Otevřený dopis Radě ČT: Příležitost zlepšit přístup médií ke vzdělávání a školství

V Praze dne 26. 10. 2011

Rada České televize
Kavčí hory
140 70 Praha 4

Vážený pane předsedo, vážení členové rady České televize,

volba nového generálního ředitele ČT je spojována s řadou představ o tom, co by se v mediálním servisu, který ČT poskytuje veřejnosti, dalo zlepšit. Věříme, že zvolení pana Dvořáka vyplývá právě z potřeby dát ČT takový směr, který bude, více než co jiné, na první místo klást veřejný zájem. Tento zájem zahrnuje jak podporu kulturní identity, tak důraz na vyvážené zpravodajství nebo na podporu kvalitní televizní či filmové tvorby. Stejně významným veřejným zájmem je zvyšování povědomí a hlubšího porozumění těm oblastem života společnosti, které ji přímo utvářejí. Ať už je to politika, ekonomika, umění, zdravotnictví či vzdělávání.

Právě změny v prezentaci témat vzdělávání mají být podle konceptu ředitele Dvořáka jednou z jeho priorit. Vize vzniku nového televizního programu, který by byl zcela věnován právě vzdělávání, je jistě potvrzením toho, že nové vedení ČT si společenskou důležitost vzdělávání velmi dobře uvědomuje. Vždyť samotnou preambuli Kodexu ČT lze ztotožnit s tím, co by mělo společnosti dávat i vzdělávání: přístup k různým kulturním vzorům, k různým názorům, k diskusi o nich, k vytváření vlastních, poučených postojů atd. Vzdělávací funkci ČT jako takové je věnován samostatný, desátý článek kodexu.

Podpora vzdělávání však neobnáší jen tvorbu a zprostředkování vzdělávacích pořadů. Úroveň přístupu ke vzdělávání vyplývá i z toho, jakým způsobem budou lidé v České republice o vzdělávání a s ním spojených tématech uvažovat, jaké obrysy pro své úvahy si vytvoří, jak poučeně budou posuzovat informace, které jsou jim předkládány, jaké otázky si budou klást. I v tomto ohledu hraje ČT nezastupitelnou roli, kterou naplňuje zejména svým zpravodajstvím, diskusními pořady a publicistikou.

Nelze jistě zpochybnit, že se ČT vzdělávání po stránce zpravodajské i publicistické věnuje. Klademe si ale otázku, zda způsob, jakým ČT tuto svou roli doposud naplňuje, skutečně přispívá k tomu, aby divák dostatečně pochopil skutečný význam vzdělávání a jeho dlouhodobé efekty. Tedy zda má možnost, díky ČT, odpovědně zvážit, v jakém stavu současné vzdělávání v ČR je, co nejvíce potřebuje, kam by se mělo orientovat a čeho je k tomu třeba. Zhodnotíme-li, jakým způsobem zpravodajství a publicistika ČT ke vzdělávání přistupuje, docházíme k názoru, že v tomto ohledu ČT svou roli naplňuje nedostatečně.

Přímo exemplárním příkladem, na němž lze na nedostatky poukázat, je diskusní pořad Po škole, který 28. 10. zařadila ČT24. Je nepochybné, že dvouhodinový diskusní pořad v hlavním vysílacím čase na zpravodajském kanálu je vynikající příležitostí k tomu, aby se diváci dozvěděli mnohé o tom, co je pro vzdělávání v současnosti zásadní. Jsme přesvědčeni, že pořad této příležitosti nevyužil a místo důkladnějšího vhledu do problematiky přinesl jen paletu povrchních názorových střetů; nikoliv odborná, ale politická stanoviska a přehled lobbyistických zájmů. Pořad, bohužel, divákovi neumožnil hlubší vhled do podstaty a proměn současného vzdělávání a do jeho potíží. Místo toho spíše dokumentoval celkovou mediální nemohoucnost, která vzdělávání poškozuje. Je pravděpodobné, že na vině je i celkově menší mediální zájem o tuto oblast a z toho vyplývající neznalost a nekompetentnost těch, kteří informace připravují a zprostředkovávají. To však nemůže být omluva pro výběr nepřiměřených témat, volbu pseudootázek nebo nevhodnou skladbu pozvaných hostů. Médium veřejné služby by se u tak prioritních témat, jako je vzdělávání, nemělo podobných chyb dopouštět. Důsledky pak nelze nikdy úplně napravit.

Vážený pane předsedo, vážení členové rady České televize,

v současnosti, více než kdy jindy, máme výbornou příležitost dát vzdělávání takovou váhu, jakou si zaslouží. Z vlastní zkušenosti těch, kteří jsou se vzděláváním těsně spojeni, ať už na rovině akademické, profesní či jen občanské, považujeme za nezbytné se o to alespoň pokusit. Ač zastáváme často velmi odlišné názory na řešení současných problémů ve vzdělávání, v tomto jsme za jedno: způsob, jakým je vzdělávání mediálně prezentováno, směřuje spíše proti veřejnému zájmu, nikoliv k jeho podpoře.

Nechceme být jen pouhými kritiky, rádi nabídneme pomocnou ruku. Dokážeme představit řadu vážných problémů, které se vzdělávání v ČR týkají a které jsou přitom ve veřejné diskusi opomíjeny. Domníváme se, že umíme poskytnout vhled do širších souvislostí, které se týkají medializovaných témat a které přitom zůstávají často nepopsány. Jsme schopni upozornit na řadu zobecnění či nepřesností, jež mediální diskusi o vzdělávání provázejí. Neděláme si v žádném případě nárok na vševědoucnost. Chceme pouze tolik, aby divák ČT měl možnost dozvědět se o vzdělávání mnohem více, než kolik mu bylo umožněno dosud. Je ale pouze na Vás, abyste zvážili, zda je toho třeba, či nikoliv. Jediné, o co žádáme, je, abyste na první místo stavěli veřejný zájem.

S úctou

prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., prorektor Univerzity Karlovy v Praze

prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc., prorektor Univerzity Pardubice v Pardubicích

PhDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí katedry Centrum školského managementu Pedagogická fakulta UK v Praze

Mgr. Zdeněk Bělecký, ředitel ZŠ Meteorologická, lektor dalšího vzdělávání učitelů

Mgr. Bohumil Kartous, člen vedení společnosti Scio

Na vědomí:

Petr Dvořák, generální ředitel ČT

Milan Fridrich, ředitel programových okruhů ČT

Zdeněk Šámal, výkonný ředitel ČT 24

Karel Novák, šéfredaktor redakce zpravodajství ČT