Pětina učitelů nepobírá žádný osobní příplatek

Pedagogická komora, z.s., uspořádala mezi učiteli anketu ke zvyšování platů. 80 % respondentů uvedlo, že jim byl zvýšen tarifní plat o 15 % a ostatní složky platu jim nebyly sníženy. 5 % učitelů ale uvedlo, že jim byla snížena některá z ostatních složek platu. 15 % učitelů dosud nové platové výměry neobdrželo, proto na otázku nemohli odpovědět. (22 % učitelů k anketě upřesňuje, že má nulové osobní ohodnocení.)

Od 1. listopadu 2017 byly navýšeny tarifní platy učitelů o 15 %. K tomuto datu měli všichni učitelé obdržet nový platový výměr. 15 procent učitelů ale v anketě Pedagogické komory uvedlo, že ho dosud nemá. Takové jednání je ale porušením ustanovení § 136 odst. 2 zákoníku práce: „Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

„Tito učitelé by měli vedení školy upozornit, že nejedná v souladu se zákonem, a nový platový výměr si vyžádat,“ upozorňuje Pavel Šimáček z Pedagogické komory.  Podoba nových platových stupnic byla známa dopředu a školy měly dost času nové platové výměry připravit. Ministerstvo školství na navýšení tarifů zajistilo finanční prostředky formou rozvojového programu.

Mnohem závažnější je problém, kdy byla 5 procentům respondentů v souvislosti s navyšováním tarifní části platu snížena jiná část platu, například osobní příplatek. „Jak již bylo v minulosti opakovaně publikováno, osobní příplatek lze snížit nebo odejmout jen v případě, že se změnily okolnosti, za kterých byl přiznán, nikoliv z důvodu nedostatku finančních prostředků,“ říká Pavel Šimáček.

K tomuto postupu vydal Nejvyšší soud judikát už v roce 2013: „Ke snížení nebo odnětí osobního příplatku přiznaného zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků (§ 131 odst. 1 zák. práce), může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, došlo-li k takovému zhoršení výsledků jeho pracovní činnosti posuzovaných podle množství a kvality, které odůvodňuje další poskytování osobního příplatku v menším rozsahu nebo které vyžaduje jeho odnětí.“ (http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/2AE0CC984393FD3FC1257B2500520379?openDocument&Highlight=0)

Pokud by pedagogickému pracovníkovi byl předložen nový platový výměr se sníženým osobním příplatkem, měl by trvat na odůvodnění. V případě, že odůvodnění uvedeno je (nebo bude doplněno později) a zaměstnanec s ním nesouhlasí, nemusí se obávat, že by podpisem platového výměru vyjádřil souhlas. „Podpis platového výměru pouze prokazuje skutečnost, že s ním byl zaměstnanec seznámen, nikoliv že s ním souhlasí. I po podepsání nového platového výměru tedy může zaměstnanec podat podnět k inspektorátu práce pro porušení zákona,“ dodává Pavel Šimáček.

Za alarmující považuje prezident Pedagogická komory Radek Sárközi skutečnost, že více než pětina hlasujících nepobírá žádný osobní příplatek, a to dlouhodobě, jak vyplynulo z následné diskuze učitelů. Judikát Nejvyššího soudu k tomu říká následující: „ke snížení nebo odnětí osobního příplatku přiznaného zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků, může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, došlo-li k takovému zhoršení výsledků jeho pracovní činnosti posuzovaných podle množství a kvality, které odůvodňuje další poskytování osobního příplatku v menším rozsahu nebo které vyžaduje jeho odnětí. Zatímco snížení osobního příplatku předpokládá, že úroveň pracovních výsledků zaměstnance je i po jejich zhoršení stále ještě velmi dobrá, je odnětí osobního příplatku odůvodněno v případě takové míry zhoršení výsledků práce zaměstnance, že jeho pracovní výsledky nelze nadále hodnotit jako „velmi dobré“.“

Pedagogická komora je s 1 400 členy největším školským spolkem v ČR. Jedním z jeho hlavních cílů je zlepšování pracovních podmínek pedagogů. „Situaci kolem platů učitelů i dalších pedagogických pracovníků budeme nadále sledovat,“ dodává Radek Sárközi.