Patří střelba do škol?

Publikujeme příspěvek Ivany Rádkové, učitelky z Opavy, která učí na speciální škole děti s kombinovaným postižením. 

Nedávno jsem obdržela e-mailem, stejně jako všichni mí kolegové ve škole, nabídku paintballu, který zpestří a obohatí školní dny. Nabídka přišla od asistentky majitele paintballových aktivit. Dále se uvádělo, že mají bohaté zkušenosti s pořádáním paintballu pro základní a střední školy a o tyto aktivity je velký zájem.

Paintball se tu popisuje jako rozvíjející se adrenalinový sport, který patří mezi nejbezpečnější na světě, klade nároky na celého člověka, na jeho schopnosti rozhodovat se rychle v krizových situacích, říká se tu, že podporuje týmového ducha a zásady fair play. Paintball je údajně stále oblíbenějším teambuildingovým sportem všech generací, který dává zakusit intenzívní pocity napětí a dobrodružství vrcholící nekonečnými lekcemi prohry a pokory střídané euforií týmového vítězství.

Asistentka majitele dále doporučovala jejich paintballovou provozovnu, jelikož mají bohaté zkušenosti s pořádáním paintballových akcí pro základní a střední školy a s tábory i pro ty nejmenší, což bylo v uvozovkách a evokovalo obraz střílejícího batolete. Garantovala precizní organizaci hry, profesionalitu, čistou výstroj i výzbroj, odzkoušené a promyšlené herní scénáře a také bezkonkurenční cenu. Cena byla necelých tři sta korun na žáka a zahrnovala kompletní vybavení, které obnáší ZBRAŇ, plnění co2, masku, oděv, rukavice, šátek a 200 kuliček. Hra není časově omezena.

Děti se učí spolupráci při „zabíjení“ druhých
Po přečtení této nabídky jsem potřebovala pár dnů na vstřebání informací a postupné vymazávání obrazů dětí (i maličkých) mířících na sebe zbraněmi. Poté jsem paní asistentce napsala, zda si opravdu myslí, že je dobré, když se děti učí po sobě střílet. Odpověď mě ještě více vyděsila – každoročně s nimi hrají základní školy po celém kraji a jsou vždy spokojeni. Jedná se o teambuildingovou aktivitu, děti se učí spolupráci, komunikaci, týmovému duchu, soustředění, sportují, jsou na čerstvém vzduchu.

Může prý potvrdit z praxe s malými dětmi, že na paintball nelze pohlížet jako na sport podporující agresivitu, ba naopak – učitelé jim vždy děkují a žáci se k nim vracejí si zahrát. Mají zpětné vazby, že se žáci díky hře lépe poznali a hra měla pozitivní dopad i na atmosféru ve třídě.

Má další otázka byla: základ je ve střelbě? A odpověď: respektuji váš pohled na věc. Jako učitelka na střední škole, dlouholetá vedoucí na dětských táborech a v neposlední řadě matka, jsem jiného názoru. Na tuto odpověď jsem již neměla otázku.

Uváděnými pozitivy hry se zastírá její základ – střelba a agrese. Je možné pohlížet na paintball jako na hru pro všechny věkové kategorie bez jakýchkoli záporných dopadů na psychiku, myšlení, prožívání a lidskost? Bez ohledu na nebezpečí kontaktu se zbraní, kterou mohu použít jako střelnou proti jinému člověku, a tím ho zneškodním?

Jaký názor máte vy? Dovolili byste vašemu dítěti, aby se obléklo do speciální uniformy, dostalo náboje a šlo střílet po ostatních spolužácích?   I když jen jako…

Absurdní situace. Jsem také učitelka a matka a nechci, aby se děti učily střílet, byť jen ve hře. Tuto hru odmítám a všechny výhody, které jsou o ní napsány, lze použít při jiných hrách, ve kterých není agresivita a zmar a smrt jako důsledek jejich procesu.

Až dostanete e-mailem nabídku s velkou slevou na paintball pro vaše děti nebo žáky, využijete ji?

ilustrační obrázek. by Daniel Riquelme (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)