Pět aktuálních podcastových a rozhlasových pořadů o tématech ve vzdělávání, které byste neměli minout!

v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:

25. 9. – 1. 10.

vláda schválila rozpočet, školství si oproti předchozímu období polepšilo o 4 miliardy

i výtvarná výchova by měla umět rozvíjet dovednosti pro 21. století

poslechněte si pět aktuálních podcastových a rozhlasových pořadů o tématech ve vzdělávání

Týden stručně

Vláda schválila rozpočet, školství si oproti předchozímu období polepšilo o 4 miliardy.

Na svém twitterovém účtu informaci uvedl ministr školství Mikuláš Bek. Navíc podle jeho slov existuje na vládní úrovni dohoda, že do školství příští rok poputují další dodatečné prostředky ve výši 4 mld. na reformu a investice do infrastruktury. Argumenty pro nezvyšování v kapitole školství, které v debatě a vyjednávání o rozpočtu zazněly, shrnul na svém facebookovém účtu ekonom Daniel Münich.

I výtvarná výchova by měla umět rozvíjet dovednosti pro 21. století. Uvažování o tom, jak by se měla proměnit škola, bude v dětech rozvíjet výstava Ruce za zády a ticho.

„Nejdůležitější je podle mého názoru kompetence k celoživotnímu učení, learning for life. A co se uměleckých oborů týče, mým cílem je rozvíjet u dětí schopnost pozorovat. Vést je, aby se staly bystrými, vášnivými pozorovateli života, říká v rozhovoru pro EDUin italská učitelka výtvarné výchovy Laura Zaghini. O tom, že ve výtvarce lze rozvíjet dovednosti pro 21. století, kterými jsou třeba vytrvalost, spolupráce, disciplinovanost, představivost nebo zvídavost, uvažuje ve své reflexi cílů hodiny výtvarné výchovy učitelka Magdalena Málková (Medium Seznam). V Atriu Žižkov v Praze se pro školy i veřejnost otevře ve čtvrtek 5. října výstava Ruce za zády a ticho, která si klade otázku, zda po 250 letech od vyhlášení Všeobecného školního řádu a 155 letech od prvního školského zákona lze mluvit o upřímné snaze reformovat školství, pokud pro školní vzdělávání stále používáme prostory a prostředky, jejichž podoba má původ před více než 150 lety. 

Co stojí za neúspěšností při dokončování vysokoškolského studia, která se u nás drží dlouhodobě poměrně vysoko?

Data ministerstva školství ukazují, že úspěšnost dokončení studia v bakalářském studijním programu v čase postupně klesá, trochu lépe jsou na tom navazující magisterská studia, ale i zde v čase neúspěšnost studentů mírně roste. „Neúspěšnost se u nás opravdu drží vysoko. Financujeme strašně moc studií, která k ničemu nevedou. Můj subjektivní pocit je, že česká veřejnost i akademici to takto chtějí. Stále máme pocit, že rozdáváme moc diplomů. Přitom máme jedno z nejnižších čísel vysokoškoláků v Evropské unii a jsme spíš blíže Indii,“ říká Šimon Stiburek (Seznam Zprávy). Vedle toho je zajímavé si uvědomit, že podle dat je každý pátý vysokoškolák cizinec. Mezi nejoblíbenější studijní programy mezi cizinci patří ty, které se věnují obchodu, administrativě nebo právu (Seznam Zprávy).

Univerzita Palackého v Olomouci spustila robustní web zaměřený na podporu učitelů při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Učitelé, asistenti pedagoga a pracovníci poradenských zařízení díky němu mají na jednom místě ucelený přehled metodických materiálů, dokumentů a videí, které mohou využít jako podporu pro svou práci. Součástí webu je také rozsáhlý Katalog podpůrných opatření, standard práce asistenta pedagoga nebo metodika kariérového poradenství. Navštivte webové stránky a inspirujte se! Že je pro učitele práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami náročná, ale lze ji zvládnout, ukazuje text Terezy Čapkové na EDUzínu.

Výrok týdne

vseteckova (1)

„Na prvním místě si myslím, že je velmi výhodné mít navázanou spolupráci s firmami, které jsou příkladem dobré praxe. Protože ty vás materiálně vybaví a nabídnou žákům vhled do opravdu fungujícího pracovního prostředí. Stejně je nutné mít kvalitní pedagogický sbor, který chce spolupracovat, kde vládnou dobré vztahy. A je potřeba myslet na to, aby učitelé dokázali žáky motivovat a oceňovat za každý posun, každý úspěch. Protože třeba na základní škole ocenění často nezažívali, a přitom si ho zaslouží,” Více zde:

odpovídá Helena Všetečková, ředitelka SOŠ a SOU Roudnice nad Labem na otázku, co by měla učiliště udělat, aby se zlepšila jejich kvalita a pověst (EDUzín).

V souvislostech

Pět aktuálních podcastových a rozhlasových pořadů o tématech ve vzdělávání, které byste neměli minout!

Ponořte se do hloubky v problémech a oblastech spojených se vzděláváním při poslechu některého z tematických podcastů. Buchty vás vezmou do světa literatury, podcasty Českého rozhlasu se tentokrát věnují vzdělávání v otázkách změny klimatu nebo výuky historie. Podcast Seznam zpráv 5:59 otevře téma vzdělávání a umělé inteligence, v Ptám se já se zase dozvíte, jak to je s platy učitelů a nepedagogických pracovníků.

Buchty čtou!

Podcast Buchty čtou je tematickým rozšířením podcastu Zuzany Fuksové a Ivany Veselkové Buchty, které společně s učitelem češtiny na brněnském gymnáziu a letošním finalistou ceny Global Teacher Prize CZ Stanislavem Zajíčkem rozebírají podstatná díla české i světové literatury. Víte, že Máj může být sexy, ale Karel Jaromír Erben by se nejspíš Gendermanem roku nemohl stát? A o čem je vlastně Kafkova Proměna, respektive jde v ní skutečně o proměnu Řehoře Samsy? Je znát, když o literatuře hovoří člověk, který ji má opravdu rád. 

Seriál Radiožurnálu

V krátkém Seriálu Radiožurnálu tentokrát mluví děti a učitelé o tom, proč je důležité zařazovat do výuky témata spojená se změnou klimatu. „Zajímají je předpovědi, jak to dopadne, zajímají je řešení, která existují, a co by pro to mohly udělat samy. Velký úspěch, i když to pro ně není jednoduché, má sdílení emocí,“ říká Petr Daniš, autor Ministerstvem životního prostředí doporučené metodiky Klima se mění, a co my?

Osobnost Plus

Historie má být otevřená diskusi, a nikoli závazná k jednotné interpretaci, to si myslí historik a didaktik historie Jaroslav Pinkas. V rozhlasovém podcastu Osobnost Plus se zamýšlí nad tím, jak učíme o moderních dějinách a jestli umíme o historii vzdělávat. Jaroslav Pinkas je spoluautorem hybridní badatelské učebnice Soudobé dějiny, o které se v posledních měsících v odborné obci vede polemika. Po odchodu z Ústavu pro studium totalitních režimů aktuálně Jaroslav Pinkas spolupracuje s Národním pedagogickým institutem a učí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

5:59

Jak správně vysvětlit dětem možná rizika, ale i možnosti pro využití nástrojů generativní umělé inteligence? O tom si s Evou Nečasovou, zakladatelkou iniciativy AI dětem, která se zaměřuje na metodickou podporu učitelů v oblasti vzdělávání spojeného s umělou inteligencí pro děti do 12 let, v dalším díle podcastu Seznam Zpráv 5:59 povídala Lenka Kabrhelová. Podle Evy Nečasové „by se debata neměla zacyklit na používání konkrétních aplikací. Spíše by rodiče a další měli s dětmi mluvit o tom, že takové možnosti existují a že není například správné generovat revenge porno, tedy šikanovat druhé skrz ať už uměle vygenerovné, nebo skutečné sexuálně explicitní fotografie,”vysvětluje. 

Ptám se já

Její kolegyně Marie Bastlová se v dalším díle podcastu Ptám se já zaměřila na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků. Jejím hostem byl ředitel Základní školy Chýně na Praze-západ Jaroslav Novák. U koho je problém s platy ve školách největší? Šli by učitelé do stávky, jak vyhrožují odbory? A věří ředitelé slibům ministra, že se v letošním školním roce už nebude opakovat chaos s přijímačkami na střední? Pusťte si podcastový díl s názvem Peněz na kuchařky mám dost. Protože je nemůžu sehnat, říká ředitel školy, a dozvíte se víc. 

Z EDUkalendáře

5. 10. → Praha Výstava: Přemýšlivec

5. 10. → Praha Výstava: Ruce za zády a ticho

5. 10. → Praha→ Debata: Vzdělání je lék?

ja_1-181×181
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články