← Beduin

Opravdu se ve světě odklánějí od kompetencí jakožto cílů vzdělávání?

11. 1. 2016

EDUin

Co přinesl týden 4.1. – 10.1. 2016

Témata týdne: John Hattie je australský výzkumník v oblasti vzdělávání. Prostřednictvím meta-analýzy dat o vlivu různých faktorů na výsledky vzdělávání došel k pozoruhodným závěrům: výrazně nejdůležitější roli hraje sebehodnocení žáků a respekt k vývojovým stádiím dle Piageta. Na výzkum neupozornilo MŠMT ani ČŠI, nýbrž Bořivoj Brdička na Spomocníku. 90 % elitních inženýrů v dětství rozebíralo hodiny na součástky! Pojďme na tom postavit reformu vzdělávání… Skutečně poučný komiks o tom, jak může probíhat reforma vzdělávání. Do jaké míry jde o nadsázku a do jaké míry o realitu posuďte sami (AJ). Série reklamních spotů Vysokého učení technického v Brně, sázející na narativ mladého buddhistického mnicha, jenž hledá místo, kde „rovnice mají výsledek“, se umístila na 13. místě v soutěži o nejlepší reklamu serveru Mediář. Potřeba ukazovat, že vzdělávání je zejména hrozná švanda, je v českém prostředí silně zakořeněna… Stát by měl regulovat počet studujících na VŠ. Společnost by si měla více vážit vysokých škol. Vzdělávací systém by měl připravovat člověka na dalších 40 let dopředu. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v rozhovoru pro ČRo.

Upozornění: Omlouváme se Stanislavu Štechovi, který se účastnil předvánoční debaty Akvárium, za to, že byl obsah diskuse zveřejněn bez jeho souhlasu. Jeho odpověď, včetně kritiky EDUin, jsme zveřejnili a dále se k ní vyjadřujeme níže.

Výrok týdne: „Bezbřehý aktivismus českého EduOutu.” Odpověď Tomáše Janíka, vedoucího Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty MU v Brně na otázku po třech největších problémech českého regionálního školství (Česká škola). I ostatní odpovědi stojí za pozornost…

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

REGULACE ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ: SKUTEČNĚ SE SVĚT ODKLÁNÍ OD KOMPETENCÍ?

Poslední Akvárium, diskuse na různá vzdělávací témata v EDUpointu na Staroměstském náměstí, vzbudilo značný rozruch. Téma diskuse bylo stanoveno následovně: Dochází v českém školství k pomalému utahování šroubů? Co si myslet o povinných přijímačkách, povinném roce předškolního vzdělávání či ročníkových výstupech? Diskuse se zúčastnili Zdeňka Staňková za Svobodnou školu, Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí a náměstek ministryně školství Stanislav Štech. Ačkoliv bylo toto Akvárium uzavřenou diskusí, Zdeňka Staňková publikovala na serveru Svobodné školy reakci na některé názory, které Stanislav Štech během diskuse prezentoval. Z hlediska iniciativy Svoboda učení je jakákoliv regulace či povinnost ukládaná státem v oblasti vzdělávání problematická. Štechovy názory se proto setkaly s ostrou kritikou. Stanislav Štech nicméně, jak se zdá, představuje druhý protipól. Na článek Zdeňky Staňkové reaguje obhajobou svých názorů, mezi něž patří odklon od kompetencí, které staví do přímého protikladu se znalostmi. Štech dokonce tvrdí, že k odklonu od kompetencí dochází všeobecně, což ale velmi ostře kontrastuje se současnou kurikulární reformou ve Finsku. Tamní školy začnou podle nového kurikula vyučovat od září 2016 a pojem „competencies“ v něm hraje ústřední roli. Hlavním motivem k reformě přitom bylo najít takový obsah a formu školního vzdělávání, které odpovídají životu v budoucnosti. Důvody a cíle objasňuje ředitelka finské Národní rady pro vzdělávání Irmeli Halinen (v angličtině).

DEMOKRACIE NIKOLIV JAKO PŘEDMĚT, ALE JAKO ŠKOLNÍ PRAXE

Právo a informace o všech záležitostech, které se týkají obecně studentů, právo na poskytování návrhů a stanovisek, právo účastnit se konferencí učitelů, právo na slovo při navrhování výuky v rámci osnov, právo podílet se na výběru učebních materiálů. Všechna tato práva mají žáci škol v Rakousku zajištěna zákonem o školním vyučování. V Dánsku je dokonce stanoveno zákonem, že žáci musejí mít dva zástupce přímo v radě školy. Žákovská samospráva je upravena zákonem o vzdělávacím systému i v Polsku, nicméně zákon zde nestanovuje povinnost školy řídit se stanovisky a návrhy takové samosprávy. V ČR je participace žáků na životě a rozvoji školy legislativně upravena na podobné úrovni ve školském zákoně: žáci mají právo organizovat se v samosprávách, nicméně pro školy z toho nevyplývá žádný závazek. Že potenciál výchovy k demokracii přímou účastí žáků na rozhodování není v ČR plně využit, naznačuje návod České středoškolské unie na vzorovou samosprávu. Dlouhodobě se na rozvoji participace (demokracie) ve školách podílí Centrum demokratického učení.

TECHNOLOGIE A INKLUZE: V ČR BEZ POTENCIÁLU

Technologie mohou významně pomáhat v rámci snahy o začleňování handicapovaných či znevýhodněných žáků (ale i občanů) v procesu vzdělání, píše Bořivoj Brdička na webu Spomocník. Uvádí příklady dvou mezinárodních dokumentů, které takovou možnost předpokládají a přímo deklarují. Prvním z nich je návrh akčního plánu z konference UNESCO Education 2030, druhým pak Evropa 2020 a její součást Digitální agenda pro Evropu. Jak ale poukazuje na konkrétních příkladech Brdička, závěry a návrhy těchto dokumentů jsou v ČR doposud z velké části ignorovány. Za pozornost v této souvislosti stojí fakt, že Strategie digitálního vzdělávání 2020, kterou si ministerstvo nechalo vypracovat, zůstává i po více než roce od jejího zveřejnění ve stavu „odloženo“. Jde o další z otazníků, které doprovázejí kontroverzní způsob implementace nové legislativy, která předpokládá přechod na inkluzivní vzdělávání. Jak upozorňuje Brdička, ČR je přitom součástí tzv. Evropské agentury pro speciální potřeby a inkluzivní vzdělávání, která vypracovala projekt s názvem ICT4, který právě téma podpory inkluze ze strany technologií řeší. V ČR se ale neví o agentuře, natož o projektu…

JAK NA SLOBIVÍ PARHCANŤI

Komiksový seriál Opráski sčeskí historije, který svérázným způsobem provokuje češtináře a paroduje výuku dějepisu, se v jednom ze svých vydání ohlíží za vznikem povinné školní docházky. Fakt, že povinná školní docházka nevznikala v demokratických systémech na základě rozhodnutí většiny, ale většinou z potřeb monarchií v 18. a 19. století, zakládá otázku, kdo vlastně má právo a odpovědnost za to rozhodovat o obsahu, formě a dalších podmínkách vzdělávání. Na toto téma se povede diskuse už v pondělí 11. 1. v 17:00 na půdě poslanecké sněmovny. Diskusi pořádá Institut pro společnost a politiku, diskutovat budou Dáša Divišová, Jiří Zlatuška, Ondřej Šteffl a Bob Kartous.

Inspirace z (a do) praxe