← Beduin

Ovlivní inkluze zápisy do škol?

18. 1. 2016

EDUin

Co přinesl týden 11.1. – 17.1. 2016

Témata týdne: Jak se dívá na inkluzi Kateřina Polišenská, matka Martina, dítěte s Downovým syndromem, které i díky vstřícnosti učitelů navštěvovalo jak běžnou mateřskou, tak běžnou základní školu na moravském venkově (Britské listy) . Ernst&Young, jedna z největších auditorských firem světa, už nebude při přijímání uchazečů o práci přihlížet k výsledkům studia na VŠ. Podle jejího výzkumu tyto výsledky neodrážejí dovednosti a schopnosti pro práci v této společnosti (Huffington Post, AJ). Počet dětí vzdělávaných doma stoupl ve Velká Británii za posledních 6 let o 65 %. V populaci je 9,5 milionu žáků, 36 609 v domácím vzdělávání. Na článek BBC (AJ) upozornil Břetislav Svozil, zakladatel laboratorní školy Labyrinth. Na nepochopitelné rušení MŠ, které je nyní nutno opět stavět i otevírat, upozorňuje komentář HN.

Výrok týdne:

„Mami, proč ten kluk tak strašně brečí? A proč se bije? Nebolí ho to?“ zeptala se malá holčička své maminky na školním hřišti. „Nevšímej si ho, on není normální, je ňákej postiženej,“ odvětila ona matka a táhla svou dceru pryč. ” Z blogu Heleny Koutkové (iDNES.cz) o reakcích některých rodičů na to, že se její syn velmi specifickým způsobem vymyká normě.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

ZÁPISY A PŘIJÍMANÍ DO ZÁKLADNÍCH ŠKOL: OVLIVNÍ JE INKLUZE?

V uplynulém týdnu začaly zápisy do prvních tříd ZŠ. Český rozhlas k tématu připravil článek, v němž shrnuje základní dovednosti, které by dítě mělo při nástupu do školy mít. Článek zmiňuje také praxi, kdy se někteří rodiče snaží dostat své dítě do školy, která není v jeho spádové oblasti. Častým trikem je změna trvalého bydliště. V některých obcích se budou údajně snažit tuto školní turistiku vystopovat (iDNES.cz). Článek na serveru Čti doma zase rozebírá možnosti odkladu a potřebných administrativních a diagnostických opatření, která k tomu vedou. S novelou školského zákona, která posiluje individuální přístup k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami a ruší přílohu RVP ZŠ pro lehké mentální postižení jako vymezení obsahu vzdělávání dětí se vzdělávacími problémy se předpokládá vyšší míra účasti těchto dětí na vzdělávání ve spádových školách. Dá se předpokládat, že některé školy by mohly vyššímu počtu takových uchazečů bránit nastavením podmínek přijetí, zejména pod tlakem rodičů, kteří s inkluzí nesouhlasí. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová vydala v tomto směru konkrétní doporučení pro ředitele i rodiče, které stanovuje, jaká kritéria výběru jsou v souladu se zákonem a s etickými principy a jak by mělo přijímání probíhat, pokud škola kapacitně nedostačuje zájmu uchazečů. Vylučuje například upřednostňování na základě testování školní zralosti či dalších znalostních, schopnostních či dovednostních zkoušek. Podle Deníku tak chce ombdusmanka předejít možným právním sporům. iDNES.cz upozorňuje na výzvu ombudsmanky, že rodiče škole nemusejí sdělovat občanství jejich dítěte.

AGENDA ŠKOLSTVÍ V ROCE 2016

Souhrn událostí, které by měly v roce 2016 ovlivnit české školství, předkládá server iDNES.cz. Figuruje v něm na prvním místě inkluze, tedy fakt, že od 1. 9. 2016 vstoupí v účinnost novela školského zákona, která posiluje vzdělávání dětí ve spádových školách a zavádí takový postup při stanovování potřeb dítěte, který preferuje inkluzi v dané škole před jeho umístěním do školy speciální. Speciální škola by měla zůstat posledním z podpůrných opatření, pokud ta, která může spádová škola využít, selžou. Na dalším místě je uveden karierní řád pro učitele, jenž zaznamenal ústup MŠMT od hotového projektu k návrhu, jenž spíše ustupuje od snahy přimět učitele k dalšímu rozvoji. Dalšími třemi tématy jsou zákonné opatření proti propouštění učitelů na prázdniny, povinný rok předškolního vzdělávání a problém s chemickými pokusy na školách. Povinný rok předškolního vzdělávání však vstoupí v účinnost až v roce 2017 a další dvě témata jsou s ohledem na dopad do vzdělávání spíše marginální. V Auditu vzdělávacího systému ČR EDUin zdůrazňuje ještě tato témata: reforma financování (stále nebyl předložen návrh), podpora přípravy učitelů, implementace poněkud zapomenuté Strategie 2020, přípravu OP VVV, možnou revizi rozhodnutí o přijímacích zkouškách a povinných maturitách, otazníky nad budoucností RVP či rozvoj otevřeného vzdělávání.

KDO MÁ PRÁVO ROZHODOVAT O VZDĚLÁVÁNÍ

Historie vzniku institucionalizovaného vzdělávání vede do 18. a 19. století, v němž se převážně tvořila kostra stávajících vzdělávacích systémů. Důvody, proč vzdělávací systémy (ruku v ruce s povinným vzděláváním) vznikly, mohou být vykládány v podstatě podle dvou scénářů: jednalo se o přirozený demokratizační proces, který společně s omezením feudálních privilegií vedl k vytvoření rovnoprávnější společnosti. Případně šlo o pragmatickou snahu tehdejších státních uskupení adaptovat se na rozvoj průmyslu a vznikající masové společnosti. Alvin Toffler např. tvrdí, že ve fázi společenského přechodu od agrární k průmyslové civilizaci došlo k vytvoření ekvivalentního typu vzdělávacího systému, který odpovídá rytmu a disciplíně továrny v 19. století (Wikipedia). Noam Chomsky na příkladu svobodných texaských farmářů vyvozuje, že vznikající masové společnosti a jejich vzdělávací systémy vedly k tomu, že svobodné lidi přetvářely na poslušné pracovníky průmyslové éry. Demokratizačním vývojem společností v euroatlantickém civilizačním prostou došlo k tomu, že se vzdělání stalo jedním ze základních lidských práv. Právo na jeho volbu i povinnost do značné míry vzdělání zajistit zaručuje v ČR ústava, která teprve na terciární úrovni hovoří o jistém omezení. Přesto ale do vzdělávání vstupují i jiné síly, jelikož vzdělávání ovlivňuje řadu dalších oblastí (ekonomiku, občanskou společnost…). Zejména zaměstnavatelé se cítí být oprávněni do vzdělávání výrazně promlouvat a ovlivňovat jeho obsah i určení. Více v diskusi pořádané Institutem pro politiku a společnost (think-tank ANO): Divišová, Zlatuška, Šteffl, Kartous.

WIKIPEDIA OSLAVILA 15 LET

Wikipedia, projekt, který úzce souvisí se sdílením současného lidského poznání na úrovni otevřeného přístupu, projekt, který umožňuje historicky nejvýraznější pokrok v oblasti shromažďování informací a jejich dostupnosti. Existuje v desítkách různých jazyků a je postavena na principu úplné otevřenosti: každý může přispět, každý může upravovat, doplňovat, vytýkat chyby. Díky volné organizaci dobrovolníků existuje struktura, která se snaží omezovat množství chyb a zneužití této doposud největší lidské encyklopedie. Wikipedia, i její česká mutace, natrvalo změnila vzdělávání: nesrovnatelné množství informací a poznatků je možné dohledat mimo vlastní paměť nebo fyzické zdroje informací. Wikipedia nabízí odpověď na většinu otázek, které klade běžná škola. Filozof Jan Sokol si tohoto fenoménu všiml a nejprve proti němu aktivně vystupoval. Poté pochopil jeho význam a místo bojkotu se na něm začal významně podílet. Fenomén Wikipedia oslavil ve Skautském institutu patnáct let života… (Živě.cz).

Inspirace z (a do) praxe