Sdílet článek
Odpovědi hledá analýza EDUinu i diskuse na kulatém stole příští týden.
EDUin 14. 3. 2024
ilustrační foto (c) Kateřina Lánská
Na vzdělávací výsledky českých žáků má silný vliv socioekonomické zázemí rodiny. To již řadu let opakovaně potvrzují výsledky mezinárodního šetření PISA. Analýza Auditu vzdělávacího systému za rok 2023 se věnuje tomu, proč se nám nedaří tuto situaci změnit. Proč bychom se měli zaměřit na sociální roli školy a jak provázat spolupráci ministerstva školství a práce a sociálních věcí? Celou analýzu najdete zde.
Kromě socioekonomického zázemí rodiny má na vzdělávací úspěšnost a dokončení základní školy vliv také destabilizující chudoba. Ta se projevuje exekucemi, bytovou nouzí rodin a životem v sociálně vyloučeném prostředí. „Z dat Mapy vzdělávání (PAQ Research) můžeme také vyčíst, jak významnou roli ve vzdělávací úspěšnosti dětí z nepodnětného prostředí hraje předškolní vzdělávání nebo posílená personální podpora přímo ve školách,” upozorňuje analytička EDUinu a autorka analýzy Kateřina Lánská.
Sociální znevýhodnění nezahrnuje ovšem pouze problémy vyplývající z chudoby, ale i potíže dětí z rodin samoživitelek/samoživitelů, dětí s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, dětí umístěných v ústavní péči, těch, jejichž rodiče čelí duševnímu onemocnění, domácímu násilí, rozvádějí se nebo je jejich domácí prostředí jiným způsobem nestabilní. Mnoho z těchto dětí nemusí být nutně znevýhodněné ekonomicky, přesto ale čelí řadě sociálně podmíněných bariér, které mají dopad na jejich vzdělávání. Jak takové děti ve škole identifikovat a jakou podporu jim může škola nabídnout? Jaké profese v tom mají škole pomáhat a jak budou financovány?
To jsou některé z otázek, které se budou diskutovat se zástupci obou ministerstev na online kulatém stole SKAV a EDUin ve čtvrtek 21. 3. 2024. Více informací najdete zde.
„Potřeba propojit oblast vzdělávání se sociální prací se objevuje jak během předškolního období, tak i na základních školách. Pokud má sociální situace rodiny vliv na studijní výsledky dítěte nebo jeho adaptaci v mateřské škole, měla by to škola řešit. Má k tomu však jen omezené prostředky. Navíc není nikde stanoveno, kde končí její kompetence a odpovědnost a kde by se do řešení měl vložit sociální pracovník. Je proto klíčové, aby na pojmenování tohoto postupu a definování odpovědností spolupracovala obě ministerstva, MŠMT i MPSV,” dodává Kateřina Lánská.
EDUin připravuje Audit vzdělávacího systému od roku 2014 a jednotlivé analýzy popisují vybraná témata, která byla v uplynulém roce důležitá. Každá z kapitol má kromě autorů také nezávislé oponenty z řad odborníků. Na konci každé z nich jsou také doporučení pro vzdělávací politiku. Audit nabízí analytické texty, které hodnotí, srovnávají a upozorňují na problémy školství. Všechny informace k auditu najdete zde.