← Beduin

Patří fyzické tresty do škol?

9. 11. 2015

EDUin

Co přinesl týden 2.11. – 8.11. 2015

Témata týdne: Ve Skautském institutu byla ve středu 4. 11. pokřtěna nová kniha Tomáše Feřteka Co je nového ve vzdělávání (edice nakladatelství Nová Beseda Co je nového v…). Kompaktně spojuje kořeny našeho vnímání vzdělávání a modelování vzdělávacího systému se současnými hlavní trendy, které ho ovlivňují. Odtud podtitul „Jaké otázky hýbou zdánlivě nehybným systémem“. Kniha je k mání v e-shopu nakladatelství. Soutěž školních webů sCOOL web 2015: kdo ještě nehlasoval, do 11. 11. může podpořit své favority mezi finalisty. Zveme vás na konferenci o školních webech 20. listopadu v Praze. Nad obědy zdarma ve školách se důmyslným způsobem zamýšlí na FB Jiří Hlavenka. Jak bojovat za otevřené vzdělávací zdroje (Open Educational Resources, OER) předvedla redakce renomovaného odborného lingvistického časopisu Lingua: omezování dostupnosti časopisu pro knihovny a další veřejné instituce vyřešila založením „OER“ časopisu Glossa (Inside Higher ED, AJ).

Výrok týdne:

„Chceme, aby se lidé v budoucnu lépe uplatnili na trhu práce a zároveň aby je vzdělávání stálo co nejméně.” Starosta Vranovic (Pohořelicko) k projektu obecního vzdělávacího centra pro děti i dospělé, kde by měli mít obyvatelé za minimální poplatky k dispozici výuku jazyků, vinařství či rukodělných prací.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

ODBORNÝ A VEŘEJNÝ DISKURS O INKLUZI SE VÝZNAMNĚ MÍJEJÍ

Ve dnech 5. a 6. 11. proběhla v Praze mezinárodní konference Začít včas znamená začít dobře. Konference se zaměřila na téma předškolní výchovy a zejména jejího vlivu na vzdělávání a tedy i sociální začleňování dětí ze sociálně slabého prostředí. Na konferenci, kde své zkušenosti sdíleli odbornice a odborníci z řady různých zemí (namátkou USA, Velká Británie, Maďarsko, Gruzie, Srbsko, Česká republika), panovala shoda na tom, že předškolní vzdělávání a péče a začlenění dětí ze sociálně slabých rodin do ní výrazným a nenahraditelným způsobem přispívá k jejich dalšímu vzdělávání. Právě včasná péče o děti, kterým chybí dostatečná stimulace v jejich rodinném prostředí, je vůbec prvním stupněm tzv. inkluze. Jak se ale zdá, odborný a veřejný diskurs se v pohledu na toto téma značně liší. Inkluze byla i tématem diskusního pořadu ČT Máte slovo (5. 11.). Samotný pořad není odbornou platformou a nelze od něj očekávat více než průchod zobecněných představ a záměrné vyvolání jejich konfliktu. S ohledem na postoje zastávané nejen přítomnými odpůrci inkluzivního vzdělávání, ale i řadou diváků, kteří se k tématu vyjadřovali prostřednictvím svých krátkých textových komentářů, je patrné, jak obrovská propast zeje mezi expertní a veřejnou debatou: podle veřejnosti je inkluze často “nesmyslným” konceptem “vnuceným” EU, zcela nefunkčním s ohledem na potřeby dětí se speciálními potřebami i těch tzv. “normálních” či nadprůměrných a obhájci tohoto přístupu jsou velmi často obviňováni z účelového jednání. Je patrné, že jedním z úkolů ministerstva školství v zájmu úspěchu reformy by měla být i snaha tento rozpor mezi expertním a veřejným míněním zmírnit. Tip: využít mezinárodních dokumentů přiznávajících inkluzi její smysl (např. tzv. Salamanca statement), výzkumu na téma inkluzivního vzdělávání (ukázka souhrnu výzkumných poznatků), zkušeností ze zahraničí (např. Finsko) a důsledného vyvracení převládajících předsudků (Britské listy). Nejen u veřejnosti, ale zejména u učitelů.

VÝZVY A MEZE VÝCHOVY (DISKUTUJTE 12. 11. V 10:00, ZŠ VODIČKOVA, PRAHA)

Aktuální Kulatý stůl SKAV a EDUin se bude zabývat otázkou, zda považujeme facku za legitimní výchovný prostředek (nejen ve školách). Téma iniciovala medializovaná kauza ředitele základní školy, který po verbální výměně udeřil žáka a následně byl pod tlakem donucen k tomu, aby odstoupil ze své funkce (LN). Medializace případu vyvolala řadu reakcí, které argumentují proti užívání fyzického násilí jako výchovného prostředku, ale zároveň i vlnu pochopení s reakcí ředitele školy (tématu jsme se věnovali v jednom z předchozích Beduinů). Řada rodičů i učitelů zjevně souhlasí s tím, že fyzicky trestat je v určitém okamžiku odpovídajícím řešením výchovného problému, případně jiné situace. Toto téma rezonuje v české školské obci velmi dlouho, jak ilustruje článek ředitele jiné školy v Učitelských novinách z roku 2002. Jsou skutečně nízké platy učitelů, výchova v rodinách či postoje společnosti důvodem k tomu užívat fyzického násilí ve školách? Jaký důsledek má fyzické násilí ve výchově? Existují v krizových momentech jiná řešení? Tato debata není vlastní pouze české společnosti, podle článku Huffington Post z roku 2014 schvaluje tělesné tresty významná část čtenářů tohoto seriózního deníku (USA). Deník zároveň poukazuje na vědecky prokázané dopady tělesných trestů, jako například zvýšenou agresivitu dětí, potřebu kompenzace, zhoršení chování či přenosu vzorce do dospělosti (AJ). Přijďte diskutovat už tento čtvrtek.

ROZPOČET PRO ŠKOLSTVÍ: SNĚMOVNÍ VÝBOR POŽADUJE NAVÝŠENÍ VLÁDNÍHO NÁVRHU PRO SPORT A VŠ

Ve čtvrtek jednal sněmovní školský výbor o vládním návrhu rozpočtu pro rezort školství na rok 2016. Podle tohoto návrhu by měl resort získat o 4,5 miliardy korun více než letos. Navýšení má být investicí do platů učitelů, do regionálního školství a do výzkumu. Pro ČT komentoval finanční situaci v českém školství Bob Kartous. Poukázal na fakt, že ČR dlouhodobě zaostává v investicích do vzdělávání, alespoň ve srovnání se zeměmi OECD (str. 222, AJ). Zároveň upozornil na to, že podle platné Strategie vzdělávání 2020 by se měla pozornost (a investice) soustředit zejména na oblast zvyšování rovnosti v přístupu ke vzdělávání (inkluze) a na podporu učitelů, což alespoň deklarativně odpovídá záměru MŠMT. Školský výbor sněmovny požaduje dalších 200 milionů korun pro VŠ a 250 mil. na sport. VŠ má klesnout rozpočet o celkových 1,3 miliardy Kč (Novinky.cz).

STÁLE SE VOLÁ PO PODPOŘE TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ. STÁLE ŽÁDNÝ PŘÍSLIB INVESTIČNÍHO PODÍLU ZE STRANY PRŮMYSLU

Dne 2. 11. proběhlo tzv. Žofínské fórum na téma podpory technického vzdělávání. Vystoupili na něm zástupci Svazu průmyslu, MŠMT, soukromé VŠ, učiliště (SŠ a VOŠ) a neziskového sektoru. Na podpoře technického vzdělávání se zúčastnění – pochopitelně – shodli. Například náměstek MŠMT Jaroslav Fidrmuc prezentoval představu, že děti by měly na počátečních stupních vzdělávání více vyrábět a podle toho by měly být upraveny rámcové vzdělávací programy (EuroZprávy). Viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj ve své prezentaci zdůraznil potřebu změn v obsahu vzdělávání, mediální osvěty i spolupráce podniků se školami. Jak ale podotknul Bob Kartous pro ČRo Plus, český průmysl trvale odmítá podílet se systematicky na rozvoji technického vzdělávání finančně (30:15), čímž de facto neguje jinak deklarovanou snahu o zavedení duálního systému vzdělávání po vzoru Německa. Tam se podniky na financování vzdělávání podílejí krytím většiny nákladů (Britské listy).

Inspirace z (a do) praxe