vyučování na dálku bude pokračovat ještě mnoho týdnů. Jestli se něco učíme z prvních krůčků učitelů v ryze digitálním prostředí, je to ona náročnost udržení kvalitního kontaktu s dětmi. Stejně jako ve školních třídách, i v digitálních učebnách by mělo platit, že vzdělávání je o růstu člověka jako osobnosti skrze znalosti, dovednosti a postoje. K tomu je zapotřebí lidského kontaktu a pomocné ruky. Ukazuje se, že tu by neměl plně přebírat rodič, ale dále ztělesňovat učitel v roli mentora a průvodce. Taková role je bez přímého kontaktu s dětmi ovšem velmi obtížná a může stát v pozadí obav a nepříjemných pocitů mnoha učitelů. Jak správně zajistím, že se moji žáci učí a dává jim to smysl? Který z formátů výuky a jaké nástroje mám použít, když některým jde to a jiným ono? Pedagogové se s těmito otázkami potýkají často v začátcích své kariéry a nyní si je mohou klást znovu. Odpovědi na ně jsou totiž v online prostředí jiné a představují nelehkou výzvu, jak myslet na individuální růst žáků.
Štěpán Kment, analytik EDUin
Výběr z EDUkalendáře: