Pavel Kraemer: Duální vzdělávání je ve Švýcarsku běžné, zájem o maturitu klesá

Svěřili bychom šestnáctiletým dětem provoz restaurace včetně kasy? Švýcaři to dělají. Odlišná historie se projevuje i ve školní výuce, kde se klade velký důraz na praktičnost a přípravu na budoucí povolání. Hodně středních škol má prvky duálního vzdělávání – teorii kombinují s praxí. A dokonce je možné jít na vysokou školu  bez maturity.

Zatímco naše země formoval silný rozvoj průmyslu, hornaté Švýcarsko dosud vykazuje určité archaické rysy. Jedním z nich je, že být řemeslníkem je stále standard. Není to nějaká horší práce, naopak. Švýcaři si manuální práce váží stejně jako vzdělanosti.

Pracoval jsem dva roky ve vzájemně propojených školách Rudolf Steiner Schule Solothurn (1-10.třída) a Regionale Oberstufe Jurasuedfuss (11.-12.třída). Tam měli například v 8.třídě třítýdenní lesnické praktikum, v 9.třídě zemědělské praktikum a v 10.třídě se jelo na tři týdny na humanitární projekt do jedné z nejchudších oblastí Rumunska, kde studenti pomáhali budovat nemocnici. V 10.třídě v rámci praktického projektu Restaurace měli šestnáctiletí studenti na starosti provoz restauračního zařízení, a to včetně pokladny.

Od 11.třídy bylo praxe ještě více. V jednom týdnu připadaly dva dny praxe na tři dny výuky. Škála činností, kterou si studenti mohli vyzkoušet, byla velmi široká. Zaměstnavatelé berou žáky středních škol na praxi často a rádi.  Mohli pracovat u soudu, v rádiu, v architektonickém studiu, v truhlářské dílně, ve škole nebo v domově důchodců. Míst měla škola nasmlouvaných 400-450.

Na vysokou bez maturity
Tradiční úctu k řemeslům se nyní Švýcaři snaží propojit s potřebou dalšího vzdělávání a umožnit i studentům, kteří chodí na střední školy s velkým podílem praktické činnosti, aby mohli pokračovat na vysokou školu, pokud chtějí. Maturita je ve Švýcarsku velmi náročná zkouška klasického typu, která otevírá cestu k akademickému studiu, a proto se hledají cesty, jak studentům umožnit jít na vysoké školy neuniversitního typu i bez maturity. Některé střední a vysoké školy už takovou dohodu o přijetí bez maturity uzavřely.

Díky tomu více dětí s vysokým intelektem volí řemeslo a za posledních patnáct let se snižuje zájem o maturitní zkoušku. Lidé si uvědomují, že dobrým základem do života je něco pořádného umět. Aspoň ve Švýcarsku určitě. Mimochodem,  je to země s největším počtem patentů na obyvatele, dalo by se tedy říct země s největší kreativitou. Určitě to má spojitost s vysokou úrovní školství. Přitom ve Švýcarsku ještě donedávna nemuseli mít učitelé ani vysokou školu. Jak bylo řečeno, stačí něco pořádně umět, na papír se tolik nehledí.

Psáno pro web EDUzin.cz.

Pavel Kraemer, Vystudoval teoretickou matematiku na MFF UK. Učil a učí v inovativních školách u nás, v Německu, Švýcarsku a na Ukrajině. Založil Institut pro podporu inovativního vzdělávání, vzdělává a mentoruje učitele a ředitele.